Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Pod vlivem: Pod vlivem Měsíce

Už od samotného úsvitu dějin žijí lidé pod vlivem Měsíce. Jeho přitažlivá síla periodicky vzdouvá hladiny pozemských moří a působí jako účinný stabilizátor sklonu rotační osy Země. Na druhou stranu však bývá vliv Měsíce na některé přírodní jevy často silně přeceňován.

Ilustrační foto..."Obnažte svá ňadra pod noční oblohou při přibývajícím Měsíci -- podporuje to jejich růst. Nehnojte na zahradě při dorůstajícím Měsíci -- země v té době špatně přijímá tekutiny. Posaďte se za úplňku holou zadnicí do čerstvě vyorané brázdy -- zbavíte se tak hemeroidů." Takové a podobné lidové báchorky najdete v mnoha knihách a lunárních kalendářích, které bez jakéhokoli odůvodnění uvádějí podobné rady. Němečtí autoři Johanna Paunggerová a Thomas Poppe si dokonce na podobných pověrách založili slušnou živnost. Jejich kniha Vom richtigen Zeitpunkt se stala v roce 1996 jedním z nejprodávanějších titulů vydaných v Německu. Vyšla již ve dvaceti světových jazycích a vede si slušně i na ostatních knižních trzích, včetně českého.

Snad největší pozornost je věnována lunárnímu cyklu. Je známo, že biofyzické procesy v lidském těle probíhají v pravidelných intervalech. Někdy jde o milisekundy (nervové vzruchy), jindy o čtyřiadvacetihodinové změny dne a noci (spánek, krevní oběh, tlak) nebo dokonce celých 365 dní (zimní spánek, plodnost). V této souvislosti se může zdát zajímavý zhruba 28denní cyklus tvorby pohlavního hormonu estrogenu, kterému se říká menstruační cyklus -- od latinského slova mensis čili měsíc. Stovky podrobných studií ale ukazují, že délka menstruačního cyklu není se změnou měsíčních fází v přímé souvislosti. Ženy navíc zdaleka nejsou s Měsícem příliš synchronní: Jejich perioda se různí podle věku i kontinentů a liší se od lunárního cyklu nejméně o dva dny.

Proč by se vlastně měla plodnost některých savců řídit podle koloběhu lunárních fází? Existuje domněnka, že by se mohlo jednat o pozůstatek z dob, kdy byli naši předkové primitivními lovci. Tehdy bylo světlo v noci velmi vzácným zbožím, a tak bylo třeba úplňkových nocí beze zbytku využít k lovu. V obdobích tmy, kdy na obloze Měsíc nesvítil, nebo svítil jen málo, si naši předkové naopak krátili dlouhou chvíli spíše rozplozovacími aktivitami. Vlivem adaptace se tak možná vytvořil tělesný cyklus s chemickou periodicitou, která odrážela proměny Měsíce.

Zachováme–li si chladnou hlavu a nenecháme se unést "měsíční horečkou", zjistíme, že to s vlivem Měsíce opravdu není tak vážné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Lékařské výzkumy ukazují, že dokonce s ním nesouvisí ani náměsíčnost neboli somnambulismus. Jedná se totiž o poměrně běžnou poruchu spánku, při které náměsíčník převážně v první třetině spánku vstane z postele a několik minut se strnulým výrazem v obličeji bezcílně bloudí po pokoji nebo dokonce (což je nejnebezpečnější) mimo něj. Podle dnes široce přijímané teorie je náměsíčnost vyvolána příliš rychlým probuzením z fáze hlubokého spánku.

Na pravdě se nezakládá dokonce ani velmi rozšířená představa, že vlci vyjí na Měsíc. Podle německého zoologa Erika Zimena vyjí vlci vždycky, i bez Měsíce. Společné vytí jim totiž pomáhá upevňovat jejich pospolitost.

Našemu vesmírnému sousedovi se rovněž mylně přisuzuje vliv na pozemské počasí. Gravitační působení Měsíce sice vyvolává periodická kolísání atmosférického tlaku, ale pouze o několik setin hektopascalů, což je změna, která prakticky zaniká ve všeobecném působení mnoha dalších faktorů. Na základě družicového měření energetické bilance Země v letech 1979--1994 dokonce klimatologové R. Balling a R. Cerveny zjistili, že odražené světlo měsíčního úplňku dokáže měřitelně ohřát Zemi. Průměrná teplota Země se však během úplňku zvýší jen o 0,02 stupně Celsia!

