Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

O nové hvězdě v galaxii M 31

Vážení čtenáři IAN, Jirka Dušek mě požádal, abych vám napsal něco o svém objevu pravděpodobné novy v galaxii M 31. Mám v plánu napsat podrobnější discovery story, ale to až bude více času. Jelikož je dost často jasno, snažím se měřit jasnost jak této novy tak i provádět svůj stálý pozorovací program -- fotometrii a astrometrii komet. Dat je tolik, že je nestíhám zpracovávat a na ostatní už čas nezbývá vůbec... Takže tenhle textík vám píšu v noci přímo od dalekohledu...

Ilustrační foto...Asi vás zajímá, jestli to byl objev náhodný, nebo ne. Nebudu vás napínat - nebyl to náhodný objev. Měl jsem totiž s galaxií M 31 nevyřízený účet -- už před rokem jsem měl na snímcích novu, kterou v tom samém čase objevili astronomové z univerzity Berkeley pomocí KAIT (Katzman Automatic Imaging Telescope). Objev publikovali v IAUC, který byl vydán necelý den poté, co jsem pořídil snímky, na kterých se tato nova nacházela. Neměl jsem však žádné referenční snímky, se kterými bych tyto mohl porovnat a novu objevit. Právě tyto snímky mi však velice dobře posloužily nyní. Začátkem léta jsem se rozhodl, že čas od času pořídím sérii snímků okolí jádra M 31 a je jen otázkou času, kdy se podaří ostatní kolegy předstihnout:-)

No a povedlo se, a to hned na první sérii snímků (3x 60 sekund expozice) pořízené 3./4.8. 2002 pomocí 0.35-m dalekohledu CCD kamerou ST-6V přes R filtr. Nová hvězda se nacházela těsně u spodního okraje snímku, pouhých 8 pixelů od okraje (méně než 0.5').

Aby ale vše nebylo tak jednoduché, na již zmíněném referenčním snímku z roku 2001 se prakticky přesně v této poloze nacházela slaboučká hvězdička, jasností podobná této, ovšem těsně u limitu dosahu snímku. Existovala tedy možnost, že to žádná nova není, ale že jsem při první zběžné prohlídce tuto slabou hvězdu na referenčním snímku přehlédl. Stáhl jsem si proto všechny dostupné snímky z DSS I a II (digitalizovaná Palomarská přehlídka oblohy). Ani na jedné z 8 desek, které zachycují tuto oblast hvězdné oblohy, se v pozici této hvězdy nenachází žádný hvězdný objekt. Ale aby to zase nebylo úplně jednoduché, těsně vedle mnou určené pozice nové hvězdy je na jedné Palomarské desce zachycena slabá hvězdička s jasností přibližně R=20-21 mag. Poloha novy a této slabé hvězdičky se liší pouze o 3".

Kdo má s CCD pozorováním zkušenosti ví, že měřit pozice velmi slabých objektů navíc na velmi nerovnoměrném pozadí jasné galaxie není snadné a tak tu pořád ještě existovala možnost, že jde o tuto slaboučkou hvězdu, ovšem zachycenu v mnohem vyšší jasnosti. Takže se nabízela možnost, že se jedná o proměnnou hvězdu s velkou amplitudou změn jasnosti, například typu Mira.

Ilustrační foto...Začal jsem pátrat po všech dostupných katalozích proměnných hvězd, jejichž získání a prohlídka trvala víc jak týden. Výsledek byl negativní -- žádná známá proměnná hvězda se v této pozici nenachází. Takže nová proměnná je tady, jen je třeba zjistit, "co je to zač". Jako nejpravděpodobnější se mi jevily dvě možnosti, a to, že jde buď o novu nebo o Miridu (proměnná hvězda s velkou amplitudou změn jasnosti a periodou typicky kolem 1 roku, což vysvětlovalo, že je možná zachycena i na snímku pořízeném v roce 2001 a to podobně jasná).

Proti Miridě však hovořil fakt, že s výjimkou již zmiňované jedné desky z DSS není zachycena na žádné ze zbylých 7 desek, což, vzhledem k tomu, že byly pořízeny v letech 1953 až 1989 bylo krajně podezřelé. Dnes je již jisté, že ani na té jedné desce není tato hvězda zachycena, protože je již pořízeno značné množství snímků s mnohem vyšším dosahem než byl objevový snímek a pozice se skutečně liší o 3".

