Nebojte, nebudu vám líčit, jak vypadá jídelníček zelených mužíčků -- zvu vás do rychlého občerstvení. A co si dáme? Přímo specialitu šéfkuchaře: Gomézův hamburger v podání Hubblova kosmického dalekohledu.
Arturo Goméz objevil tento hamburger na fotografiích pořízených na Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Na snímcích byla patrná mlhovina rozdělená tmavým pásem na dvě poloviny. Ovšem kvůli neostrosti pozemských fotografií, způsobených turbulencemi zemské atmosféry, nemohli astronomové říct o vlastnostech tohoto objektu zhola nic -- to umožnil až snímek z širokoúhlé kamery Hubblova kosmického dalekohledu.
Jaký je tedy Gomézův hamburger? Jedná se o protoplanetární mlhovinu, vývojovou fázi hvězdy o hmotnosti zhruba našeho Slunce, která předchází vytvoření planetární mlhoviny. Hvězdy, které osvětlují protoplanetární mlhoviny, se již zbavily svých svrchních vrstev, ale ještě nedosáhly fáze bílého trpaslíka -- svítí zejména ve viditelném světle, které je rozptylováno na prachových částečkách mlhoviny.
Jak ale vysvětlit tmavý pás, který mlhovinu dělí na dvě části? Jednoduše: jedná se o prachový disk, skrz který se světlo centrální hvězdy nedostane. Mnohem těžší je vysvětlit původ disku. Jedna z možných teorií říká, že centrální objekt je ve skutečnosti dvojhvězda. Většina materiálu, který uniká z jedné z hvězd, se hromadí v rovině oběhu dvojhvězdy a tvoří opticky neprůhledný disk. To, co můžeme z celé mlhoviny pozorovat, je malá část hmoty, která se dostala nad a pod neprůhledný disk.
Dostali jste chuť na tuto delikátní mlhovinu? Tak si pospěšte -- během necelého tisíce let začne centrální hvězda zářit v ultrafialovém oboru, většina prachových částic se vypaří a my místo Gomézova hamburgeru uvidíme čerstvou planetární mlhovinu.
