Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Hmatové planetárium se představuje

„Co visí ve vzduchu a co si žádá doba, může se nezávisle na sobě zrodit ve stovkách hlav.“

Goethe

Nedávno jsem se setkal s jedním velice zajímavým člověkem. Je mu něco přes šedesát, mírně plnější, vysoký, „zdravý“ všeuměl, jiskrnýma očima nápadně zkoumající svět kolem sebe a skrytě vciťující se do osob jakkoliv mu blízkých. Někde v Čechách má hospodářství, rodinu, … a domovskou vesničku se třemi sty obyvateli. Sousedé jej někdy mívají za blázna, zejména když v noci v pyžamu a v pantoflíčkách vběhne do polí, stoupne si tam a za štěkotu sousedských psů kouká na hvězdnatou oblohu. Není náměsíčný, jen má problémy s nočním močením a zamiloval se do zářících věcí tam nahoře. Doma si poslepoval z papíru hvězdnou oblohu – jakousi polokouli a touží vytvořit si kopuli větší, asi čtyřmetrovou, s níž by cestoval od vesnice k vesnici a hvězdy lidem ukazoval i když se obloha zrovna na svět mračí. Jinou noc si z lepenky vyhotovil leporelo podobné tomu, s nímž si hrají malé děti, kde si nakreslil některá souhvězdí a zapsal názvy hvězd. Zajímá se o buddhismus, okultní „vědy“, parapsychologii, astronomii, … - prostě má rád svět a říká, že člověk žije do 60 a potom jakoby se narodí znovu a mládne, takže věk počítá jako zbytek do sta. A tak jemu je prý 39 a ještě donedávna se posmíval kamarádce, jak s ní ve 12 letech mlátí puberta.

Ilustrační foto...

Zdeněk, tak se jmenuje, je velice kamarádský – s každým si hned tyká a při jeho dobráckosti tykání opětujete – mi vlastně kdysi napsal, že by bylo dobré vyhotovit takové planetárium i pro nevidomé – hvězdy prostě nalepit na stěnu jeho vysněného čtyřmetrového planetária a jasnosti rozlišit různě velikými průměry kotoučků. Slyšel mne totiž kdysi v rádiu, jak vykládám o astronomii pro nevidomé. To však ještě nevěděl, že stavba obdobného planetária již dávno začala na jedné samotě mezi Žabčicemi a Pohořelicemi.

Hmatové planetárium, jež bylo představeno 25. března 2003 na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně, je přirozeným vývojem myšlenky zprostředkovat astronomické poznatky i zrakově handicapovaným. Vedle hmatových a zvukových publikací, reliéfních obrázků a tyfloastroklubu jsem se Zdeňkem Bartošem (to je zase jiný Zdeněk) započal stavbu hmatového planetária, které z uměleckého hlediska pojímám jako „Sochu nebe“.

Ilustrační foto...

Cílem tohoto projektu bylo vytvořit umělou hvězdnou oblohu, kterou by si mohli prohlédnout nevidomí. Jak jinak, než hmatem. Od počátku jsme vycházeli z mých prvopočátečních představ, jen s mírnými odlišnostmi ve tvaru hmatových hvězd. V „plánu“ jsem uvažoval výšku, hmatové pole a hmatovou citlivost jednoho parametricky standardního nevidomého. Nekladl jsem si za cíl zprostředkovat výsledným hmatovým planetáriem všechny jevy, jichž jsme svědky skrze svůj zrak. Zaměřil jsem se pouze na následující:
1. „Jé, těch tam je!“ – je jich hodně, ale jsou spočitatelné.
2. „Kde je Polárka?“ (např.) – určení polohy hvězdy (směr).
3. „Tamhleta hvězda je jasnější než tamhleta“ – hvězdy mají různou jasnost.
4. „Co to je souhvězdí?“

Další možnosti hmatového planetária vzešly v průběhu stavby:
5. možnost zaznačení jakéhokoliv tělesa (i pohybujícího se) prostřednictvím reliéfní čáry popř. soustavy reliéfních čar a reliéfních značek
6. variabilnost nabízeného astronomického programu

