Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Sága kosmického teleskopu VII

Třetí a zatím poslední servisní mise začala startem raketoplánu Discovery 20. prosince 1999 (let STS-103). S výpravou se původně počítalo až v polovině roku 2000 v rámci plánu pravidelné údržby a výměny zastaralých přístrojů. Avšak Hubblův dalekohled měl jiný názor. Šest nových setrvačníků, které dostal při předcházející návštěvě totiž jeden po druhém přestaly fungovat. Příčinu se sice podařilo určit, avšak odstranit ji na dálku možné nebylo. V úvahu připadal jen zásah kosmonautů; nejednalo se tedy o opravu, ale o výměnu za nové exempláře.

Ilustrační foto...K plné orientaci je zapotřebí nejméně tří gyroskopů. Na přelomu let 1998 a 1999 byly v provozu ještě čtyři, avšak vzhledem k tomu, jak rychle předcházející dva dosloužily, začala předčasná příprava údržbářské mise. Protože při letu měly být také vyměněny některé přístroje na kosmickém dalekohledu (které ale ještě nebyly hotovy), bylo rozhodnuto výpravu rozdělit, přičemž první se měla uskutečnit v říjnu 1999 a druhá až později.

Třetí setrvačník "dosloužil" 20. dubna 1999 a Hubble tak zůstal bez jakékoliv rezervy. V případě selhání dalšího nezbývalo nic jiného, než dalekohled dočasně vyřadit z provozu. Takováto situace nastala 13. listopadu 1999. Palubní počítač reagoval podle zadaného programu: Převedl astronomickou observatoř do bezpečnostního módu, což obsahovalo mj. uzavření objektivu dalekohledu, aby při náhodné orientaci na Slunce nedošlo k poškození citlivých detektorů.

Shodou nešťastných náhod raketoplán s opravářskou četou odstartoval až 20. prosince 1999. Bylo to poslední možné datum startu v roce 1999, neboť odborníci NASA nehodlali riskovat případné problémy s počítači jak na palubě raketoplánu, tak i v řídícím středisku, při přechodu letopočtu z roku 1999 na rok 2000.

Ilustrační foto...

Na palubě se opět nacházela velmi zkušená posádka. Vždyť velitel letu Curtis L. Brown cestoval na oběžnou dráhu již po šesté. Druhým "veteránem" byl Michael C. Foale. Měl za sebou nejen čtyři kosmické lety, ale při posledním z nich byl "vyškolen" na palubě orbitální stanice Mir, kde strávil celkem 144 dny. Další dva (Steven L. Smith a Claude Nicollier) "asistovali" při předcházející opravě kosmického dalekohledu, takže stejně jako Francouz Jean-Francois Clervoy už měli křest kosmem za sebou. A tak jediným nováčkem v sedmičlenné posádce zůstal pilot letounu Scott J. Kelly.

Přesto, že jejich hlavním úkolem byla výměna setrvačníků, značného "omlazení" se dočkaly i některé přístroje z jeho základního vybavení. Jako první se dala do práce dvojice kosmonautů Smith a Grunsfeld. Po nezbytných přípravách zahájili výměnu tří setrvačníků. Nejkomplikovanější byl třetí z nich, který se nachází uvnitř dalekohledu. Kosmonaut Grunsfeld musel tudíž vniknout do útrob teleskopu, kde pracoval za velmi stísněných podmínek.

Na Hubblu byly ještě původní akumulátory. Přestože fungovaly, měly už něco za sebou, takže bylo dohodnuto je také vyměnit. Nové baterie byly přitom doplněny regulací dobíjení tak, aby se zbytečně nepřehřívaly a tím se nezkracovala jejich životnost. První výstup mimo palubu raketoplánu trval osm a čtvrt hodiny.

Druhá směna opravářů nastoupila ve složení Foale a Nicollier. Jejich hlavním úkolem byla výměna již zastaralého počítače. Zajímavé je, že náhradní počítač, který se měl stát novým "mozkem" dalekohledu, již beztížný stav jednou okusil. Ilustrační foto...V rámci zkoušek se totiž nacházel na palubě raketoplánu Discovery v rámci letu STS-95 (jak už bylo zmíněno v předcházejícím pokračování). Podstatnější je to, že nový počítač založený na bázi procesoru 486 je desetinásobně výkonnější, než jeho předchůdce.

Další výměna čekala na pointační systém FGS. Vzhledem k hmotnosti 250 kilogramů by to na Zemi nebyla žádná legrace, avšak dvojice kosmonautů si se zařízením v beztížném stavu lehce poradila. O to větším problémem bylo vyšroubování a zašroubování spousty šroubků, rozpojování a spojování konektorů -- v tlustých rukavicích se kosmonaut cítí jako medvěd. Přestože druhá dvojice kosmonautů pracovala jako o závod, zbylo dost práce ještě na jednu osmihodinovou směnu.

Na "šichtu" nastoupila již odpočinutá první dvojice -- Smith a Grunsfeld. Nejprve nainstalovali novou řídící elektroniku OCE pro zařízení FGS, vyměnili jeden ze dvou vysílačů pro pásmo S, který vypověděl službu již v roce 1998, staré magnetopáskové záznamové zařízení nahradili novou velkokapacitní polovodičovou pamětí. Posledním úkolem bylo pokrytí některých částí přístrojových úseků novou izolací.

Omlazený dalekohled byl poté opět vypuštěn na samostatnou oběžnou dráhu ve výšce 600 kilometrů nad zemským povrchem. Příští servisní let raketoplánu je předběžně naplánován na polovinu roku 2001 v rámci mise STS-110.

Libor Lenža, František Martínek

| Zdroj:  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Jaká byla Kopalova Litomyšl?
Ilustrační foto...
Vrchol nevkusu nebo zasloužená pocta?
Ilustrační foto...
Dvacet let od katastrofy raketoplánu Challenger
Ilustrační foto...
Druhý úlovek
Ilustrační foto...
Kdo hledá najde
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691