Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Opuštěný, odpojený…

Některé kosmické projekty skončí v plamenech krátce po stratu, jiné naopak přežijí déle, než se čekalo. Jedním z takových byl i Pioneer 10. Byl.

Americké sondy Pioneer patří bezesporu mezi nejznámější kosmické projekty vůbec. Není to tak dávno, co zdobily snímky Jupitera či Saturna mnohé obálky knih nebo časopisů. V mnoha ohledech byly jednotlivé mise Pioneer novátorské a v mnoha směrech se podařilo americké NASA získat prvenství. S končící zimou však také skončil jeden z Pioneerů.

Sága kosmické sondy Pioneer 10 začala druhého března 1972 startem třístupňového nosiče Atlas-Centaur. Poslední stupeň rakety urychlil sondu na neuvěřitelných 51 810 km/h, takže za pouhých jedenáct hodin prosvištěl Pioneer 10 kolem Měsíce a za dalších dvanáct týdnů pak zkřížil dráhu Marsu. Na své cestě k Jupiteru se ještě setkal z pásem planetek, tento průlet se naštěstí obešel bez srážky, která by jej poškodila (Pravděpodobnost byla relativně malá, ale vzájemné rychlosti sondy a těles pásu mohly mít fatální následky, pokud by k ní došlo.). Kolem největší planety sluneční soustavy prolétl Pioneer velmi těsně (ve výšce 130 354 km nad vrchní vrstvou atmosféry) třetího prosince 1973 a silným gravitačním polem planety byl znovu urychlen (rychlost po průletu vzrostla na 132 000 km/h!). Prostor vymezený pohybem planet kolem Slunce opustil 13. června 1983 a vydal se na osamělou pouť vstříc hvězdám. Pokud vše dobře dopadne, měl by se Pioneer 10 dostat do míst, kde dnes vidíme hvězdu Aldebaran (souhvězdí Býka) za více než dva miliony let.

Ilustrační foto...

Pioneer 10 byl vůbec první sondou, která se vydala k Jupiteru (tedy do vzdálených končin sluneční soustavy), navíc také jako první zdolal pás planetek mezi Marsem a Jupiterem. Právě tato část letu dělala projektantům starosti, kvůli možné srážce. V současné době je zároveň jedním z nejvzdálenějších lidských poslů – světlu (tedy i radiovému signálu) trvá víc než jedenáct hodin, než se dostane ze Země k sondě. Dnes však putuje Pioneer 10 vesmírem bez další perspektivy komunikace. Články dodávající sondě energii totiž postupně nestačí zásobovat vysílač a i pro ty nejvýkonnější radioteleskopy světa je přicházející vysílání příliš slabé, než aby bylo možné určit potřebné informace. Vůbec poslední úspěšná komunikace s Pioneerem 10 proběhla 27. dubna roku 2002, kdy byla odečtena data vysílaná sondou. Od té doby se ještě několikrát podařilo odlišit vysílání od šumu, ale bez další informace o stavu sondy. Vůbec poslední vysílání Pioneeru 10 bylo zachyceno 23. ledna 2003 a do budoucna už se další ,,Pioneer Session‘‘ neplánuje.

S pohybem Pioneeru ze sluneční soustavy souvisí také záhada postupného a velmi malého urychlování sondy. Dodnes vědci neví, co přesně za zrychlování může. K vysvětlení jevu pozorovaného také u jiných vzdálených poslů (Ulysses, Pioneer 11) bylo sice předloženo několik teorií, žádná však uspokojivě nevysvětlila pozorovaná data. Je také pravděpodobné, že se Pioneer 10 ve vzdálených partiích sluneční soustavy setkal s větším tělesem Kupierova pásu. Vyplývá to totiž z analýzy pohybu sondy. Pokud by se podařilo objev tělesa potvrdit i dalším astronomům, bude to teprve druhý případ objevu nového člena rodiny těles obíhajících Slunce. Tím prvním byl objev Neptunu na základě gravitačních poruch v dráze planety Uran.

