Šípková Růženka ve vzdálenosti 138 milionů kilometrů

Dvanáct hodin usilovných pokusů o navázání spojení s odpočívající sondou NEAR/Shoemaker zatím nedalo odpověď, jak se daří přístrojům na palubě po 22 měsících chladu a tmy. Připomínám, že se sonda zapsala do dějin kosmonautiky úspěšným průzkumem planetky Eros a neplánovaně i měkkým přistáním na jejím povrchu 12. února 2001, odkud ještě dokázala do konce měsíce února 2001 vysílat. Planetka se v té době nacházela přibližně 316 milionů kilometrů od Země. Pak se dostala do mrazivého stínu (zdrojem energie byly solární panely) a nezbylo než počkat na nový "den" či "sol" -- chcete-li, v místě přistání.

Ředitel mise NEAR Robert Farquhar uvedl, že si je vědom nepatrné naděje a celý pokus o znovunavázání spojení se sondou chápe spíše jako příležitost získat nové informace a neztratit tak jedinečnou šanci.Desátého prosince se tedy operátoři z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory pomocí soustavy Deep Space Network opět pokusili o navázání spojení. Sonda je už přitom tři měsíce opět vystavena slunečním paprskům a přístroje se nad i "zahřály". První pasivní náslech vlastního signálu sondy nepřinesl žádný výsledek a tak se k sondě vydal z pozemské goldstonské sedmdesáti metrové antény signál s příkazy k odeslání dat, které ještě mohla sonda během předchozího "nočního" období získat. Technici neví, který ze dvou palubních počítačů byl naposledy v činnosti a tak se střídavě snaží "probudit" alespoň jeden z nich.

Na odpověď zatím stále marně čekáme a je jen otázkou peněz, jak budou případné další oživovací pokusy pokračovat. Každopádně sonda mnohonásobně předčila vědecká očekávání a její případný věčný spánek je zasloužený.