Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Pojďme spólů do Betlémá...

Dudlja, dudlaj, dudlajdááá...

Ilustrační foto...Jsou všude. Na sloupech pouličního osvětlení i v televizní reklamně na lepivě sladkou kolu. Září nad leckterým umělohmotným stromkem a na přeplněném stánku vietnamského prodavače dokonce vyhrávají importované elektronické melodie. Prostě betlémské hvězdy či ateisticky vánoční hvězdy už dávno patří k Vánocům. Jenže odkud se přivalily? V jakém designérském studiu je navrhli? Vězte, že v tom úplně nejvyšším...

Všechno to rozehrál před dvěma tisíci roky svatý Matouš: "Když se pak narodil Ježíš v Betlémě Judově za dnů Heródesa krále, aj, mudrci od východu slunce vypravili se do Jeruzaléma. Řkouce: Kde jest ten narozený král Židovský? Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce, a vypravili jsme se, abychom se klaněli jemu." Tak zní první z pouhých čtyř krátkých biblických zmínek o "hvězdě", která všem oznámila příchod Spasitele.

Nehledě na diskusi o faktické existenci Ježíše Krista stal se tento nebeský objekt hitem nejen v kuloárech církve svaté. V následujících staletích Betlémská hvězda v představách umělců rostla a rostla, pak se přizdobila krásným dlouhým ohonem a v poslední době se prostřednictvím elektroniky dokonce i rozblikala. Jenže byla reálná? A pokud ano, co se za ní skutečně skrývalo? Tak tyto otázky si lidé, včetně astronomů, kladou už pěkně dlouhou dobu. Například Johannes Kepler ji považoval za stejnou "novou hvězdu", jakou sám objevil roku 1604 v souhvězdí Hadonoše. Možných vysvětlení se však nabízelo ještě více. Některé byly reálné, jiné méně a především -- žádné nedosáhlo všeobecného přijetí.

Ilustrační foto...

Důvod tisíciletých nejistot je více než prostý. Svatý Matouš totiž při popisu Superstar inkoustem hodně šetřil. Fakta jsou následující: Hvězda se objevila velmi nízko nad východním obzorem, z tehdejšího královského Jeruzaléma dokonce nebyla vůbec vidět, a patrná byla jen krátce před východem Slunce. Svou jasností nejspíš předčila všechny ostatní a pozornost tehdejších pozorovatelů musela upoutat nejméně po dobu několika dní či spíše týdnů.

Už v tomto okamžiku je vidět, jak zajímavě celá historka kvetla. Zatímco na v biblickém originálu Hvězdu sledovali kouzelníci či mudrcové, v později převyprávěných příbězích se z nich stali svatí a ještě později skuteční králové: Kašpar, Melichar a Baltazar. Tradice také říká, že byli tři -- a ani k tomu není žádný důvod. Jejich počet se odvozuje pouze z toho, že s sebou nesli tři dary: zlato, kadidlo a myrhu.

Mnohem ostřejší háček je však zaseknutý v tom, že na rozdíl od současnosti byl termín "hvězda" mnohem obsáhlejší. Zahrnoval nejen stálice, ale také planety (tzv. bludné hvězdy), komety (hvězdy s vlasy), meteory (padající hvězdy) a novy či supernovy (nové hvězdy).

Možnou identifikaci s konkrétním jevem pak stěžuje i skutečnost, že datum narození Ježíše Krista rozhodně neproběhlo v "čase nula", tedy v době, kdy se lámal letopočet. Spasitel se totiž narodil někdy v posledních letech vlády krále Heroda, který však zemřel ve čtvrtém roku před naším letopočtem. Chybné datování vzniklo někdy kolem čtvrtého století našeho letopočtu, kdy se tehdejší učenci pokusili na základě útržkovitých záznamů zpětně určit přesný okamžik narození Spasitele. Dnes je ale více než jisté, že pokud se Ježíš vůbec narodil, pak to muselo být někdy v letech deset až čtyři před naším letopočtem. Nuže tedy, co se tenkrát tak zajímavého dělo na obloze?

Ilustrační foto...

Díky čínským hvězdářům víme, že se v té době na nebi objevily nejméně dvě nové hvězdy, dnes bychom řekli novy. Jedna vzplála mezi 9. březnem a 6. dubnem roku pět před naším letopočtem v souhvězdí Kozoroha, druhá byla pozorovatelná v Orlovi v dubnu o rok později. Je však hodně nepravděpodobné, že by právě ony mohly být oním "spouštěcím mechanismem". Rozhodně nebyly nijak nápadné a až na Číňany takovým dočasným hvězdám pozornost věnoval jenom málokdo.

