Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Slet astronautů --- III. Kosmonauti v Brně

Po dramatickém závěru sletu astronautů v říjnu 2001 se v kuloárech generálního štábu Armády ČR dosti vážně uvažovalo o gala repríze, kdy by byli znovu pozváni všichni astronauti s československými kořeny k parádnímu sletu konce srpna 2002.

Ilustrační foto...Lákavá možnost však ztroskotala na neodkladných povinnostech některých prominentních účastníků, takže termín akce se nepodařilo sladit s jejich jinými závazky. Dnes už je zřejmé, že se takové setkání asi už nikdy neuskuteční. Tím více si musíme zpětně považovat oněch dvou sletů v říjnu 2000 a 2001. Všichni účastníci setkání s astronauty v Praze, Brně, Pardubicích, Uherském Brodě, Lukavici u Přeštic, Herálci u Humpolce i na dalších místech republiky zajisté potvrdí, že to byly jedinečné chvíle v našich životech.

Není divu, že mne proto mile překvapilo, když mi doc. Zdeněk Pokorný koncem loňského roku sdělil, že se na letošní březen chystá slavnostní setkání kosmonautů v brněnském planetáriu, jako připomínka 25. výročí kosmického letu prvního československého kosmonauta plk. Ing. Vladimíra Remka. Do poslední chvíle sice nebylo přesně známo, kdo všechno kromě jistých Vladimíra Remka a Oldřicha Pelčáka přijede, ale jména, která byla ve vzduchu, slibovala jedinečný zážitek.

Spolupořadatelem slavnostního setkání "Pohledem kosmonautů" byl kromě Hvězdárny a planetária M. Koperníka Mezinárodní nadační fond moskevské Státní letecké technické univerzity C. E. Ciolkovského a dalším organizátorem i hlavním sponsorem brněnská zahraničně-obchodní společnost ALTA a.s. Podrobnosti o celé akci i pozvaných osobnostech najdete na internetu na adrese: kosmonauti.hvezdarna.cz

Setkání v Brně na Kraví hoře se uskutečnilo za krásnéhopředjarního počasí v pondělí 10. března 2003 odpoledne i večer a mělo tři hlavní vrcholy. Začalo tiskovou konferencí pro novináře, kterou vedl zástupce ředitele HaP MK Mgr. Jiří Dušek, který představil kosmonauty i další vzácné hosty. Z Ruska přiletěli kosmonauté Alexej Alexandrovič Gubarev (*1931), Vitalij Ivanovič Sevastjanov (*1935) a Valerij Ivanovič Tokarev (*1952), doprovázeni kosmonautickými odborníky prof. Markem Liberzonem prezident zmíněného nadačního fondu) a prof. Vladimírem Petrovičem Sokolovem (děkan fakulty inženýrství, letectví a kosmonautiky Ciolkovského univerzity). Další tři kosmonauti byli fakticky domácí, tj. kromě oslavence Vladimíra Remka (*1948) jeho náhradník z r. 1978 Oldřich Pelčák (*1943) a konečně slovenský kosmonaut Ivan Bella (*1964), jenž ovšem dlouhá léta působil jako vojenský pilot v jihočeské Bechyni.

Ilustrační foto...

Když se po představení vzácných hostů rozhostilo v sále planetária trapné ticho, vzpomněl jsem si na velmi podobněprobíhající tiskovou konferenci s astronauty, jež se v témže sále odehrála před necelým rokem a půl, kdy na pódiu kromě O. Pelčáka a V. Remka stanuli E. Cernan a J. Blaha; to trapné ticho jsem zkrátka už jednou slyšel. Opravdu nedovedu pochopit, jak se mohli novináři nepřipravit na tak vzácnou příležitost vyzpovídat osobnosti, které patří k legendám světové kosmonautiky uplynulého století. Nakonec se přece jenom trochu diskutovalo, zejména o problematice Mezinárodní kosmické stanice po nedávné havárii Columbie, ale čekal jsem, že novináři budou mnohem dotěrnější; tohle byla promarněná příležitost.

To už mnohem líp dopadly umělecké soutěže s kosmickou tématikou pro mládež, které před setkáním uspořádala brněnská hvězdárna, a to jednak soutěž výtvarná a jednak literární. Ceny vítězům předával osobně Vladimír Remek, který ostatně na brněnské hvězdárně v astronomickém kroužku kdysi začínal, a také proto si právě Brno vybral ke slavnostnímu setkání.

Obrovský zájem provázelo pak hlavní setkání kosmonautů s veřejností, jež se uskutečnilo za účasti velvyslanců Ruska v ČR a ČR v Rusku, představitelů Jihomoravského kraje a města Brna a zejména pak fandů kosmonautiky v podvečer, a jež jsem měl tu čest moderovat. Nejprve jsem připomněl, že přítomní kosmonauté létali na pěti typech kosmických plavidel (Sojuz, Saljut, Mir, raketoplán a ISS) a dohromady strávili v kosmu veletucet dnů, z toho nejvíce (56%) V. Sevastjanov. Po čtyřech z nich jsou pojmenovány planetky: (2544) - Gubarev, (2552) - Remek, (6149) - Pelčák a (22901) - Ivanbella.