Pak mě napadlo si spočítat, jak jasná by byla Mirida v naší Galaxii nacházející se ve směru M 31 a v případě, že by se nacházela v galaxii M 31 samotné. Vycházel jsem z měření družice Hipparcos pro představitelku této skupiny proměnných hvězd Miru Ceti a toho, že směrem k M 31 je mezihvězdná extinkce malá. Během chvilky mi bylo jasné, že Mirida v naší Galaxii by byla podstatně jasnější a naopak kdyby se nacházela na k nám přivráceném okraji M 31 by byla asi 20x slabší než tato "nová hvězda".

Jak jistě víte, v období Perseid vládlo velmi nepříznivé počasí, takže další snímek této oblasti jsem získal až 16./17. srpna. Hvězda byla jen nepatrně slabší (asi o 5-10 procent), ale byla tam, takže byla definitivně potvrzena její existence a již nic nebránilo publikovat zprávu o objevu nové proměnné hvězdy na VSNETu.

Ilustrační foto...

Možná si kladete otázku, proč jsem s oznámením objevu tak dlouho čekal -- M 31 je velice často snímkovaný objekt, někdo jiný ji mohl objevit a oznámit objev dříve... Prostě proto, že si musím být 100 procent jistý. Splést se může každý, ale je potřeba toto riziko minimalizovat. Během dalších dvou týdnů rušil Měsíc a vysoká oblačnost (pokud vůbec bylo "jasno"), podařilo se mi pořídit několik snímků, na kterých byla hvězda na samé mezi dosahu, ale bylo zřetelně vidět, že zeslábla oproti okolním hvězdám o přibližně půl magnitudy. Takže definitivní potvrzení její proměnnosti ze snímků pořízených v reálném čase, nikoli pouhým porovnáním s archivními snímky.

Na observatoři Ondřejov pořídil na moji žádost snímky také Peter Kušnirák pomocí 0.65-m telskopu s CCD kamerou AP7 přes filtry V a R. Z těchto snímků se podařilo zjistit (i přes velmi špatné pozorovací podmínky -- vysoká oblačnost nasvícená Měsícem), že je tato hvězda výrazně červená. Během prvního zářijového týdne bylo pořízeno několik sérií snímků jak mnou v Lelekovicích tak i Peterem Kušnirákem v Ondřejově. Hvězda poměrně rychle slábne, což byl další důkaz, že se skutečně jedná o novu. Šestého srpna mi psal italský astronom Marco Fiaschi, že pořídil snímky za sice velice špatných podmínek, ale jasně ukazující, že tato hvězda je velmi jasná ve filtru propouštějícím záření spektrální čáry H-alfa. Právě tato spektrální čára je dominantní ve spektrech nov a supernov, tedy již prakticky není pochyb o tom, že se skutečně jedná o novu. K definitivnímu potvrzení pomocí spektrální analýzy by mělo dojít právě v tomto týdnu. Domluvil jsem s A. V. Filippenkem (astronom z Berkeley univerzity - kolega astronomů z týmu kolem KAIT), že se pokusí pořídit spektrum na třímetrovém Shane teleskopu na Lick observatory, kde má zaplacený pozorovací čas od 12. září. Právě dnes jsem mu posílal potřebné vyhledávací mapky a další údaje, které k tomuto pozorování potřebuje. Redakce IAN vás určitě bude o výsledku spektrální analýzy informovat.

Nezbývá tedy než doufat, že mu bude přát počasí a že nova do té doby příliš nezeslábne... V současné době je přibližně čtyřistatisíckrát slabší než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy na tmavé obloze, tedy zhruba sedmkrát slabší, než byla v době objevu.

S přáním temných a čistých nocí

Kamil Hornoch

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Pohled ze Sedny
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 43
Ilustrační foto...
Merkur a prkýnka aneb totální amatérismus v as
Ilustrační foto...
Astronomický toaletní papír
Ilustrační foto...
Bouřlivá historie Mléčné dráhy
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691