Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Pod vlivem: Hon na úzký srpek

Jednou z nejsympatičtějších podob Měsíce, kterou můžeme v průběhu celého cyklu změn měsíčních fází pozorovat, je bezesporu tenký srpek. Právě srpek, pro něhož používají naši východní sousedé milé označení kosáčik, patří totiž k těm nejpůvabnějším ozdobám pozemské oblohy.

Ilustrační foto...Podívaná na tenký srpek se nám během lunárního cyklu nabízí vlastně hned dvakrát: krátce po novu a krátce před ním. V prvním případě hovoříme o mladém Měsíci, protože od počátku celého cyklu (novu) uběhlo jen pár hodin. Než však začne být pozorovatelný, musí se nejprve osvobodit ze zajetí slunečních paprsků. Teprve potom se stává lépe viditelným a začíná stále nápadněji zdobit večerní oblohu. V druhém případě, kdy srpek couvá a blíží se k závěru lunárního cyklu, hovoříme naopak o starém Měsíci, neboť od začátku lunace uběhl téměř celý kalendářní měsíc.

Z objevení mladého Měsíce na soumrakovém nebi se radují především muslimové, kterým označuje začátek jejich kalendářních měsíců a především postního měsíce ramadánu, kdy muslimům začíná jejich každodenní půst. Neobyčejná podívaná na měsíční srpek tenký jako nit je však velkou výzvou i pro lovce rekordů. Spatřit Měsíc, kterého dělí od novu méně než dvacet hodin je totiž výkon skutečně velmi obtížný. Není divu, vždyť jasnost takového srpku je menší než dvě tisíciny procenta jasnosti Měsíce v úplňku. Navíc musíme počítat s poměrně světlou oblohou a malou výškou nad obzorem, kde je obraz Luny silně deformován a zeslabován přízemními vrstvami vzduchu. Jestli tedy chceme být při našem lovu úspěšní, měli bychom si najít vyvýšené místo s výborným výhledem až k obzoru. Neocenitelnou pomůckou pro hledání úzkého srpku Měsíce je také lovecký triedr s velkým zorným polem.

Ke spatření úzkého srpku je samozřejmě zapotřebí i skvělý zrak, vhodné počasí, ale mnohdy i několik roků vytrvalosti a nutnou dávku štěstí. Zdaleka ne každá lunace nám totiž nabízí vhodné podmínky ke spatření velmi tenkého srpku. Novoluní totiž musí proběhnout v optimální době vůči místnímu času. Tak například, když dojde k novu ráno daného dne, jen stěží bychom mohli ještě tentýž večer spatřit jen několik hodin starý Měsíc. Následující večer se však už jeho stáří bude blížit čtyřiceti hodinám a to už je srpek pro změnu docela obtloustlý.

Ilustrační foto...Důležité je však i roční období, ve kterém budeme chtít mladý či starý Měsíc vyhlížet. Z našich zeměpisných šířek nastává optimální doba pro spatření mladé Luny poblíž jarní rovnodennosti. Tehdy totiž pomyslná dráha Měsíce mezi hvězdami svírá s horizontem největší úhel. Kolem března a dubna se tedy krátce po setmění může koupat srpek Měsíce vysoko na soumrakovém nebi a strmě klesat k obzoru. I Slunce klesá pod obzor v této době svižněji, takže rychlejší nástup tmy umožňuje nenápadnému srpku, aby se zaskvěl v plné kráse. Podobné pozorovací podmínky nastávají také kolem podzimní rovnodennosti, avšak tentokrát pro starý srpek na ranním nebi. Pro zimní a letní měsíce bohužel není z našich zeměpisných šířek tenká Luna příliš obvyklou ozdobou. Tehdy se totiž srpek se svými růžky nepříliš skloněnými k obzoru utápí jen nevysoko nad horizontem.

Světovým rekordmanem v lovu tenkého srpku je prozatím Američan Jim Stamm, který 21. ledna 1996 spatřil z Arizonského Tucsonu Měsíc jen 12 hodin a 7 minut po novu. Nutno dodat, že Jim se v té době na lov tenkého srpku náležitě připravoval a zdaleka nebyl sám, kdo se tehdy o překonání rekordu pokusil. V lednu 1996 nastaly pro obyvatele Severní Ameriky mimořádně vhodné podmínky a tak z pohledu na podobně mladý Měsíc se radovalo hned několik pozorovatelů. Všichni nadšenci však toho večera spatřili úzký srpek pouze v dalekohledu. Nikomu se tak nepodařilo překonat neuvěřitelný výkon čtyř pozorovatelů z anglického Scarboroughu, kteří v květnovou noc roku 1916 spatřili pouhýma očima Měsíc jen čtrnáct a půl hodiny po novu!

Kdybychom opomněli toto historické pozorování, které však bývá z mnoha důvodů často zpochybňováno, byl by novodobým světovým rekordmanem této zvláštní disciplíny Američan Stephen James O´Meara, o jehož neobvyklých pozorovacích schopnostech kolují celé legendy. 20. května 1990 totiž pouhýma očima spatřil Měsíc, kterého dělilo od novu pouhých 15 hodin a 7 minut.

