Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 byla vypuštěna první umělá družice Země Sputnik 1 a 10. října 1967 vstoupila v platnost mezinárodní Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.
Nad našimi hlavami neúnavně pracují stovky automatických umělých družic, staví se obří Mezinárodní kosmická stanice, člověk stanul na sousedním vesmírném tělese a pokračuje v robotickém průzkumu celé sluneční soustavy. Kosmonautika se stala nedílnou součástí lidské civilizace. Je to metoda, pomáhající nejen vědcům, nýbrž doslova každému z nás. Stačí připomenout revoluci, kterou způsobila v telekomunikacích a v navigaci nebo neocenitelné služby v oblasti meteorologie. Proto je také hlavním tématem letošního kosmického týdne "vesmír a běžný život".
Mezi více než 50 zemí všech světadílů se letos zařazuje rovněž Česká republika. Náš kosmický výzkum, jakkoliv skromný z finančního hlediska, dosáhl mnoha úspěchů -- stačí připomenout přístroje na družicích, orbitálních stanicích a kosmických sondách, pět samostatných družic Magion nebo let prvního "interkosmonauta". V současnosti rozvíjí širokou mezinárodní spolupráci především Astronomický ústav AV ČR, v němž se dokončují i přípravy na start nové české družice Mimosa. Rovněž Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy se podílí na výzkumu kosmického prachu sondou Cassini, letící nyní k Saturnu.
Do akcí Světového kosmického týdne se u nás pod záštitou České kosmické kanceláře zapojují více než dvě desítky institucí, organizací i jednotlivců, aby přednáškami, besedami a dalšími programy pro školní mládež i pro veřejnost připomněly úspěchy a perspektivy světové (ale i naší) kosmonautiky.
