Nová kamera na palubě Hubblova dalekohledu se opět vytáhla. Tentokráte se zaměřila na těsné okolí hvězdy HD 141569A.
Ze vzdálenosti více než tří stovek světelných let od Slunce vypadá na pozemské obloze tato mladá hvězda celkem obyčejně. Pozorovatelná je už v triedru a najdete ji v souhvězdí Vah. Pozornost si ale zasloužila už v osmdesátých letech, kdy se podařilo z infračervených pozorování satelitu IRAS odhalit disk, který hvězdu obklopuje. O něco později, koncem minulého tisíciletí, se na disk namířilo skleněné oko Hubbla a zařízení NICMOS ukázalo temný pruh, který dělil disk na dvě části. Astronomové se domnívali, že za to mohou planety, které v této mezeře vznikly.
Současná pozorování prováděná novou přehlídkovou kamerou ACS však zobrazila disk jako komplikovaný objekt s nápadnou spirální strukturou. Rozevření spirál napovídá, že výslednou strukturu ale ovlivnila velmi pravděpodobně hvězda, která tvoří z nápadnou stálicí pár. Disk je excentricky položen vůči jasnější složce a zdá se, že jeho tvar i poloha je výsledkem slapového působení druhé složky. Je také velmi pravděpodobné, že během posledních pěti milionů let (tak se odhaduje stáří systému) se k disku několikrát přiblížila.
Přesto ale není nezbytně nutné na planety kolem HD 141569A úplně zapomenout. Snímky z kamery ACS totiž zobrazují poměrně vzdálené okolí této hvězdy. Nejvíce se rozevřené spirály vzdalují na snímku přibližně dvanáct set astronomických jednotek, přičemž planeta Pluto obíhá Slunce asi třicetkrát blíž. Je tedy docela klidně možné, že případné exoplanety se nacházejí v místech, která nevidíme. O jejich přítomnosti svědčí také některé charakteristiky pozorované ve spektru HD 141569A. Je úžasné, jak nám kamera ACS rozšířila obzory díky svým skvělým vlastnostem. Kdo ví, třeba se na disk kolem HD 141569A podívá také Webbův teleskop, který možná případné planety najde. Na to si ale musíme počkat ještě asi deset let.
