Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Hledání nebeských skel

Bláto, zima, vítr a hodiny trpělivého prohledávání čerstvě pooraných polí. To vše a ještě mnohem víc je třeba absolvovat, pokud toužíte najít alespoň malý střípek kosmické události, která se odehrála před 14,8 milióny lety, asi 120 kilometrů východně od Stuttgartu. Vynaložená námaha ale rozhodně stojí za to!

Ilustrační foto...Jistě jste už někdy slyšeli o vltavínech -- drobných kouscích zeleného nebo hnědozeleného přírodního skla s vráščitým nebo jamkovaným povrchem. Jejich hlavní výskyt spadá do území budějovické a třeboňské pánve v jižních Čechách a na jihozápadní Moravě. Pohledné vltavíny patří spolu s později objevenými podobnými skly z Austrálie a z ostrova Billiton do skupiny tzv. tektitů (řecky tektos znamená tavený). Všechny tektity vznikly s největší pravděpodobností při dopadu velkých meteoritů na zemský povrch. Jestliže si tedy v dlaních vychutnáváte příjemně drsný povrch vltavínů, držíte zároveň povrchovou část horniny, která byla přetavena nepředstavitelnou tepelnou a tlakovou vlnou dopadajícího kosmického tělesa. Zatím ne u všech světových tektitů byl zjištěn jejich zdrojový kráter. V případě vltavínů však ano: Jedná se o kráter Ries s průměrem 25 kilometrů v jehož centru se nachází starobylé městečko Nördlingen.

Meteorit o objemu asi pět krychlových kilometrů dopadl do oblasti dnešního Riesu ke konci třetihor. Byla to skutečně velká přírodní katastrofa a předpokládá se, že v okruhu tři sta až pět set kilometrů od místa dopadu byl zničen veškerý život. Za zmínku stojí také fakt, že přibližně 30 kilometrů jihozápadně od středu Riesu se nachází další impaktní kráter -- Steinheim o průměru 3,4 km. Impaktního původu je nejspíš i kupovitá struktura nedaleko Stopfenheimu. Meteorit se tedy pravděpodobně rozpadl na několik částí už při průletu zemskou atmosférou.

Ilustrační foto...

Celková hmotnost vltavínů, které "postříkaly" oblast nacházející se především jihovýchodně od dopadové oblasti (nabízí se šikmý dopad) se odhaduje na asi tři tisíce tun. Do dnešních dnů se přitom podle odhadů stejných autorů zachovalo jen 275 tun vltavínové skloviny. Je pochopitelné, že dnes už vltavíny zdaleka neleží na místech, kam původně dopadly. Do současných nalezišť, která jsou v centru pozornosti sběratelů, je soustředila až síla vodních toků.

Zatímco v jižních Čechách doslova vzkvétá vltavínová horečka a nelegální kopáči doslova plundrují krajinu za účelem finančního zisku, který jim prodej vzácných polodrahokamů přinese, na moravských nalezištích je celkem klid. Není divu. Výskyt moravských vltavínů je mnohem vzácnější a člověk musí vynaložit větší úsilí pro jejich nalezení. Také celková plocha zahrnující jisté výskyty moravských vltavínů je zhruba šestkrát menší než v případě jihočeských lokalit.

Ilustrační foto...

Možností, jak si moravské vltavíny prohlédnout na vlastní oči nebo dokonce pořídit do vlastní vitrínky je celá řada. Největší světovou sbírku moravských vltavínů můžete shlédnout v Západomoravském muzeu v Třebíči, kde je jich uloženo přes tři tisíce. V Národním muzeu v Praze je kousků zeleného skla z Moravy zhruba 1700, další velké sbírky najdete v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích nebo v Městském muzeu v Týně nad Vltavou. Na nemalé množství moravských vltavínů se však práší také v pečlivě střežených soukromých sbírkách. Přesvědčit se o tom můžete například i na proslulé mineralogické burze v Tišnově, kde se jich nabízejí doslova celé krabice. Jejich cena se zpravidla pohybuje kolem 30,- Kč za gram (v případě vltavínů jihočeských je průměrná cena zhruba poloviční).

Zeleného mazlíčka si však můžete obstarat také tím, že si ho zkrátka sami najdete. Je to skutečně nádherný pocit, když si svůj vltavín sami zvednete z bláta. Teprve potom totiž pochopíte, proč jsou vltavíny a zvláště ty moravské tak ceněny na mineralogických burzách.

Ilustrační foto...

Kdybych nestudoval geologii a neseznámil se tak s nadšenými lidmi, kteří lokality s výskytem vltavínů dobře znají, asi bych žádný vltavín v životě nenašel. Znalost vltavínonosných lokalit však sama o sobě nestačí. Musíte strávit dlouhé hodiny mrznutím v rozoraných polích a pečlivě pročesat několik desítek metrů čtverečních, než konečně do ruky chytnete nápadně tmavý kamínek se zřetelnou skulptací. Když se vám pak podezřelý kamínek zbarví při pohledu proti obloze do zelené nebo hnědé barvy, máte vyhráno a můžete se pustit do oslavného tance.

Neocenitelnou pomůckou k výpravám za vltavíny je také auto, které zvládne i trochu horší polní cesty a dopraví vás do zapadlých vesniček, kam se rozhodně autobusem ani vlakem nedostanete. Všechno je však nakonec otázka štěstí. Znám nadšené sběratele, kteří svůj první vltavín našli až třeba po páté výpravě, ale naopak znám i takové, kteří o vltavín doslova zakopnou už při vystupování z auta.

Ilustrační foto...

Já jsem měl velké štěstí a svůj vltavín se mi podařilo nalézt už na podruhé. Celá akce se odehrála v zachmuřenou, podzimní středu minulého týdne, kdy každý rozumný člověk raději zůstal doma u dobrého čaje nebo kávy. Já jsem však den spolu s třemi spolužáky navštívil celkem čtyři lokality, které se nacházely v blízkosti jaderné elektrárny Dukovany. Nebyl jsem asi sám, kdo si toho dne myslel, že právě zde se z chladících věží line veškerá oblačnost, postupně zakrývající celou oblohu. Boty už jsme měli řádně obalené vrstvami bahna, když jsme dorazili na poslední lokalitu. Zprvu to vypadalo jen na shnilé makovice a kousky keramiky. Naštěstí však bylo čerstvě po dešti, takže všechny podezřelé kamínky přišly o svou zaprášenou přikrývku. Možná právě díky tomu mi hned padl do oka nápadně tmavý úlomek, který si doslova koledoval o to, abych ho vytrhnul z náruče zabláceného pole. Když jsem ho zvedl k obloze a uviděl nádherné zelené sklo, byla má radost obrovská. Na pokraji vysílení hladem, na pokraji vysílení zimou, ale stálo to za to!

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Vesmírný diář Pedro Duquea II
Ilustrační foto...
Mars rover připraven sjet do kráteru
Ilustrační foto...
NASA hledá příčinu poruchy senzorů v ET raket
Ilustrační foto...
Spirit a Opportunity: Další zima na krku
Ilustrační foto...
Saturn z blízka
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691