Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Cassini se blíží k cíli své cesty

anebo k jejímu začátku?

Ilustrační foto...Výzkumu vnějších planet je již několik desetiletí věnována velká pozornost. Úspěšné mise Pioneerů a Voyagerů nám odkryly zcela neznámé světy obřích planet a jejích měsíců a přinesly o nich naprosto nové a nečekané informace. Jejich pokračovatelé se proto nesmějí nechat zahanbit. Sonda Galileo, jejíž mise u Jupiteru právě skončila, nezůstala svým tvůrcům nic dlužna. Pojďme se podívat, jak probíhá mise Cassini, která míří k Saturnu.

V úterý 1. října 2002 se sonda Cassini nacházela pořád ještě příliš daleko od Saturnu, k cíli jí zbývá ještě 20 dlouhých měsíců. Pro zahájení pozorovacího programu ještě nenastal správný čas, ale technici NASA se už pomalu připravují. Ze vzdálenosti 285 milionů km (což je 1,9 astronomické jednotky) pořídili kamerou sondy snímek planety a jejího měsíce Titanu.

"Je to pro nás dojemný okamžik. Teď už máme Saturn na dohled," říká Dr. Dennis Matson z týmu Cassini v JPL v Pasadeně. "Cassini nám Saturn ukázal jako vzdálenou, tajemnou a klidnou planetu," dodal Dr. Carolyn Porco. "Jsme rádi, že kamera pracuje dobře," přidali se i technici.

Ano, je to dobře, protože sonda bude u Saturnu pracovat celé čtyři roky a možná i více, podobně jako Galileo u Jupiteru. K Saturnu dorazí 1. července 2004. Potom sonda vypustí výsadkový modul Huygens, který by měl proniknout atmosférou Titanu a 27. listopadu 2004 přistát na jeho povrchu (ev. na tom, co tam bude). Celkem sonda vykoná 74 obletů planety Saturn včetně 44 průletů okolo Titanu.

Ilustrační foto...

Sonda Cassini odstartovala ze Země 15. října 1997 a po gravitačních manévrech u Venuše, Země a Jupiteru se po téměř 7 letech dostala do blízkosti Saturnu. Signál sondy z této vzdálenosti potřebuje 80 minut než doletí k Zemi. Data ze sondy budou přenášena celkem devět hodin denně prostřednictvím čtyřmetrové hlavní antény. Na palubě se dále nachází celkem 12 vědeckých zařízení, např. magnetometr, antény pro měření rádiového záření, plazmatu, chemického složení, teploty, struktury Saturnových prstenců a také kamery pro snímkování atmosférických a povrchových struktur na planetě a jejích měsících a to nejen ve viditelném světle, ale také v blízké infračervené a ultrafialové oblasti. Radar bude mapovat a měřit povrch Titanu, který je zahalen opticky neprostupnou atmosférou.

Hmotnost sondy je 5 574 kg. Pro urychlení nebo zpomalení používá dva motory, každý o tahu 445 Newtonů. Pro korekce dráhy a kontrolu orientace je na sondě 16 malých hydrazinových motorků. Protože Saturn je od Slunce vzdálen téměř 1,5 miliardy kilometrů nelze pro výrobu energie použít sluneční baterie. Potřebných 700 wattů musí přístrojům dodávat 3 radioizotopové články, které vytvářejí energii z rozpadu plutonia 238 (stejně jako Galileo). Na boku sondy je připevněno 320 kilogramů vážící výsadkové pouzdro Huygens, které se po odpoutání vnoří do atmosféry měsíce Titanu a pokusí se na padáku průměru devíti metrů přistát. Mimochodem, je to jediný měsíc ve sluneční soustavě, který má vlastní hustou atmosféru -- obsahuje z 90 procent dusík, 2-10 procent metanu, argon a také stopy etanu, acetylenu, propanu a etylenu.

Ilustrační foto...

Poté bude během tří hodin provádět sběr aerosolů a jejich chemickou analýzu, spektrální měření a vizuální fotografování povrchu měsíce a jeho atmosféry, měření rychlosti větru, fyzikálních a elektrických vlastností atmosféry a také pevného nebo tekutého povrchu měsíce. Všechna zjištěná data budou z modulu přenášena nejdříve na sondu Cassini a poté na Zem. Přenosová rychlost dat se může pohybovat od 5 bit do 249 kbit za sekundu.

Celý program Cassini zatím stál daňové poplatníky 1,422 miliardy dolarů. Podílí se na něm šestnáct zemí Evropy a Spojené státy. Projekt trvá již 12 let od roku 1990 a skončit by měl v roce 2008. Nás by mělo zajímat, že na jednom z experimentů má "želízko v ohni" i Česká republika: prostřednictvím Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, která spolupracuje s Institutem Maxe Plancka v Heidelbergu.

Martin Vilášek

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Nedělní americké ráno s Plutem
Ilustrační foto...
Několik vět: Antonín Vítek
Ilustrační foto...
Robotická spása pro Hubble?
Ilustrační foto...
V ohnisku: Planety
Ilustrační foto...
Skupina galaxií v Panně se stále utváří
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691