Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Kdy by mělo začínat jaro?

Jaro přece začíná v okamžik jarní rovnodennosti a končí v moment letního slunovratu. Tak je to psáno v učebnicích zeměpisu, někde je pro větší přesnost uvedeno, že tu běží o tzv. jaro astronomické. Astronomové z tohoto názvu moc velkou radost nemají, protože přece každý ví, že jaro, tedy to skutečné jaro začíná o něco dřív. Jenže kdy? Lze to nějak exaktněji stanovit? Jak?

Ilustrační foto...Nejdřív malé opakování z hvězdářského zeměpisu. Pravidelné střídání čtyř ročních období v našich zeměpisných šířkách je způsobeno skutečností, že zemská rotační osa svírá s kolmicí k rovině oběhu Země kolem Slunce nezanedbatelný úhel asi 23,5 stupně. S ohledem na to, že osa otáčení setrvačníku Země v prostoru zachovává svůj směr, mění se během roku poměry v osvětlení severní a jižní polokoule. Zhruba polovinu roku je ke Slunci více přivrácena severní polokoule, druhou polovinu roku pak polokoule jižní. K výměně dochází v kratičkém okamžiku jarní nebo podzimní rovnodennosti. Tehdy Slunce stojí přímo nad rovníkem a jeho paprsky stejně štědře zalévají jak severní, tak jižní polokouli. Na velikosti oslunění, neboli na množství sluneční energie, kterou během dne projde vodorovná plochou o výměře 1 m2 na zemském povrchu, pak závisí i příkon energie, jímž je povrch planety vytápěn. Na severní polokouli je nejvyšší oslunění v den letního slunovratu, nejmenší v den zimního slunovratu. Na různé míře oslunění se zde současně podepisují dvě okolnosti. Je to předně délka bílého dne, čili doby, kdy je Slunce nad obzorem. V našich zeměpisných šířkách je ten rozdíl markantní: 8 hodin v zimě a 16 hodin v létě. Ještě důležitější roli tu sehrává skutečnost, že v době kolem letního slunovratu dopadají sluneční paprsky na zemský povrch mnohem kolměji než v zimě. Souhrnně oba tyto efekty způsobují, že se velikost oslunění v České republice mění v průběhu roku v poměru 1:5!

Léto je podle běžných představ čtvrtrokem, kdy jsou teploty zvýšené, zima zase čtvrtrokem s teplotou nižší, než je teplota průměrná. Jaro i podzim pak chápeme jako určité přechodné období, mezi zimou a létem, dobou, kdy průměrná teplota odpovídá celoročnímu normálu. Z tohoto pohledu je ale definice astronomického jara postavená na hlavu. Během astronomického jara je přece oslunění úplně stejné, jako během astronomického léta. Pokud bychom se měli orientovat podle míry oslunění, pak by bylo logické ten letní čtvrtrok situovat tak, že jeho prostředek by přesně souhlasil s letním slunovratem, zatímco zimní čtvrtrok by symetricky obklopoval zimní slunovrat. No a jaro a podzim, to by bylo někde mezi nimi. Konkrétně by pak takové zdokonalené jaro začínalo 4. 2. a končilo 5. 5., léto by probíhalo v době od 6. 5. do 6. 8. , zdokonalený podzim by nastal 7. 8. a skončil by 6. 11., zatímco zdokonalená zima by začínala každoročně 7. 11. a končila 3. 2., den před nástupem jara.

Jistě cítíte, že na tomto návrhu něco nehraje. Navržené dělení roku tak trochu předbíhá událostem. Z hlediska oslunění je tu sice vše v pořádku, jenže my se v hodnocení ročních období neopíráme ani tak o množství dopadnuvší sluneční energie, jako spíš o průměrné denní teploty. Ukazuje se totiž, že křivka průměrných denních teplot nekopíruje přesný roční průběh oslunění, ale že se za ním zpožďuje o takové tři čtyři týdny. Souvisí to s teplotní setrvačností pevnin, spodní částí atmosféry i oceánů. Budeme-li předpokládat, že toto zpoždění činí právě 24 dny, zjistíme, že pak musí skutečné jaro začínat právě 1. března. Přisoudíme-li mu pak tři kalendářní měsíce, je pak zřejmé, že končí 31. 6. Začátek léta je pak vhodné ztotožnit s 1. červnem, počátek podzimu s 1. září a začátek zimy s 1. prosincem.

Jak prosté, jak jednoduché. Tak geniálně prosté, snadno zapamatovatelné a dokonale fungující rozdělení roku na čtyři období je věc, kterou bych si snad měl dát patentovat. Jenže na patentovém úřady by mi nejspíš sdělili, že jsem přišel s křížkem po funuse. Právě takové dělení roku na jarní, letní, podzimní a zimní měsíce totiž už řadu desítek let používají meteorologové.

Zdeněk Mikulášek

| Zdroj:  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Mariner 9
Ilustrační foto...
Navrtaný Chicxulub
Ilustrační foto...
Soutěž o nejlepší fotku Perseid
Ilustrační foto...
Dvě století infračervené astronomie
Ilustrační foto...
Expedice Mars 2007
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691