Tenhle domeček byste mohli poznat. Samozřejmě, observatoř na Mt. Palomaru.
Proč tam jezdit? Kromě obvyklých důvodů třeba proto, že tam po více než 5 letech znovu otevřeli muzeum s výstavou „dostižénij“ toho bumbrlíčka uvnitř.Jak se tam dostat? To sednete v 8 hodin ráno v Praze do letadla, a letíte např. do Londýna. Tam vám přistaví Jumbo a v poledne (GMT, u nás je 13,00) startujete na západ. V 15,00 jste v Los Angeles - ovšem to je Pacific Standard Time, u nás je půlnoc! Shuttle bus vás doveze k půjčovně aut, vymotáte se z L.A. – jedete po pobřeží na jih, u Oceanside toho máte už dost, Vaše vnitřní hodiny ukazují 4 ráno, tak najdete první motel a rychle spát.
Ráno vyrážíte na východ, brzy začínají hory. Myslíte, že celá Kalifornie je jedna nádherná zelená zahrada? Omyl, milánkové. Zeleň končí nějakých 50 km od pobřeží, vrací se jen, když vystoupáte do vyšších poloh.
Jinak to vypadá spíš jako tady
nebo v extrému jako tady:
– ale to je vlastně Joshua tree National Park.
A potom dál a dál do Arizony, přes ostrůvek zeleně v nadmořské výšce kolem 1 200 m u Flagstaffu zpátky do pouště, po 50 km sjedete z dálnice a
stojíte před baráčkem, který skrývá expozici Meteor Crateru. Zaplatíte, vyjdete nahoru, a na druhé straně se Vám otevře pohled na kráter
To světlé vpravo dole je střed kráteru, který je ohrazen drátěným plotem. Na plotě – jak si jistě všimnete - visí americká vlajka nejméně 2 x 3 m a stojí tam figurina astronauta. Kráter má průměr asi 1,2 km, je 170 m hluboký a způsobil ho kamínek odhadem 40 m v průměru někdy před 40 000 lety. Ostatně pád meteoritu si můžete namodelovat. V muzeu Meteor crateru na to mají konzole, vy si můžete program stáhnout z URL www.sciencedata.net.
No a potom už jen samá neastronomická nuda: Monument Valley, Grand Canyon, Las Vegas, Death Valley, L. A. a domů.
