Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Pod vlivem: Nebeská znamení

První výtvarné záznamy o podivných kolech, obloucích a skvrnách kolem Slunce pocházejí již z doby bronzové. Našim předkům se tehdy nezjevovaly na obloze žádná zlá znamení, nýbrž celkem časté atmosférické úkazy, pro které ve 4. sto-letí př. n. l. zavedl přírodovědec Aristoteles označení halo. Halových jevů existuje celá řada a vznikají lomem a odrazem slunečního nebo měsíčního světla na ledových krystalcích rozptýlených ve vzduchu. Zmíněné ledové krystalky, potřebné pro vznik halových jevů, se nejčastěji nacházejí v jemných řasových oblacích (tzv. cirrus a cirrostratus) ve výškách, které jsou vlastní nejvyšším himálajským horám. Za nižších teplot se však mohou vyskytovat i v přízemní vrstvě ovzduší.

Ilustrační foto...I když halové jevy kolem Měsíce nejsou zdaleka tak nápadné jako kolem Slunce, dokážou tato noční představení předvést velmi působivou podívanou. Nejčastějším halovým jevem je tzv. malé halo (malé kolo), které má podobu světlého kruhu o poloměru 22 stupňů se středem v Měsíci. Kruh malého hala vzniká lomem paprsků na náhodně orientovaných krystalcích ve tvaru šestibokých sloupků. Paprsky se přitom odchylují od směru vstupujícího paprsku v závislosti na úhlu dopadu na boční stěnu. Nejvíce paprsků vystupuje kolem úhlu 22 stupňů, ostatní se odchylují o větší úhel. Proto je kruh malého hala poměrně ostře ohraničen směrem k Měsíci, zatímco vně malého hala pozvolna slábne. Mnohem vzácnějším, ale o to působivějším úkazem, je velké halo (velké kolo), jehož poloměr je asi 46 stupňů.

Z povahy oblaků, při kterých vznikají měsíční hala, vyplývá, že jsou příznakem přísunu teplých vzdušných hmot ve velkých výškách. To také souvisí s přechodem teplé fronty, takže měsíční kola můžeme považovat za jeden ze signálů brzkého příchodu deštivého počasí.

U Slunce lze rovněž docela často pozorovat světlé, duhově zbarvené skvrny ve vzdálenosti 22 stupňů od Slunce (tzv. boční slunce). Tyto světlé skvrny lze občas zahlédnout také u Měsíce, jsou však mnohem méně nápadné a většinou bezbarvé. Mezi halové jevy patří i tzv. měsíční sloupy, které připomínají vertiká-lní světlé pruhy procházející Měsícem.

Ilustrační foto...

Zajímavé optické jevy v okolí našeho vládce noci nevznikají pouze lomem a odrazem měsíčního světla na ledových krystalcích, ale také ohybem na vodních kapičkách. Obzvlášť působivá bývá někdy tzv. koróna (dvorec, aureola), která se projevuje v podobě soustředných prstenců obklopujících měsíční disk. Má je na svědomí ohyb světla na drobných kapičkách vody obsažených v oblacích nebo v mlze. Jednotlivé prstence koróny bývají nádherně zbarvené: Nejblíže k Mě-síci je modravý prstenec, vně červený až temně cihlový a mezi nimi lze tušit další bar-vy spektra. Nejčastěji lze pozorovat jen jeden sled duhových barev, vzácněji je mož-né zahlédnout až tři soustavy spektrálních barev za sebou. Koróna tak může sahat do vzdálenosti až 10 stupňů od měsíčního disku. Pokud koróně duhové zabarvení chybí, říkáme ji lidově studánka.

Rozhodně nejznámějším jevem, který vzniká rozkladem slunečního světla na kapičkách vody, je duha. Pověstný světelný oblouk lze však občas spatřit i za nočního deště. Zdrojem světla je v tomto případě samozřejmě náš vesmírný soused. Měsíční duha je ovšem mnohem méně nápadná než duha sluneční. Navíc je ochuzena o pestrou paletu barev a její půvab se omezuje pouze na červenavý lem u vnějších okrajů. Na fotografiích pořízených dlouhou expozicí si však měsíční duha v ničem nezadá s duhou sluneční. Vznik noční duhy je omezen pouze na dobu kolem úplňku, kdy bývá měsíční svit dostatečně intenzivní. Měsíční duhy si tedy všimne jen málokdo a není divu, že do dob Aristotelových byla noční duha považována za pověru.

Ilustrační foto...

Děsivé nálady nočních scenérií nemusí mít na svědomí jen optické hrátky měsíčních paprsků na vodních kapičkách nebo ledových krystalcích. Stačí, aby se Měsíc toulal po obloze částečně pokryté oblačností. Jeho svit se už postará o to, aby se obyčejná oblaka proměnila v "plující přízraky". Právě díky měsíčnímu světlu si také můžeme všimnout, že v noci se většina kupovité oblačnosti, která je typická pro parné letní dny, rychle rozpouští. Za slunného počasí totiž kupovitá oblačnost roste díky vzestupným proudům. Při nočním ochlazení ale převládají proudy sestupné, kupovitá oblaka začnou klesat, ohřívat se a tím i rozplývat. Odtud také pochází francouzské pořekadlo "Měsíc v úplňku mraky požírá".

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Kam za astronomií a kosmonautikou v červenci
Ilustrační foto...
STS-117: Atlantis – průběh letu (12. – 16.č
Ilustrační foto...
Pět planet po západu Slunce
Ilustrační foto...
Pár bleskovek…
Ilustrační foto...
Sluneční neutrina aneb jehly ve stohu sena
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691