Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jasný gama záblesk z Integralu

27. února 2003 v časných ranních hodinách (8:42 UT) zachytilo osazenstvo (unavené zpracováním neobvyklých událostí z předchozí noci) na panelech v operačním sále družice Integrál intenzivní spršku gama fotonů.

Ilustrační foto...Po nezbytné analýze dat podle operačního plánu (ve kterém se například kontroluje zda nejde o přístrojový efekt nebo sluneční erupci) vše nasvědčuje tomu, že původcem je intenzivní gama záblesk, který současně pozorovalo několik dalších vědeckých týmů. Pár minut po záblesku ještě operátoři družice neví jak se bude záblesk chovat a proto je první krok zahájení pozorování všemi možnými přístroji (stejně jsou v provozu prakticky všechny). Jak se později ukázalo, byla to dobrá strategie. Zobrazovacím gama spektrografem na družici se podařilo zachytit slábnoucí bodový zdroj příslušející gama záblesku.

Tento gama záblesk není prvním případem pozorování gama záblesku na družici Integral. Již na konci listopadu roku 2002, tedy asi měsíc po startu, se podařilo v průběhu testovací fáze zachytit gama dalekohledem s velkým rozlišením (IBIS) jiný gama záblesk. Pro lepši přiblížení toho jak gama záblesk vypadá, je z tohoto dalekohledu připravena animace zachycující časový vývoj prvního gama záblesku pozorovaného družicí Integral.

Vraťme se ale k druhému gama záblesku, který se podařilo pozorovat touto družicí. Byl bohužel mimo malé zorné pole IBISu. Naproti tomu zobrazovací spektrograf SPI má rozlišení o poznání horší (asi tři úhlové stupně) ale podstatně větší zorné pole. Proto bylo možné zachytit obraz samotného záblesku při snímání kalibračního pole v okolí Krabí mlhoviny. Výsledný obrázek je poměrně dobře popsán, ale pro lepší pochopení: Zobrazuje dva zdroje. Vlevo je zachyceno gama záření z pulsaru v Krabí mlhovině, tečka vpravo je pak samotný záblesk. Pole zobrazuje (v dobré kvalitě uprostřed, na okrajích špatně) plochu o hraně asi třiceti úhlových stupňů, pravá horní část souhvězdí Orióna, Býka a řeky Eridanus. Tento obrázek je zajímavý také tím, že máme možnost srovnání mezi velmi silným a stálým zdrojem gama fotonů, jakým je pulsar v Krabí mlhovině, a zdrojem novým. Byť nějakou dobu po maximu - bohužel tedy nebyl zachycen v plné kráse.

Ilustrační foto...

Kromě toho, že dokáže pořídit hezký obrázek, umí také SPI měřit spektrum (tedy rozložit přicházející záření podle energie). To je poměrně jednotvárné a ukazuje ze nejvíc byly v záblesku zastoupeny poměrně nízké energie odpovídající tvrdšímu rentgenovému záření. Tvrdé gama záření bylo zastoupeno jen minimálně. Je podstatně odlišné od hvězdných spekter, kde se vyskytuji tmavé a světlé čáry. Ty vznikají při přechodech z pevně daných energiových stavů na rozdíl od spojitého záření vzniklého typicky od většího počtu částic v různých stavech. Spektrální čáry od gama záblesku se prozatím nepodařilo nikomu detekovat neboť i u stálých zdrojů to není běžná záležitost. Význam tohoto spektra asi bude v budoucnu velký - pomocí něj bude možné testovat různé teorie vzniku gama záblesku.

Pokud jste zvyklí na barevné obrázky z družic a především z Hubblova kosmického teleskopu, asi vás snímky zklamou. Dvě tečky, červený obrázek (ještě navíc ve falešných barvách) a ještě podivné kostičkované pozadí. Hned se dozvíte proč to tak je. Je tu totiž malé FAQ o gama astronomii:

1. Co je to gama záření?

Gama záření je okem neviditelné záření stejné fyzikální podstaty jako obyčejné světlo. Liší se především množstvím přenášené energie. Například jeden foton vzniklý rozpadem radioaktivního kobaltu při výbuchu jaderné elektrárny nebo vzdálené supernovy vydá za miliony jeho světelných kamarádů. Zdrojem gama fotonů je na Zemi například radioaktivní rozpad, ve vesmíru pak různé explozivní zdroje nebo magnetická pole kolem neutronových hvězd. Důležitou vlastností gama záření je, že snadno proniká veškerou hmotou, jako jsou měkká lidská těla, sklo, papír. Ztlumit jej lze silnou vrstvou speciálního kovu. Pro vývoj života na Zemi je klíčové to, že zemská atmosféra kosmické gama záření k povrchu nepropouští.