Hmatové planetárium je tvořeno třemi hlavními částmi:
1. skořepina polokulovitého tvaru (kopule)
2. reliéfní značky umístěné na vnitřní stěně kopule
3. stojan jenž nese kopuli

Rozměry laminátové kopule respektují pohodlné hmatové pole průměrně vysokého člověka. Vnitřní průměr činí 1,5 m, vnější především díky zalemování 1,6 m. Vnitřní povrch kopule je vyhlazen kvůli hmatovému komfortu, neboť tento tvoří pozadí, na němž je zobrazováno potřebné. Na vnějším povrchu je nanesena zdrsňující barva, navozující příjemný hmatový pocit drsného litinového povrchu.

Základní reliéfní (haptickou) značkou hmatového planetária je značka hvězdy, jež je vyhotovena z plastového kotoučku průměru 6 mm a o tloušťce 0,5 mm (u nejméně jasných hvězd). Více jasné hvězdy jsou značeny vícevrstvými kotoučky téhož průměru (tzn. několik kotoučků na sobě). Samolepící kotoučky se dají kdykoliv z hladké stěny planetária odloupnout anebo naopak umístit hvězdy jiné. Některé hvězdy jsou spojeny bílou čarou (kaligrafickým fixem kreslenou), která znázorňuje souhvězdí. Tato čáre je citlivým hmatem vnímatelná. Pro zvýraznění spojnic lze užít samolepící reliéfní čáry (proužky).

Kopule hmatového planetária je nesena ocelovým, výškově stavitelným stativem jehož povrch je pozinkován. Různá výšková nastavení umožňují prohlídku umělé oblohy dětem i dospělým.

Zrakově handicapovaní si hmatové planetárium pochvalují. Oceňují nejen originalitu myšlenky, ale také relativně precizní provedení, jehož se nám podařilo docílit. Obdivují také báječnou akustiku uvnitř kopule. Pro některé zrakově handicapované tato pomůcka (pro mne umělecké dílo) znamená první pohled na noční oblohu a pro jiné alespoň drobný návrat takových pohledů. Jsou-li hvězdy v souhvězdí spojeny reliéfními čarami, někteří nevidomí se zrakovou zkušeností a alespoň hrubou představou jsou schopni poznat např. Malého medvěda (Malý vůz) či Velkou medvědici (resp. Velký vůz).

Ilustrační foto...

Hmatové planetárium je konstruováno tak, aby si hvězdnou oblohu mohl prohlížet jeden nevidomý (popř. s asistentem), avšak při hromadných návštěvách – a že jich není málo – do planetária obvykle se nasoukají dva až tři nevidomí i s asistencí, což samozřejmě neumožňuje dostatečný hmatový komfort a tím i dosažení cíleného sdělení. Toto snad alespoň mírně bude kompenzováno, až vedle jarní oblohy v budově brněnské hvězdárny umístíme letní oblohu a následně i oblohy dalších ročních období. Stativ na mne v předvedeném provedení působí poněkud těžkopádně, proto dá-li Bůh čas a hlavně peníze, tak zkonstruuji stativ elektronicky řiditelný.

Vyhotovení hmatového planetária je báječná věc, ale bez ochotných a neobyčejně vstřícných pracovníků Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně a pracovníků střediska pro studenty se zrakovým handicapem Masarykovy univerzity Teiresiás by taková pomůcka přišla vniveč. Děkuji všem lidem, kteří se rozhodli myšlenku vzdělávání a popularizace astronomie i zrakově postižených jakkoliv podpořit – děkuji.

Některou teplou noc jako Zdeněk za zmateného štěkotu Ťapky vběhnu jen tak v trenýrkách do obilného pole za naším domem na samotě (nedá se říci že u lesa) a nechám se unášet pohledem do prostoru kolem Země, alespoň na chviličku zapomenu na lidská utrpení a na zlomek sekundy se stanu pánem světa.

Petr Závodský

| Zdroj: ASTARTé IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Souhvězdí: Lev (Leo), zkr. Leo
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Jak ovlivnila havárie Columbie dalš
Ilustrační foto...
Vesmírný hurikán
Ilustrační foto...
Černé díry z virtuální observatoře
Ilustrační foto...
SuitSat Blues
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691