Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Začíná éra přesné kosmologie?

Změřit, zvážit a to s co možná největší přesností. To je snaha všech fyziků i astrofyziků. Ještě donedávna se ale mohlo zdát, že se kosmologie tomuto trendu úspěšně vymyká. Hubblova konstanta a tedy i věk vesmíru byl znám pouze přibližně a hustota látky ve vesmíru byla velká neznámá. Nyní se však zdá, že se blýská na lepší časy. Alespoň první výsledky sondy WMAP, která studuje reliktní záření, tomu nasvědčují.

Svědek vzniku vesmíru

Bezesporu nejzajímavějším okamžikem vývoje vesmíru je jeho vznik během Velkého třesku. Bohužel, samotný vznik vesmíru nejsme schopni pozorovat a dost možná ani nikdy nebudeme moci. Zrod vesmíru je pro nás zahalen mlhou. A to přeneseně i doslova. Krátce po vzniku vesmíru byla látka hustá a hlavně ionizovaná. Před asi třinácti miliardami let, zhruba 380 000 let po Velkém třesku, se ale s látkou ve vesmíru udála velká změna. Do té doby volné elektrony se sloučily s protony a vznikl tak neutrální vodík, látka ve vesmíru rekombinovala. Od té doby začala být vesmír pro elektromagnetické záření průhledný. Záření, které v té době vzniklo, tzv. reliktní záření, nese tedy v sobě otisk rozložení hmoty ve vesmíru právě před oněmi třinácti miliardami let. Během rozpínání vesmíru toto záření postupně chladlo, v dnešní době má teplotu pouhých 2,7 K, tedy asi -270 stupňů Celsia.

Ilustrační foto...

Teoreticky byla existence reliktního záření předpovězena na konci čtyřicátých let, ale objeveno bylo až (v podstatě) šťastnou náhodou v roce 1965 A. Penziasem a R. Wilsonem. Jejich objev byl v roce 1978 oceněn Nobelovou cenou. Od doby svého objevu bylo reliktní záření pečlivě studováno, protože se jedná o jeden z mnoha důkazů moderní teorie vzniku vesmíru. Donedávna jedny z nejlepších pozorování reliktního záření získala v roce 1991 americká družice COBE. Její pozorování potvrdilo domněnky teoretiků, že reliktní záření je na obloze rozloženo s vysokou přesností izotropně, s mírnou odchylkou způsobenou pohybem naší Galaxie. Velký úspěch při pozorování reliktního záření zaznamenal nedávno projekt BOOMERANG, v rámci kterého bylo reliktní záření studováno z paluby balónu.

WMAP

Reliktní záření obsahuje údaje o prostorovém rozložení hmoty v době rekombinace látky. Záření přicházející k nám z různých směrů má poněkud odlišnou teplotu, ale tyto teplotní rozdíly jsou pouze nepatrné, na úrovni milióntin kelvinu. Malé změny teploty jsou způsobeny fluktuací hmoty a následnou fluktuací gravitačního pole v raném vesmíru. Přestože jsou rozdíly teplot reliktního záření přicházejícího z různých směrů nepatrné, má jejich studium velký význam pro kosmologii, protože nám může prozradit mnohé parametry vesmíru. Proto byla v červnu roku 2001 vypuštěna družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe, později pojmenovaná po profesoru Princetonské univerzity D. Wilkinsonovi, který zemřel v září 2002). Tato družice měla za úkol podrobně studovat rozložení reliktního záření na obloze. Sonda se nachází v Lagrangeově bodu L2 a v loňském roce pečlivě pozorovala reliktní záření. Výsledky jejího pozorování, obraz mladého vesmíru 380 000 let po svém zrodu, byl teprve nedávno zveřejněn.

Ilustrační foto...

S velkou přesností byla změřena hodnota Hubblovy konstanty na 71 km/s/Mpc. Její hodnota je v dobrém souladu s hodnotou získanou nedávno pomocí Hubblova vesmírného dalekohledu. Na základě dat získaných pomocí družice WMAP byl odhadnut věk vesmíru na 13,7 miliard let. Z jejího pozorování dále vyplývá, že 27% obsahu vesmíru tvoří hmota, z níž ovšem pouhá 4% odpovídají baryonové látce. Zbytek obsahu vesmíru, plných 73% však zřejmě připadá na neznámou, tzv. temnou energii.

Jeden z členů týmu, profesor D. N. Spergel, k výsledkům sondy říká: "Je to začátek nové éry studia raného vesmíru. Získaný portrét reliktního záření můžeme použít nejen pro předpověď vlastností okolního vesmíru, ale také pro pochopení prvních okamžiků po Velkém třesku."

Ilustrační foto...

Pozorované reliktní záření pochází z oblastí, které se nacházejí až na samé hranici viditelného vesmíru. Informace, které jsou v něm skryty, nám mohou pomoci zodpovědět otázky o vzniku a struktuře vesmíru. Proto bude družice WMAP další tři roky zpřesňovat údaje, které doposud získala. A nezůstane osamocena, v roce 2007 by měly být vypuštěny družice FIRST a Planck Evropské kosmické agentury, které budou studovat reliktní záření s ještě větší přesností.

Zdálo by se tedy, že největší problémy kosmologie pomalu spějí ke svému vyřešení. Víme, jak je vesmír starý a jeho stáří není v zásadním rozporu s žádnými dalšími měřeními, víme z čeho je vesmír složen. Jenže právě složení vesmíru je dalším oříškem, který stále odolává úsilí teoretiků i pozorovatelů. Vždyť velká část vesmíru by měla být složena z temné energie a temné hmoty o kterých dosud nemáme žádné přesnější představy. Zdá se tedy, že o další zajímavé objevy nebude v budoucnu nouze.

Jiří Krtička

| Zdroj: WMAP IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Barevná družice Ió
Ilustrační foto...
Slzy svatého Vavřince přicházejí
Ilustrační foto...
Recenze: kniha Elegantní vesmír
Ilustrační foto...
Obloha v říjnu
Ilustrační foto...
Tyfloastronomie?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691