2. Co je to gama záblesk?

Krátký puls gama záření. Většinou trvá několik sekund až desítek sekund.

Ilustrační foto...

3. Co je to gama dalekohled, jak se liší od obyčejného dalekohledu na hvězdárně?

Gama dalekohled je dalekohled detekující gama záření. Jak vyplývá z otázky č. 1, nelze na zobrazení gama záření použít čočky ze skla nebo jiného známého materiálu. V konstrukci dalekohledu se proto používá metody tzv. kódované masky. Ta v podstatě představuje stínění. Na detektor pak dopadají různé stíny, ale nevytvoří se obraz objektu jen stíny které vrhá maska. Skutečný obraz zdroje se musí konstruovat na základě rafinovaných matematických metod.

4. Nechápu techniku kódované masky, nemáte lepší vysvětlení?

Nemáme, ale není problém si to zkusit doma se světlem. Stačí si jen v lepence vystřihnout vhodný tvar - písmeno P nebo F - a promítat si na stěnu obrázky od různých zdrojů světla: žárovky, svíčky, zářivky, svítícího glóbu, promítačky, dvou svíček, dvou žárovek a tak dál. Obzvlášť zajímavé je porovnání obrazu například ze dvou svíček.

5. Co je to zobrazovací gama spektrograf?

Je to v podstatě obyčejný gama dalekohled s detektory, které umožní rozlišit různou energii dopadajících gama fotonů. V principu dělají to, co dělají detektory (čípky) v lidském oku a umožňují nám vidět svět barevně. Detektory jsou zkonstruovány tak, že mají několik tisíc barevných kanálů.

6. Proč dávají gama dalekohledy o dost horší obrázky než optické?

Protože mají za sebou výrazně kratší vývoj. Ty optické se vyvíjí minimálně čtyři stovky let, zatímco gama dalekohledy asi dvacet let. Uvidíme časem, ale je třeba si uvědomit, že základy pozorovací gama astronomie byly položeny v roce 1963, od 70 let začínají létat první družice. Integral je jedna z prvních družic které nesou zobrazovací dalekohled...

Ilustrační foto...

7. Mohu pozorovat gama záblesk očima?

Je jasné, že samotný gama záblesk ne. Naštěstí má většina gama záblesků optické průvodce, tzv. dosvity, které alespoň v principu očima pozorovat lze. Zatím nejjasnější dosvit měl nakrátko asi devět magnitud a bylo možné pozorovat jej běžným astronomickým dalekohledem. Pokud ale víme nikomu se to nepodařilo. Viděli byste jej jako slábnoucí hvězdičku. Zkuste to, máte šanci být první.

8. Když trvá gama záblesk tak krátce, jak je možné že se za ním tak rychle družice otočí?

Musíte mít štěstí a objekt musí být v zorném poli přístroje, nebo musí slábnout pomalu. Většina gama záblesků se proto pozoruje ne přímo zobrazovacím dalekohledem, ale třeba z detektoru na ochranných štítech družice. Poloha takového záblesku je ovšem určena s menší přesností.

Všichni věříme, že tento gama záblesk není posledním pozorovaným zábleskemna Integralu. Celý tým vědců v řídících střediscích pro to dělá maximum a doufejme, že to není a nebude zbytečná práce. Drže Integralu palce, určitě si to zaslouží!

Filip Hroch

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Zaostřeno na Pluto
Ilustrační foto...
Souhvězdí: Panna (Virgo), zkr. Vir
Ilustrační foto...
STS-115: Atlantis – souhrnné informace
Ilustrační foto...
Povrch Marsu
Ilustrační foto...
Sága kosmického dalekohledu II
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691