Šest jehel v kupce sena
Mezihvězdný prostor není zdaleka tak prázdný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Krom jiného bychom zde našli mikroskopická prachová zrnka, která nám toho mohou hodně říct o místech svého vzniku - vzdálených hvězdných systémech.
Už dlouho se snažili vědci takové kousky dávného stavebního materiálu zachytit. Naráželi při tom na zdánlivě nepřekonatelný problém. Nebyli totiž schopni cizí prachové částice odlišit od těch „domácích“, mající svůj původ v naší Sluneční soustavě. S příchodem nového přístroje pojmenovaného NanoSIMS se ale situace radikálně mění.
Zařízení, které vzniklo v pařížské firmě Cameca, dostali do rukou pracovníci NASA a Washingtonovy univerzity v St. Louis. A zajímavé výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Vědcům se podařilo ve vzorku „kosmického smetí“, po dlouhá léta pečlivě sbíraného v horních vrstvách atmosféry speciálně upraveným letadlem, identifikovat několik cizorodých částeček mezihvězdného prachu. Na povrchu některých částic se totiž vyskytují izotopy kyslíku, které v naší Sluneční soustavě vůbec nenajdeme.  Do naší atmosféry za rok napadá až 40 000 tun takového materiálu. Většina má svůj původ v asteroidech a majestátných ohonech komet z naší soustavy, nicméně nepatrný zlomek materiálu k nám přicestoval z okolních hvězdných systémů. Tento materiál mohli astronomové doposud studovat jenom nepřímo pomocí pečlivého rozboru spektrálních záznamů, nyní se ale mohou podívat na objekty svého zájmu přímo. Jedná se přitom o doslova mravenčí práci. Ve vzorku materiálu sesbíraného v horních vrstvách atmosféry totiž vědci objevili pouhých šest cizorodých zrníček. Podle jejich závěrů tři zrnka mají svůj původ ve hvězdách tzv. asymptotické větve obrů, dvě pocházejí ze supernov nebo hvězd relativně bohatých na kovy a jedno k nám naopak doputovalo od hvězdy, která obsahuje kovu velice málo. Na nějaké statistické závěry je to samozřejmě málo, každopádně se ale jedná o slibný začátek.
Tomáš Apeltauer
10. 3. 2003 | Zdroj: NASA News IAN.czIAN.cz
|