Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

LEONIDY JSOU TADY!

Na začátku příštího týdne se uskuteční netradiční vesmírná loterie o jedinou, ale skvělou cenu: meteorický déšť Leonid. Jaké jsou vlastně naše vyhlídky?

"V úvodu je nutné říct, že právě v letošním roce je poslední reálná šance spatřit meteorický déšť roje Leonid," prozradil nám Kamil Hornoch, jeden z nejlepších současných pozorovatelů komet. "Očekávají se dvě hlavní maxima, přičemž to první budeme moci spatřit v případě příznivého počasí i od nás. Podle předpovědí, na než je možné se velmi dobře spolehnout (zejména co se času maxim týče), má nastat právě toto příznivé maximum kolem páté hodiny středoevropského času 19. listopadu, tedy ráno v noci z pondělí na úterý."

Ilustrační foto...

Už několik tisíc let, dost možná i déle, se kolem Slunce potuluje malá koule špinavého sněhu. Jedna cesta, kdy se vzdálí až za Uran a naopak přiblíží k dráze Země, ji trvá přesně 33,25 roku. V blízkosti naší mateřské hvězdy se přitom pokaždé natolik zahřeje, až se z ní uvolní pěkně veliká porce plynu a prachu. Tento materiál -- osvětlený Sluncem -- tak dává za vznik nenápadné vlasatici pojmenované v minulém století Tempel-Tuttle.

Materiál vysvobozený z ledového povrchu kometárního jádra se samozřejmě zpět nevrací, ale podél dráhy vlasatice vytváří skutečnou meziplanetární řeku. Na rozdíl od těch pozemských však není složena z vody, nýbrž z drobných prachových částic.

Na tom samozřejmě není nic zajímavého. Podobných sněhových koulí znají astronomové desítky, ba přímo stovky a neustále objevují nové. Tempel-Tuttle je však v něčem výjimečná: její dráha se natolik přibližuje k dráze Země, že jednou do roka, vždy kolem 17. listopadu, naše planeta během několika hodin proletí řekou prachových částic uvolněných z jádra komety během minulých návštěv Slunce. Po srážce s naší hustou atmosférou se tato tělíska o hmotnosti menší než jeden gram prudce zahřejí a během krátkého okamžiku zcela vypaří. Pozemšťané pak sledují světelné doprovody takových zániků -- meteory. A jelikož "padající hvězdy" spojené s jádrem Tempel-Tuttle vylétají při pohledu ze Země jakoby z jednoho místa na obloze (tzv. radiantu) v souhvězdí Lva, nazývají se tyto meteory Leonidy.

Ilustrační foto...

S proudem Leonid se naše planeta setkává každý rok. Každý rok proto můžeme kolem sedmnáctého listopadu spatřit až několik Leonid za hodinu. Ovšem jednou za tři desetiletí proletíme nejhustší částí prachové řeky, kterou kometární jádro vytvořilo během posledních průletů. V takovém případě lze spatřit na několik desítek minut úchvatné divadlo: do zemské atmosféry narazí takové množství drobných kamínků, že je obloha doslova posetá meteory. Každou minutu zazáří stovky, ba i tisíce padajících hvězd -- skutečný meteorický déšť!

Například roku 1966 prolétla naše planeta křižovatkou dráhy Země a dráhy komety 561 dní po kometě Tempel-Tuttle. Stalo se něco výjimečného: "Průchod přes hustý oblak trval jen zhruba 30 minut, maximum nastalo 17. listopadu 1966 asi ve 13 hodin našeho času a nebylo tedy z Evropy pozorovatelné. V západních oblastech Ameriky a v Tichomoří spatřili pozorovatelé za deset minut asi 20 000 meteorů, takže frekvence ve velmi krátkém maximu (několik desítek minut) dosáhly hodnoty kolem 2500 meteorů za minutu -- neboli 40 meteorů za jedinou sekundu! Velká část meteorů přitom měla vysoké jasnosti, frekvence bolidů (meteorů jasnějších než -4 mag) byla asi 15 za minutu -- to musela být panečku podívaná!" Tak popisuje úkaz před 33 roky Jan Kyselý ve své knize o kometách.

Ilustrační foto...

Nás však zajímá především letošní návrat. Dejme proto opět komentář Kamilovi Hornochovi: "Maximální frekvence letošních Leonid by měly dosáhnout 1000-2000 meteorů za hodinu, ovšem je nutné si uvědomit, že celou noc bude velmi silně rušit Měsíc den před úplňkem, takže pozorované frekvence budou několikrát nižší, než jsou předpovídané. Trvání takto vysoké frekvence však nebude příliš dlouhé, pološířka maxima se očekává v trvání asi hodiny a třičtvrtě (pološířkou se rozumí doba, kdy je frekvence roje vyšší než polovina maximální frekvence)."

Co se týče jasnosti Leonid, nejčastěji by se měly vyskytovat středně jasné meteory. Velmi jasné bolidy se nedají ve větší míře očekávat, protože toto maximum bude tvořeno částicemi uvolněnými z komety 7 oběhů nazpět (v roce 1767) a velké úlomky se nemohly za tak krátkou dobu dostat tak daleko od komety, abychom je potkali letos.

Ilustrační foto..."Nedá se však vyloučit setkání s ojedinělým velkým úlomkem, který se od komety oddělil v dobách dávno minulých a ten potom může vytvořit meteor dokonce jasnější, než bude Měsíc. K tomu může dojít po celou tuto noc, s trošku menší pravděpodobností i v noci předcházející a následující," dodává Kamil Hornoch.

"Každopádně bude vhodné pozorovat tam, kde bude čistý vzduch, aby docházelo k co možná nejmenšímu rozptylu měsíčního světla a při pozorování se celou noc dívat nad východní obzor, abychom měli Měsíc za zády a neměli ho přímo v zorném poli našich očí. Radiant Leonid vychází nad obzor kolem 22:30 SEČ a od této doby tedy můžeme spatřit první Leonidy. Celou noc by pak frekvence Leonid měly být minimálně několik desítek za hodinu a k ránu se budou rychle zvyšovat. Chvíli po šesté hodině ranní však začne postupně svítat, ale i přes to se vyplatí pozorovat alespoň do půl sedmé, protože pozorované frekvence budou stále zřejmě vyšší než 100 meteorů za hodinu."

Frekvence budou se svítáním dále klesat, avšak v 10:40 SEČ nastane další maximum s pravděpodobně ještě vyššími frekvencemi, dle předpovědi 3000-6000 meteorů za hodinu. To už ale bude pozorovatelné pouze z míst, kde bude ještě noc, tedy například z USA... Kromě těchto dvou nejvýraznějších maxim nastane několik podružných zvýšení aktivity, ta však nebudou příliš nápadná a jejich existence se zřejmě potvrdí až souhrnným zpracováním veškerých napozorovaných dat.

Využijte tedy této poslední šance vidět Leonidy v jejich "plné parádě" a nenechejte se odradit ani svitem Měsíce, ani proměnlivým počasím, typickým pro Českou republiku v tuto roční dobu. Přejeme bezoblačné počasí a hodně spatřených Leonid!

Jiří Dušek, Kamil Hornoch

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Opuštěný, odpojený…
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Truchlivé konce hmotných hvězd
Ilustrační foto...
Proč právě Apollo?
Ilustrační foto...
Vesmír na dlouhých vlnách -- díl první
Ilustrační foto...
Roboti na Marsu opět aktivnější
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691