Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Exoti v Tukanovi

Milisekundové pulsary vstoupily na scénu nedávno a tvoří pozoruhodnou část hvězdné populace. Nejvíce jich pohromadě najdeme v kulové hvězdokupě 47 Tucanae.

Pokud se někdy vydáte k rovníku nebo ještě dál, určitě si nenechte ujít noční oblohu. Budete-li mít štěstí, můžete si na vlastní oči prohlédnout například Magellanova oblaka, nepravidelné galaxie nacházející se doslova za galaktickými humny. U menšího z nich také najdete velmi krásnou kulovou hvězdokupu 47 Tucanae, která se již mnohokrát stala cílem různých astrofyzikálních průzkumů vedených snad ve všech oborech elektromagnetického vlnění. Kombinací pozorování na různých vlnových délkách a s použitím těch nejcitlivějších přístrojů se v této kupě podařilo objevit velmi mnoho zajímavých objektů. Samostatnou skupinu přitom tvoří již zmíněné milisekundové pulsary.

Ilustrační foto...

Jedná se o rychle rotující neutronové hvězdy, které jsou, jak známo pozůstatky po explozi supernov typu II a snad i Ib. Do vínku, krom rychlé rotace, dostaly tyto dokonale elektricky vodivé hvězdné zbytky také nepředstavitelně silné magnetické pole a přímo pohádkovou hustotu. ,,Běžná“ neutronová hvězda má hmotnost o maličko větší než Slunce, její průměr ale činí ledva dvacet kilometrů. Pokud na Zemi zachytíme kratičké radiové pulsy tzv. pulsarů, jejichž jasnost se mění ze stejných příčin jako jasnost světla pobřežního majáku, umožní nám to velmi spolehlivě měřit jejich rotační periody. Kupříkladu pulsar v srdci Krabí mlhoviny, který vznikl před asi 950 lety, se nyní za jednu sekundu otočí třicetkrát. S přibývajícím časem se ale jeho perioda postupně prodlužuje, klesá i jeho rádiový výkon. Výpočty naznačují, že pulsar prakticky zcela ,,vyhasne’‘ ve chvíli, kdy se jeho rotační perioda prodlouží na pět sekund. Zdroj rotační energie, z níž se hradil provoz energeticky náročného pulsaru, se prakticky vyčerpá.

Na druhém konci hodnot rotačních period nacházíme tzv. milisekundové pulsary. Jak už je z označení patrné, rychlost rotace je tu řádově jiná, než u obyčejných pulsarů. Některé z nich se dokáží za 1 sekundu vykonat až 500 otáček! Přitom je zajímavé, že samotné milisekundové pulsary nejsou nijak mladými neutronovými hvězdami, spíše naopak. Odkud se tedy bere jejich zběsilé tempo rotace? Vše nasvědčuje tomu, že za vše mohou hvězdy, které s degenerovanou hvězdou tvoří pár. Pokud z té druhé, normální hvězdy přetéká látky na neutronovou hvězdu, pak tento materiál nejen zvyšuje hmotnost neutronové hvězdy, ale udělují jí i moment hybnosti – hvězdu roztáčí. Látka může z normální hvězdy na zhroucenou komponentu přetékat z řady důvodů, hvězda může v důsledku svého pokročilého vývoje vyplnit svůj Rocheův lalok a odtud má vytékat na druhou složku, ve svrchních vrstvách hvězdy může probíhat mohutná hvězdná aktivita vedoucí k výronu látky v důsledku nečetných erupcí a protuberancí, hmotu může k neutronové hvězdě přivádět i odpařování hvězdné atmosféry opékané z jedné strany miliony stupňů teplou neutronovou hvězdu. Tak je tomu třeba v případě pulsaru PSR 1957+20 – přezdívanému Černá vdova. Životnost těchto sekundárních složek není dlouhá a tak najdeme v milisekundových pulsarech už jen onu rychle rotující neutronovou hvězdu, která svoji družku dílem pohltila, dílem rozmetala do prostoru..

Ilustrační foto...

Zajímavou výjimku ovšem tvoří pulsar 47 Tuc W, který se nachází takřka v jádře kulové hvězdokupy 47 Tuc. Neutronová hvězda se otáčí šíleným tempem – za jednu pozemskou vteřinu celkem 425krát. Dalo by se čekat, že pokud zde nějakého průvodce najdeme, bude to notně vyždímaná stálice. Ovšem pozorování HST, Chandry a radiová měření z Parkesovy observatoře ukazují, že druhá složka je docela obyčejná hvězda hlavní posloupnosti. Dokonce ani nevyplňuje svůj Rocheův lalok, takže jak přišel pulsar k tak krátké periodě?

Ilustrační foto...

Vysvětlení hledají astronomové v poloze celého systému. 47 Tucanae je velmi bohatá hvězdokupa a je celkem pravděpodobné, že k druhé složce mohl ,,náš‘‘ pulsar přijít náhodou – jednoduše se při vzájemné pouti oba objekty zachytily svými gravitačními sítěmi a tvoří dnes těsný pár. Pulsar tedy za nejasných okolností přišel o svoji původní družku (to se mohlo stát vlivem gravitačních poruch od blízkých hvězd poté, co hvězda ztratila valnou část své hmoty) a zachytil si novou. Otázkou ovšem je, co se stane, až se hvězda ve svém vývoji dostane do fáze obra, nafoukne se a začne opět roztáčet neutronovou hvězdu. Rychlost rotace totiž není neomezená a poté, co dosáhne určité meze (limit je asi jedna milisekunda na otáčku), může být pulsar zničen. Stejně jako v případě Černé vdovy se ale může stát, že se značná část materiálu hvězdy ,,odpaří‘‘ (systém je velmi těsný). Jaký osud pak pulsar potká, o tom se ale můžeme nyní jen dohadovat.

redakce

| Zdroj: Sky & Telescope, Internet IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Pátý rok na Marsu
Ilustrační foto...
ESA dokončila modul Columbus
Ilustrační foto...
Meteority klíčem k pochopení Sluneční soustav
Ilustrační foto...
Jak si kdo nebe... tak si lehne
Ilustrační foto...
Tak blízko, tak daleko
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691