Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Překvapení černých děr

Černé díry jsou pravděpodobně nejexotičtější útvary ve vesmíru. Jak se zdá, rozroste se tato skupina o nový druh. Zajímavý objev družice XMM-Newton to naznačuje.

Možná jste se s tím setkali. U nás na hvězdárně se s tím určitě setkáte. Člověk, který vám tu ukazuje vesmír, nenápadně namíří dalekohled do míst, kde je vidět pouze obloha (ta vypadá celkem černě) a řekne vám: ,,Tak takhle nějak vypadá černá díra.‘‘ Ti škodolibější si nechávají od návštěvníků líčit co vše je v zorném poli dalekohledu vidět, ti slušnější rovnou vysvětlí, proč to dělají. I když to rád nemám, musím uznat, že to je celkem zábavné, ale hlavně je i velmi pravděpodobné, že v daném směru leží obrovské množství černých děr. Jenom prostě nejsou vidět.

Ilustrační foto...

Většina černých děr ale vypadá jinak díky svému okolí. A proto také nemám rád to míření do prázdna. Každou noc můžeme návštěvníkům nějakou díru ukázat, stačí namířit do dalekohledu libovolnou galaxii. V jejich centru totiž spolehlivě najdete velmi hmotnou černou díru, navíc bývají galaxie velmi pohledné a dá se o nich leccos povídat. Jiným typem černých děr jsou pak tzv. hvězdné černé díry. Jsou mnohem méně hmotné, vznikají při zhroucení obyčejných, ale velmi hmotných hvězd. Zatím jediná šance je spatřit přichází tehdy, nachází-li se v její blízkosti nějaký další objekt. Nejčastěji druhá hvězda. Podobné jako v případě dvou stálic obíhajících společné těžiště, může i v páru obsahujícím černou díru vzniknout tzv. akreční disk. Akreční disky kolem černých děr jsou právě naše šance jak si prohlédnout černou díru, i když ta sama o sobě vidět není. Plyn pohybující se v jejím gravitačním poli se totiž postupně zahřívá, to jak se blíží k horizontu událostí a nakonec může být silným zdrojem rentgenového záření.

Ilustrační foto...

Podobný akreční disk pozorovali astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics pracující se satelitem XMM Newton. A zjistili, že plyn v disku se pohybuje kolem černé díry, jejíž hmotnost leží někde mezi obyčejnými hvězdnými černými děrami a supermasivními děrami v centrech galaxií. Nikdo zatím neví, jak takové černé díry vznikají. Jedna z teorií k vysvětlení vyžaduje splynutí několika černých děr. Je také možné, že tyto hmotné díry vznikají v centrech kulových hvězdokup v důsledku srážek hmotných hvězd. Koneckonců o takové možnosti už informovali astronomové pozorující s Hubblovým dalekohledem. Ale vysvětlit velké hmotnosti těchto černých děr můžeme i zhroucením exotických hvězd z velmi ranného vesmíru.

Pozorování družice XMM-Newton odpověď nedávají. Víme jenom, že v galaxii NGC 1313 existují dva zdroje velmi intenzivního rentgenového záření, obsahující černé díry o hmotnostech asi dvou až pěti stovek násobků Slunce. Nikdo ale neví, kde se tam vzaly.

redakce

| Zdroj: CFA Press Release IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Noční obloha nejen pro hvězdáře II.
Ilustrační foto...
CERN má narozeniny
Ilustrační foto...
Seminář majitelů a konstruktérů amatérských
Ilustrační foto...
STS-118: Endeavour – průběh letu (9. - 12. srp
Ilustrační foto...
Instantní galerie 2
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691