Pokud se někdy v budoucnu setká Pioneer s malými zelenými mužiky, může podat malé svědectví o naší rozporuplné civilizaci. Podle návrhu slavného Carla Sagana (viděli jste skvělý film Kontakt?) a Franka Drakea byla totiž sestrojena zlatá destička nesoucí na sobě některé základní informace o lidech. Najdeme na ní schematický nákres sluneční soustavy, polohu Slunce vztaženou ke 14 vybraným pulsarům a středu Galaxie, schematický nákres neutrálního vodíku a obrázek sondy jako měřítko pro dvě postavy. Muže a ženu tak, jak je stvořil počítač coby ,,průměrné‘‘ zástupce lidstva. Není bez zajímavosti, že kresbu stvořila manželka Carla Sagana - Linda. Stejnou plaketu nesla také sonda Pioneer 11.

Ilustrační foto...

Ta byla vypuštěna o rok později a sloužila jako náhrada pro případ, že by Pioneer 10 z nějakého důvodu umlkl. Poté, co se podařilo desítce zdárně proletět kolem Jupiteru (i když byla průletem sonda poškozena silnou radiací planety), byla dráha jedenáctky upravena tak, aby se mohla sonda vydat také k Saturnu. To se jí podařilo v září roku 1979.

Za zmínku také stojí osudy Pioneerů 1-10. Vůbec první ze série těchto sond byl vypuštěn v roce 1958 a jeho úkolem bylo doletět k Měsíci. To se však nepodařilo a sonda se pohybovala po balistické dráze tak, že nejdále se dostala na 113 000 kilometrů a pak se vrátila k Zemi, kde shořela někde nad jižním Pacifikem. Stejný osud potkal také dvojku a trojku. Obě se po neúspěšném pokusu dostat k Měsíci vrátily vstříc žhavému konci ve vzdušném oceánu. To se podařilo až čtvrtému Pioneeru, který proletěl kolem Měsíce 4. března 1959. Poté byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Slunce, kde je dodnes. Pětka měla za úkol zjistit vlastnosti meziplanetárního prostoru mezi Zemí a Venuší, což se jí podařilo a po posledním přenosu dat z 26. července 1960 zůstala na dráze kolem Slunce. Šestý Pioneer dodnes krouží kolem Slunce (poslední úspěšný kontakt proběhl osmého prosince roku 2000) a jeho hlavním úkolem bylo měření slunečního větru a vlastností meziplanetárního prostoru. Stejně tak tomu bylo i se sedmičkou a osmičkou. Devítka vypověděla poslušnost v roce 1983. Do rodiny Pioneerů také patří úspěšná sonda Pioneer Venus, která byla v roce 1992 zničena po průletu atmosférou Venuše poté, co kolem ní 14 let obíhala a sbírala data. Během této doby také pořídila sonda několik pozorování komet ultrafialovým spektrometrem (OUVS).

Ilustrační foto...

Dnes můžeme hodnotit mise Pioneer jako velmi úspěšné. Většina vědeckých přístrojů mnohonásobně přežila plánovanou životnost a krom ,,pionýrských‘‘ pozorování obřích planet sluneční soustavy přinesly sondy také zajímavé informace o meziplanetárním prostoru. Technologie však pokročila a vědecké výsledky Pioneerů jsou dnes nahrazeny modernějším sondami (to byl také důvod, proč se s Pioneery komunikovalo během posledního desetiletí jen příležitostně). Zatímco Galileo právě dokončil své úkoly u Jupitera, Cassiny se na naplnění svých povinností u Saturnu teprve ,,zahřívá‘‘ testováním přístrojů během své pouti. Doufejme, že bude stejně úspěšný, jako většina Pioneerů. Pokud tedy desítko nebo jedenáctko potkáte malé zelené mužiky, pozdravujte. A pokud ne, užijte si alespoň dobrodružnou pouť naší Galaxií. Takový výlet vám asi mnozí z nás mohou jenom závidět.

redakce

| Zdroj: NASA IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Rádio IAN: Kosmické počasí
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 49
Ilustrační foto...
Areografie Marsu 2
Ilustrační foto...
Hubble zachytil planetu Fomalhaut b
Ilustrační foto...
Osud Hubbla upečen
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691