Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Začíná jaro 21. března?

Zatímco skutečné jaro se všemi svými náležitostmi, jako jsou rašení pupenů, hromadný rozkvět prvosenek jarních, odlet havranů a návrat vlaštovek, přichází do přírody postupně, astronomické jaro začíná v přesně stanovený okamžik, který logicky splývá s momentem konce astronomické zimy.

Ilustrační foto...Jaro skutečné se na tento okamžik příliš neváže -- jednou se o dva týdny zpozdí, podruhé zase předběhne. Jedinými tvory, kteří neklamně poznají, že se blíží nástup astronomického jara, jsou pracovníci hvězdárny, přesněji ti, kteří zrovna berou telefony. Už týden před jarní rovnodenností totiž prudce narůstá počet tzv. odborných dotazů. Všichni se ptají na to, kdy už začne jaro.

Z hlediska sociologického a motivačního lze tazatele rozdělit do tří skupin. Nejdříve se ozývají lidé akurátní, kteří chtějí mít pořádek ve všem, tedy i v otázkách příchodu jara, léta, podzimu i zimy. Ti jsou obvykle dosti přísní a zdaleka se nespokojí jen s ledabylým oznámením data prvního jarního dne. Žádají hodinu, minutu, občas i vteřinu, neřku-li sekundu. Poté nastupují přírodovědně orientovaní redaktoři hromadných sdělovacích prostředků, jímž leží na srdci všeobecná informovanost veřejnosti. Redaktoři jsou ještě náročnější a neodbytnější. Datum jim nestačí, chtějí navíc podrobný, a přitom populární komentář k této významné události doplněný ještě nějakou zajímavostí a drobným klípkem ze společnosti. To vše ve dvou třech větách a teď hned, protože jejich čtenáři právě na takovou zprávu již netrpělivě čekají.

Třetí vlna jarních telefonátů vrcholí večer 19. 3., tedy na Josefa. Tazateli jsou výhradně muži, kteří se snaží své otázky formulovat velmi přesně, což jim díky poněkud ztěžklým jazykům a otupené mysli, působí jisté potíže. Zpravidla se ptají na to, zda jaro začne zítra nebo až pozítří. Je to pro ně strašně, ba životně důležité, neboť v sázce tu bývá buď čest dotyčného nebo láhev něčeho hodně tvrdého. Když se jim dostane příslušné odpovědi, sdělí konečný verdikt zbytku pánské jízdy, jenž pak dílem jásá, dílem kleje...

Po tomto poněkud rozverném úvodu, jímž jsem si vyčerpal valnou většinu předepsaného rozsahu tohoto sdělení, se konečně dostávám k tomu, abych vysvětlil, co to ta jarní rovnodennost doopravdy je. Z hlediska astronomického je to okamžik, kdy střed slunečního kotouče překročí světový rovník, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. To je sice pěkné, ale moc to neříká. Dobře, ale o střídání ročních období, a tedy i o rovnodennostech, se učí děti už na základní škole. Takže nahlédněme do školních učebnic. Tam se dočtete, že jarní rovnodennost nastává 21. března. V den rovnodennosti jsou den i noc stejně dlouhé, Slunce vychází přesně na východě v 6 hodin a zapadá na západě v 18 hodin. Nutno však přiznat, že nic z toho není tak úplně pravda. Pravda by to byla jenom tehdy, kdyby Země obíhala kolem Slunce po kružnici, kdyby Slunce samo bylo jen bezrozměrným bodem, kdyby Země neměla žádnou atmosféru, kdybychom to vše sledovali z hladiny moře na 15. stupni východní délky, kdyby...

V důsledku toho, že sluneční kotouč má úhlový průměr přes půl stupně a že v zemském ovzduší dochází k lomu slunečních paprsků, setrvává Slunce na zemské obloze v den rovnodennosti celých 12 hodin a 10 minut, zatímco 11 h 50 min je pod horizontem. Z týchž důvodů Slunce nevykoukne nad ideální horizont přesně na východě, ale o tři čtvrtě stupně severněji. Abych to ještě zamotal, uvádím, že v den jarní rovnodennosti v Brně Slunce vyjde v 5 h 57 min a zapadne v 18 h 7 min.

První jarní den vůbec nemusí nastat jen 21. března, jak stojí psáno v učebnicích, ale dosti často také nastává o den dříve, tedy 20. března. V posledních dvaceti letech dokonce třikrát častěji, než učebnicového 21. března. Podíváme-li se na přehled dat okamžiků rovnodennosti ve 20. a 21. století s překvapením zjistíme, že výhradně 21. 3. začínalo astronomické jaro jen na počátku století. Poprvé se setkáváme se dnem 20. 3. v roce 1920. Pak se 20. 3. v seznamu začíná vyskytovat stále častěji, a dnes výrazně převažuje. Nastoupený trend bude pokračovat i v budoucnu. V 21. století se naposledy setkáme s prvním jarním dnem 21. 3. v roce 2011. Naopak v roce 2048 se přenese první jarní den už na 19. 3. a ke konci 21. století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často.

Vysvětlení celé šarády je prosté: doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími okamžiky jarní rovnodennosti, tzv. tropický rok nemá ani 365 dní ani 366 dní, ale 365 a 5 hodin 48 minut a 46 sekund. Znamená to, že každý příští rok dojde k rovnodennosti o necelého čtvrt dne později, pokud ovšem tento rok není rokem přestupný. V tom případě naopak dojde k posuvu zpět, a to o 18 h 11 min 14 s. Vzhledem k tomu, že v období od roku 1901 do 2099 (tj. i rok 2000 je přestupný) je každý čtvrtý rok rokem přestupným, znamená to, že v cyklu 4 let se jarní rovnodennost posune třikrát za sebou vždy o 5 h 48 min a 46 s, tj. celkem o 17 h 26 min 18 s, v roce přestupné však sebou cukne dozadu o 18 h 11 min 14 s. Rozdíl tedy po čtyřech letech je zhruba tři čtvrtě hodin směrem k nižšímu datu. Je tedy logické, že se datum jarní rovnodennosti pozvolna snižuje. Za 128 let se z toho nastřádá na jeden celý den!

To však není moc dobrý jev a byl příčinou zavedení gregoriánského kalendáře, tedy právě toho, který my používáme. Velice osvědčeným lékem je čas od času některému z roků dělitelných čtyřmi přestupnost zakázat. Gregoriánský kalendář tak činí každý rok dělitelný 100, pokud ovšem tento není současně dělitelný i 400, protože pak se nic neděje, rok zůstává přestupným. V roce 2100 se tak najednou začne objevovat jako první jarní den vedle 20. 3. i 21. 3.

Když vám tedy někdo položí otázku zda nastává jaro 21. března, měli byste mu odpovědět: "Občas ano, ale je to stále míň, za pár let už vůbec ne, ale po roce 2100 se to zase spraví." Ručím vám za to, že ho vaše vyčerpávající odpověď zcela uspokojí.

Zdeněk Mikulášek

| Zdroj:  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Týden s Vesmírem
Ilustrační foto...
STS-122: Průběžné zpravodajství
Ilustrační foto...
STS-120: Discovery – přistání online
Ilustrační foto...
O svícení 18
Ilustrační foto...
Podivný objekt Kuiperova pásu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2016 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691