Navzdory těmto faktům se však traduje, že je Měsíc v první čtvrti příznakem pěkného počasí. Pranostika však spíše dokládá, jak málo si lidé dějů na obloze všímají. Jasně zřetelný Měsíc ve tvaru písmene D je totiž nejlépe viditelný z večera, kdy lidé sledují oblohu nejčastěji. Jiných fází Měsíce si už lidé tolik nevšímají. Měsíc v poslední čtvrti totiž vychází až kolem půlnoci, kdy většina z nás sladce spí. Představa, že měsíční fáze ovlivňují počasí, je nutně chybná už jenom proto, že by k této změně muselo docházet na všech místech naší planety současně.

Nemůžeme však tvrdit, že pozemský život není s Měsícem spjat. Zvláště přílivy a odlivy způsobené slapovými silami našeho souputníka a Slunce jsou důležité pro celou řadu živočichů, kteří obývají pobřeží. Od velikých hejn bahňáků, kteří si za odlivu pochutnávají na červech a měkkýších, až po mořské želvy karety zelenavé, jež využívají přílivu ke kladení vajíček. Při přílivech a odlivech přitom sehrává největší úlohu právě působení Měsíce. Nebýt něj, byl by jejich rozsah o dvě třetiny menší. Zbylá třetina vzdouvání ohromné vodní masy připadá na slapové působení Slunce.

Na několika dalších živočišných druzích byla vypozorována také závislost na lunárních fázích. Jedním z nich je červ Palolo (eunice viridis), který žije v korálových útesech teplého pásma Tichého oceánu. Rozmnožuje se jednou za rok, pokaždé v den, kdy nastává listopadová poslední čtvrť. Toho dne vyplavou zadní části červů, naplněné rozmnožovacími buňkami, v ohromném množství na hladinu moře. Pro obyvatele souostroví Fidži a Samoa pak nastává opravdová slavnost. Domorodci totiž pokládají červy za vzácnou lahůdku, kterou mohou doslova po koších nabírat z vody. Po té vystrojí velkolepou slavnost, při níž se pořádně nacpou čerstvými, dušenými a opečenými červy. Po dvanácti lunárních měsících se rozmnožovací období a tím i lidová veselice opakuje. Ani staří zkušení domorodci však nedovedou určit tento den s takovou přesností jako červi palolo sami.

Ilustrační foto...

Podle fází Měsíce se řídí i červi rodu Odontosyllis žijící v Atlantském oceánu. Jejich samičky vyměšují při kladení vajíček zvláštní světélkující sekret, který vábí samečky. Podivné "živočišné" světlo je přitom vidět na nočním moři kilometry daleko, protože červi slaví své zásnuby zásadně hodinu před východem Měsíce v poslední čtvrti, kdy měsíční svit tolik nepřekáží. V této fázi byl Měsíc i 11. října 1492, kdy zmíněnou oblastí proplouval Kryštof Kolumbus. Z kapitánského můstku tenkrát pozoroval jasné světlo, které pokládal za znamení z pevniny. Jenže žádná země daným směrem nakonec nebyla.

Měsíc tedy na nás přece jen působí. Nesmíme však zapomenout, že máme kolem sebe miliony dalších, mnohem silnějších vlivů, které míchají kartami našeho života. Studie, které se snaží najít statistickou souvislost lunárních cyklů se sexuálním apetitem, výskytem depresí nebo případy žhářství bychom měli brát s velkou rezervou. Obdivovat bychom se měli spíše Měsíci samotnému než jeho tajemným, nijak nedoloženým schopnostem.

Náš vesmírný souputník je nádherným klenotem pozemské oblohy a není divu, že je básníky i hudebními skladateli nejopěvovanějším vesmírným tělesem. Změny jeho fází, podivná zabarvení při měsíčních zatměních, neopakovatelné kouzlo úplňkových nocí, zakrývání jasných planet nebo úžasné halové jevy, to vše si zaslouží naši pozornost, obzvlášť pokud chceme okusit chuť odvěkých krás přírody a ochutnat jemnou dokonalost nebeských sfér.

(konec seriálu)

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Nad svícnem je tma!
Ilustrační foto...
Hra stínů v Sochaři
Ilustrační foto...
Příběh nesmrtelných poutníků -- díl osmý
Ilustrační foto...
Vědecké experimenty v Mezinárodní vesmírné s
Ilustrační foto...
Zatmění akrečního disku u černé díry
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691