Pak dostali všichni kosmonauti tutéž první otázku: "Co vám kosmonautika dala a vzala?" Odpovídali v pořadí od nejmladšího k nejstaršímu a jejich odpovědi se kupodivu docela lišily. Někteří připustili, že jim kosmonautika vzala velký kus soukromí a nutí je velmi vážit své kroky na veřejnosti. Jiní - zejména ti starší - však o žádných "krásných ztrátách" nehovořili a vyzdvihovali to, co jim kosmonautika dala: uskutečnění chlapeckých snů, možnost setkávání s výjimečnými osobnostmi světové kosmonautiky, ale i politiky a dalších oborů lidské činnosti. Po krátkém obrazovém dokumentu o historickém letu Vladimíra Remka pak kosmonauti odpovídali v obráceném věkovém pořadí na druhou společnou otázku: "Jak vidíte budoucnost pilotované kosmonautiky?"

Ilustrační foto...

Ta otázka měla přirozeně další rozměr vinou nedávné tragické havárie raketoplánu Columbia, ale navzdory tomu většina odpovědí se nesla ve velmi optimistickém duchu. Kosmonauti uváděli, že jako vojenští či zkušební piloti zažili řadu tragických havárií, jež postihly třeba i jejich nejbližší přátele, a pochopitelně za ně truchlili. Pokaždé si však uvědomili, že létání a tím spíše kosmonautika je tak velkou výzvou pro lidstvo, že člověk pokaždé překoná pochopitelný lidský zármutek a znovu usedne do kabiny špičkového stroje. Nikdo z nich tudíž vůbec nepochyboval o tom, že pilotovaná kosmonautika pokračovat bude, a že se odborníci poučí z tragických chyb tím, že budou konstruovat dokonalejší a bezpečnější kosmické lodi.

Přirozeně se mluvilo i o vyhlídkách pilotovaného letu na Mars, které je zřejmě mnohem vzdálenější, než si laická veřejnost představuje. Bez ohledu na havárii Columbie je totiž potřebí pro takový let vykonat ještě velké množství výzkumů a uskutečnit rozsáhlé zkoušky, protože osamělá kosmická loď, vzdálená celé měsíce letu od případného nouzového návratu na Zemi, musí být nesrovnatelně bezpečnější než dosavadní kosmické prostředky, aby bylo možné uskutečnit okružní let na Mars s lidskou posádkou.Zdálo se mi, že tato otázka mířila přesně do černého, neboť čím dál vzrušenější debata mezi samotnými kosmonauty přerůstala ve velmi odbornou a technicky podrobnou diskusi, připomínající spíše vědecký seminář než setkání s laickou veřejností. Naštěstí na zmíněné internetové adrese naleznete úplný zvukový záznam i s českým překladem profesionálních tlumočnic, které ovšem měly v těch chvílích opravdu plná ústa práce, jak zachytit alespoň přibližně myšlenky, jež ve vzrušené konverzaci zazněly.

V této části večera zasáhli do programu také prof. M. Liberzon a prof. V. Sokolov, kteří se mj. podíleli na konstrukci ruského raketoplánu Buran, a tak jsem jen litoval, že nemáme více času, protože bylo zjevné, že bychom si byli vyslechli mnohé dosud neznámé informace doslova od pramene. Kvůli časové tísni nebylo možné dát v diskusi slovo ani posluchačům v sále. Někteří mi totiž poslali písemné dotazy, které byly místy tak zajímavé, žekosmonauti by je jistě s chutí a erudicí zodpověděli.

Zvlášť bych chtěl vyzvednout ohleduplnost všech tří domácích účastníků besedy, kteří si byli oné časové tísně dobře vědomi, a odpovídali co nejstručněji, aby tak poskytli více prostoru svým ruským protějškům. Není ovšem vyloučeno, že se v budoucnu podaří uskutečnit právě v Brně samostatné setkání právě našich domácích kosmonautů a vůbec nepochybuji o tom, že si příznivci kosmonautiky přijdou znovu na své.

Na přípravě setkání se podíleli všichni pracovníci Hvězdárny a planetária v Brně, kteří si za svůj výkon zajisté zaslouží uznání všech, kdo tuší, že to nebyla procházka růžovým sadem. Zvlášť oceňuji, že prostřednictvím zmíněné internetové stránky si mohou alespoň zčásti vychutnat jedinečnou atmosféru celéhosetkání i ti, kdo neměli možnost účastnit se jubilejního setkání s kosmonauty osobně.

Jiří Grygar

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Týden s vesmírem 28
Ilustrační foto...
Triedr -- nejjednodušší dalekohled
Ilustrační foto...
Cesta do království slizu a temna
Ilustrační foto...
Záhada v galaktickém měřítku
Ilustrační foto...
Test metanového motoru
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691