Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Hvězdná apokalypsa II

Podivuhodná hvězda Éta ze souhvězdí Lodního Kýlu.

Ilustrační foto...V minulém článku o ,,hvězdných apokalypsách“ jsme psali o tom, jakým způsobem může či nemůže výbuch supernovy ovlivnit život na naší planetě. Dozvěděli jsme se, že supernova by musela vzplanout v okruhu pětadvaceti světelných let, aby mohla vážněji ohrozit náš život. Je ale výbuch supernovy skutečně tou nejsilnější kataklyzmatickou událostí? Zdá se, že ve vesmíru existují ještě mohutnější exploze, dalo by se říci supernovy na druhou, jedná se o výbuchy tzv. hypernov. Odhaduje se, že v galaxii dojde k takovéto události jednou za sto milionů let. Výbuch hypernovy je skutečně tou nejstrašnější událostí ve vesmíru a energie uvolněná při něm je ohromná. Právě ony by mohly stát na pozadí některých gama záblesků. Jak ale do našeho schématu bezpečné vzdálenosti zapadají tyto hypernovy? Je jasné, že výbuch hypernovy by pro nás byl osudný z mnohem větší události. Hrozí nám něco takového?

V pátrání musíme zajít hodně daleko, do vzdálenosti asi 7 500 světelných let, kde se nachází velmi zvláštní hvězda ze souhvězdí Lodního Kýlu. Ačkoli patří mezi nejstudovanější systémy, svoje tajemství si stále udržuje. Čím více ji známe a čím detailnější je studium této hvězdy, tím více podivnější se nám zdá. Vraťme se ale nejdříve trochu do historie. Poprvé byla do hvězdného katalogu zanesena Edmundem Halleyem v roce 1677 jako hvězda 4.velikosti, ne však na dlouho. Během relativně krátké doby hvězda totiž nepravidelně měnila svoji jasnost, aby pak na jejím konci skončila jako slabá hvězda, nepozorovatelná bez dalekohledu.

V následující tabulce jsou shrnuty všechny zaznamenané změny až do roku 1900. Tím však bouřlivé období hvězdy neskončilo. Relativně klidná byla až do roku 1941, od té doby však pomalu ale jistě zjasňuje. Dnes je již Éta hvězdou šesté velikosti. Co je příčinou tak dramatických změn? Úplně přesně to nevíme. Je tu však několik ukazatelů, které nám mohou pomoci při hledání odpovědi. Především se jedná se o jednu z nejhmotnějších hvězd ve vesmíru. Její hmotnost se odhaduje na minimálně 100 hmotností slunečních (některé práce uvádějí 120 až 150 hmotností Slunce). Nachází se tak téměř na teoretické hranici, kdy ještě může hvězda vůbec existovat. Zároveň se jedná o jednu z nejsvítivějších hvězd, je asi čtyř milionkrát jasnější než Slunce a 99% záření vyzáří v infračervené oblasti spektra, díky tomu je nejjasnějším objektem na obloze v intervalu vlnových délek 10 až 20 mikronů. Jistě úctyhodná hmotnost ji však předurčuje smutný konec.

Ilustrační foto...

Jak už bylo řečeno, velmi hmotné aktivní hvězdy mají zároveň extremní svítivost a u těchto hvězd interakce záření s hmotou hraje velkou roli. Mezi sebou soupeří gravitační síla, která drží hvězdu pohromadě a síla odpovídající tlaku záření, působící proti ní. Hvězda se tak stává velice nestabilní. Čas od času vyvrhne ze svého povrchu velké množství materiálu v podobě pomalé ale silné erupce. Jen pro představu, během „Velké Erupce“, která se odehrála během let 1827 až 1843, vyvrhla od sebe materiál o celkové hmotě asi tří Sluncí. Dnes můžeme většinu tohoto materiálu spatřit na snímcích z Hubblova teleskopu v podobě bipolární mlhoviny, která obklopuje hvězdu. Na druhou stranu životní pouť těchto hvězd je relativně krátká, vzhledem k jejich ,,nákladnému’’ životu, hvězda brzy vyčerpá životně důležité zásoby jaderného paliva a je odsouzena k strašlivému zániku. Usuzuje se, že během příštích 100 000 let (někteří vědci dokonce usuzují, že mnohem dřív) vzplane jako supernova.

A dostáváme se k jádru věci, někteří vědci se domnívají, že vzhledem k obrovské hmotnosti hvězda nevybuchne jako supernova nýbrž právě jako hypernova. Je tedy hvězda Eta onou smrtonosnou zkázou? Bohužel je nutné si přiznat, že zatím toho víme o hypernovách ještě hodně málo k tvorbě hodnověrných modelů. Všeobecně se však soudí, že exploze hypernovy ze vzdálenosti 7 500 světelných let pro nás nepředstavuje smrtelné nebezpečí, intenzita záření na tuto vzdálenost by byla natolik zeslabena, že by nás před většinou smrtelně nebezpečného záření zemská atmosféra uchránila. Bohužel cokoliv by se nacházelo mimo zemskou atmosféru, tedy například kosmonauti, citlivé elektronické přístroje apod. by se ocitlo ve smrtelném nebezpečí.

Ilustrační foto...

Ale záhadám u této hvězdy ještě není konec, na základě pozorování družice ROSAT, pracující v rentgenovém oboru, se zrodila další teorie. Skupina vědců z NASA pod vedením Michaela Corcorana podrobně studovala emisní spektrum pořízené touto družicí za posledních deset let. Zarazilo je, že určitá část spektra se „pravidelně“ mění s periodou asi pět a půl roku. Možným vysvětlením tohoto jevu je existence hvězdného průvodce. Tedy, že Eta není samostatnou hvězdou ale dvojhvězdou. Rentgenové záření pak pochází z interakce hvězdných větrů obou složek. Pokud jsou dostatečně blízko, jejich interakce vede ke vzniku rázových vln, vysokému ohřevu plynu a následné emisi rentgenového záření. Podle jejich teorie kolem větší složky o hmotnosti zhruba 80 slunečních hmot obíhá průvodce o hmotnosti asi 30 slunečních hmot a to tak, že v periastru jsou od sebe vzdáleny asi 5 AU a apastru asi 30 AU. Nicméně, na potvrzení, této hypotézy je potřeba více přesnějších měření na delší časové škále. Nejbližším prubířským kamenem této teorie bude letošní léto, kdy má nastat výrazné zjasnění v rentgenovém oboru. Hlavní slovo přitom bude mít teleskop CHANDRA, který má mnohem lepší rozlišení než ROSAT.

Co říci závěrem ? Zdá se, že máme jedinečnou možnost pozorovat hvězdu (či hvězdný systém) na sklonku svého života, zápas o holý život, který je předem prohraný a to vše „snad“ z relativně bezpečné vzdálenosti.

Viktor Votruba

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Vánoční hvězda Kamila Hornocha
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2005 (XL.) - díl D
Ilustrační foto...
Neděle patří Venuši se Saturnem
Ilustrační foto...
Velké výsledky malých dalekohledů
Ilustrační foto...
COROT objevil první exoplanetu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691