Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Překvapení bloudících částic

Jedním z nebezpečenstev, kterými nás obdařuje naše Slunce, jsou vysoce energetické částice, jež jsou vyvrhovány v hojném množství při jevech zvaných CME (coronal mass ejection -- výtrysk hmoty do koróny). Pohyb těchto částic je řízen především slunečním magnetickým polem.

Ilustrační foto...Slunce je obrovským magnetem -- jeho magnetické pole prochází celou Sluneční soustavou počínaje Merkurem a daleko za Plutem konče. Jediný důvod, proč jej nepociťujeme i na Zemi je ten, že zemské magnetické pole je lokálně silnější, než to sluneční. V meziplanetárním prostoru ale kope sluneční magnetické pole jednoznačně přesilovku.

Protože Slunce podobně jako drtivá většina nebeských objektů rotuje, tvar slunečního magnetického pole má spirálový charakter. Vědci tomuto typu říkají "Parkerova spirála" na počet fyzika, jež ji poprvé popsal. S použitím modelu Parkerovy spirály jsou pak sluneční fyzikové schopni odhadnout, kudy budou vyvržené sluneční částice Sluneční soustavou cestovat. Takové předpovědi potřebují například astronauti chystající se vystoupit do volného prostoru, protože přicházející meziplanetární bouře by je mohla ohrozit na zdraví i životě.

Jenže tým Minga Zhanga z Floridského technologického institutu s pomocí pozorování sondy Ulysses přišli na to, že ne vždy se kosmické částice chovají tak, jak by od nich člověk očekával. Ne vždy tedy následují Parkerovu spirálu.

Ulysses je společná mise Evropské kosmické agentury a NASA určená k výzkumu Slunce. Sonda byla vypuštěna ze Země v roce 1990 a po gravitačním urychlení u Jupitera o dva roky později zaujala své místo na orbitální dráze, jež prochází vysoko nad oběma slunečními póly. A to je přesně to, co vědci chtěli -- z oblasti slunečních pólů totiž mají až zoufale málo pozorování. Při pozorování ze Země se totiž až na drobné odchylky díváme téměř ve směru slunečního rovníku a Ulysses nám tedy dává příležitost dívat se na téže události i z jiného úhlu.

Ilustrační foto...14. července 2000, v den výročí dobytí Bastilly, vzplála na Slunci velmi silná erupce. Zdrojem byla skvrna dvacetkrát rozměrnější, než celá naše planeta Země. Erupce se očekávala, neboť už několik dní před tím byla konfigurace magnetického pole ve skvrně velmi nestabilní.

Výtrysk záření v široké oblasti elektromagnetického spektra způsobil několik hodin trvající silné rušení rádiového vysílání. S explozí byla též spojena masivní koronární ejekce hmoty mířená k Zemi. Na atmosféru narazila rázová vlna plná elektricky nabitých částic o dva dny později a způsobila polární záře, které byly pozorovatelné hodně daleko na jih. Magnetické pole, zmrzlé v mraku plazmatu, jež dorazil k Zemi, měl na svědomí dočasné vyřazení několika zemských satelitů z provozu.

Ulysses tuto událost pozorovala ze vzdáleností tří astronomických jednotek umístěná nad jižní sluneční polokoulí. V té době se přímo dívala na -60. rovnoběžku. Erupce se odehrála ale na severní polokouli v heliografické šířce dvacet dva stupňů. A právě tento boční pohled družice Ulysses byl klíčem k objevu Zhangova týmu.

Ilustrační foto...Ačkoli nebyl výtrysk z erupce směrování na Ulysses, sonda byla s expandující CME spojena siločarami slunečního magnetického pole. Částice a především protony se nejdříve chovaly tak, jak vědci očekávali -- tedy začaly sledovat Parkerovu spirálu. Ale o několik hodin později byla Ulysses zasažena sprškou protonů mířených o 90 stupňů "špatně"! Protony si razily cestu napříč siločárami magnetického pole, přestože by se měly pohybovat podél nich.

Vědci mají pro tento jev jméno -- cross-field diffusion. Stává se to, když je magnetické pole hodně zamotané. Částice se jsou pak schopny driftovat z jedné zamotané siločáry na druhou. A velmi brzy se již pohybují v naprosto neočekávaném směru.

Je to velký problém, neboť částice ze slunečních erupcí mohou být hodně nebezpečné. Především pro kosmonauty pobývající na kosmických lodích. Ale také pro veškerou elektroniku na oběžné dráze, čili vlastně pro všechny umělé družice Země. Elektronický prvek může být zcela zničen jediným dobře mířeným a správně energetickým protonem.

Ilustrační foto...

Vědci již vyvinuli počítačový model, který předpovídá, jak pocestují vyvržené částice Sluneční soustavou. Nyní musí zahrnout ještě difúzi napříč magnetickým polem. A to je problém, neboť se to stává v místech, kde se magnetické pole odlišuje od předpokládané Parkerovy spirály. Většina Sluneční soustavy je doposud neprozkoumaná a vědci se mohou jen dohadovat, kde všude se taková místa nacházejí.

"Máme se stále co učit," uzavírá Zhang. "Stále hledáme odpovědi."

Michal Švanda

| Zdroj: Science@NASA. IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
STS-116: Discovery – průběh letu 14.12. – 18
Ilustrační foto...
Větší než si dokážete představit
Ilustrační foto...
Existuje planeta Tatooine?
Ilustrační foto...
Pohled třetím okem
Ilustrační foto...
Nová česká kometa se jmenuje Tichý
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691