Nepravděpodobným představitelem Vánoční hvězdy je i jasná kometa. Byť se v této souvislosti často hovoří o Halleyově kometě, která se objevila na konci léta roku 11 před naším letopočtem. Vlasatice však byly odjakživa považovány za posly špatných zpráv, tedy katastrof, hladomorů a válek. Vždyť i tehdejší průlet Halleyovy komety předznamenal podle římských spisovatelů smrt generála Agrippy, blízkého přítele budoucího císaře Augusta. Stejně tak je téměř jisté, že to nebyla ani nápadná Venuše, jejíž lesk v podobě Jitřenky a nebo Večernice často upoutá pozornost i náhodného kolemjdoucího. Astronomové planety totiž nejen pozorovali, ale také zcela bravurně předpovídali jejich budoucí polohy. A prchavé meteory -- jakkoli by byly jasné – lze škrtnout zcela bez jakýchkoli diskusí.

Logicky tedy zůstává jediná možnost: Pokud vůbec Betlémská hvězda "zazářila", pak šlo o astrologické seskupení několika planet. Takovou událost bylo možné vypočítat s dostatečným předstihem. Jednoduše se objevila v hojně sestavovaných horoskopech a všichni astrologové se na ni mohli pečlivě přichystat. V této souvislosti se spekuluje například o trojité konjunkci Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb, ke které došlo v sedmém roce před naším letopočtem. Taková událost se totiž opakuje jednou za osm století!

Ilustrační foto...

Tehdejší mágové a stelární kouzelníci skutečně věřili v sílu planet. Jejich nastavení, vzájemné pozice v konkrétní části ekliptiky, vyznačené skupinami hvězd s přesně definovaným vlivem na člověk a svět kolem něj, hrály u vládnoucí hierarchie nesmírně důležitou roli. Hvězdářské pomůcky měli u sebe egyptští faraóni ukrytí v hrobkách Údolí králů. Mezopotamští pozorovatelé nám nechali mapy na hliněných destičkách a Číňané zase záznamy o pohybu nebeských těles vyryté na želvích krunýřích. Znamení, které mělo předpovědět příchod Židovského krále, se tedy nejspíš objevilo v dopředu počítaných horoskopech a vlastně ani nemuselo mít žádnou oporu v pozorovaném dění na obloze. Rozumíte? Vánoční hvězda vlastně nemusela být vůbec vidět! Mohlo ji představovat pouze velmi výjimečné, pro tehdejší astrology důležité postavení všech známých nebeských těles!

Pro příběh Betlémské hvězdy může být vodítkem Ptolemajův Tetrabiblos -- jakási "bible" starověké astrologie, která s tehdejší Judeou spojuje nebeské znamení Berana. Z tohoto úhlu pohledu se jeví nejzajímavějším okamžikem 17. duben roku 6 před naším letopočtem. Právě tehdy se pět známých planet seskupilo do velmi příznivého, jedinečného obrazce: Slunce se ocitlo v Beranovi a dosáhlo tak největšího vlivu. Stejně tak byla umocněna i síla Venuše s Měsícem. V Beranovi se prostě ocitla všechna tři nejvlivnější tělesa a v jejich blízkosti i další planetární průvodci. Jupiter byl v tzv. heliakální pozici, tedy se na nebi objevil těsně před východem Slunce a ke všemu ho tentýž den nakrátko zakryl i Měsíc! To vše -- jak už bylo řečeno -- v Beranovi, astrologicky spojeném s Judeou. Námitka, že "hvězda" nebyla vidět z Jeruzaléma a naopak z Betléma ano, pak není nijak podstatná. Židé v Jeruzalémě až na výjimky astrologii nepraktikovali, takže jim unikátní postavení planet mohlo lehce uniknout.

Ilustrační foto...

Nyní se tedy naskýtají dvě možnosti: Buď tehdejší astrologové celou událost s předstihem spočítali a při pohledu na výjimečný horoskop se skutečně vydali za Herodesem s předpovědí o příchodu Mesiáše. A nebo celý příběh s věrozvěsty vznikl až dodatečně, někdy kolem roku sedmdesát našeho letopočtu. V té době totiž vznikala psaná bible a řečtí konvertité mohli dodatečně vyhledat významné nebeské znamení, které by umocnilo důvěryhodnost Ježíše.

Ať tak či onak -- existence Betlémské hvězdy závisí spíše na křesťanské víře v Boha než na detailním rozboru velmi vágních zmínek v bibli. Není to problém astronomů nýbrž historiků a křesťanských teologů. Na dva tisíce roků staré události se prostě nemůže dívat optikou moderního člověka. A to je možná na Vánoční hvězdě to úplně nejkrásnější.

Jiří Dušek

| Zdroj: Sky and Telescope, Astronomy Now a další. IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Chybějící planety
Ilustrační foto...
Mexiko míří do vesmíru
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Kosmické počasí
Ilustrační foto...
Kráter Victoria
Ilustrační foto...
STS-117: Atlantis – průběh letu (9. – 11. č
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691