O´Meara se narodil v roce 1956 v Cambridge ve státě Massachusetts a je nadšeným obdivovatelem přírody, který jako první vizuálně pozoroval Halleyovu kometu při jejím návratu v roce 1985, nebo který odhalil paprskovitou strukturu Saturnových prstenců ještě před sondou Voyager 1. Není divu, že jeho objevům uskutečněným za pomocí výkonných dalekohledů velkých observatoří, byl málokdo ochoten uvěřit. Vždyť všechna svá pozorování prováděl vizuálně, tedy bez kamer, které romantiku astronomie zahnaly do pohodlných křesel u klávesnic počítačů. O´Meara je však znám nejen svými výjimečnými kousky v oblasti astronomie, ale také zájmem o netopýry a aligátory. S manželkou Donou rovněž sdílí společnou lásku k aktivním vulkánům, takže se ani nemůžeme divit, že jejich svatba se odehrála poblíž čerstvého vulkanického kráteru Pu´u´o´o´, nacházejícího se na svahu aktivního vulkánu Kilauea na Havajských ostrovech. Svatební hosté museli být dokonce na toto zvláštní oddací místo sváženi vrtulníkem. Havajské ostrovy se však staly nejen místem svatby tohoto neobvyklého páru, ale také jejich domovem. Právě odtud, ze svahů okolních vulkánů, pořádá O´Meara hony na velmi tenké měsíční srpky.

Stephen James O´Meara ale přece jen jeden světový rekord v souvislosti s pozorováním našeho souputníka drží. Zvláštní disciplínou, která vyžaduje dvojnásobné štěstí, je totiž pozorování starého a mladého Měsíce v co nejkratším časovém intervalu. A právě v tom je O´Mearův výkon, který uskutečnil na přelomu let 1994 a 1995, dosud nepřekonaný. Jako vhodné pozorovací stanoviště pro pozorování starého Měsíce si ráno 31. prosince vybral jižní svah vulkánu Kilauea, odkud z výšky 1 070 metrů nad mořem skutečně zahlédl tenký srpek, kolébající se nad vrstvou temných oblaků. Naposledy jej pouhýma očima spatřil v době, kdy mu zbývalo do novu jen 18 hodin a 24 minut. Pro dovršení zajímavého plánu bylo ale zapotřebí spatřit Měsíc i hned následující večer. Bohužel, předpověď nezněla příliš příznivě, a tak se O´Meara i se svou ženou rozhodli vyrazit nad oblačnou přikrývku -- na jejich ranč v sedle mezi vulkány Kilauea a Mauna Loa ve výšce 1 300 metrů nad hladinou okolního oceánu.

Ilustrační foto...Protože ani tam nebyl výhled k obzoru ideální, vydal se O´Meara za pomocí terénního džípu ještě o čtvrt kilometru výše, zatímco jeho žena zůstala na ranči. Když vynikající pozorovatel začal netrpělivě vyhlížet Měsíc, ukazovaly hodiny na palubní desce džípu 18:09 místního času. Začal propadat panice, protože podle jeho odhadu měl v tuto chvíli Měsíc být už dávno vidět. Když hodiny ukazovaly 18:32, přece jen nakonec v triedru úzký srpek spatřil. O sedm minut později ho našel i pouhýma očima. Když se však vrátil na ranč, jeho žena mu oznámila, že se kochala pohledem na tenký Měsíc pouhýma očima už v době mezi 18:20 a 18:25 -- tedy minimálně o deset minut dřív než Stephen. Jeho náročná vyjížďka se mu ale přece jen vyplatila. Manželka mu totiž zapomněla říct, že hodiny v autě jdou o 17 minut napřed. Nadšený obdivovatel netopýrů tedy spatřil starý a mladý Měsíc v rozmezí 35 hodin a 50 minut!

Po předchozích odstavcích jste možná nabyli dojmu, že pozorování úzkého měsíčního srpku je jen honbou za rekordy, ale není tomu tak. Pohled na velmi úzký srpek Měsíce je totiž velmi neobvyklý, a všichni nadšenci, kteří se vydávají na jeho lov, to rozhodně nedělají pro místo v žebříčcích, ale především pro velmi vzrušující zážitek. Mimochodem, žádné oficiální žebříčky vlastně neexistují a chcete-li se něco o nejzajímavějších pozorováních dovědět, je to i v době Internetu úkol docela obtížný. Otázkou také zůstává, zda-li je možné popsané rekordy vůbec překonat.

Ilustrační foto...Francouzský astronom André Danjon -- ředitel hvězdárny ve Strasbourgu, v roce 1931 zkoumal změny jasnosti Měsíce v závislosti na jeho fázi a dospěl k zjištění, že pokud se náš soused dostane na obloze ke Slunci blíže, než na vzdálenost sedmi obloukových stupňů, přestává být měsíční srpek viditelný. Také dosud zaznamenané rekordy nepocházejí z doby, kdy by byl Měsíc ke Slunci blíže než právě zmíněných sedm stupňů. Také Robert C. Victor, dlouholetý pracovník Abramsova planetária v Michiganu a velmi zkušený pozorovatel, tvrdí, že bez pomocí dalekohledu lze vidět Měsíc, kterého dělí od novu alespoň 14,7 hodin. Měsíc se však nemůže v době novoluní "protáhnout" kolem Slunce ve vzdálenosti větší, než pět a půl stupňů, takže se ztrácí zrakům pozemšťanů při každém novu. Je tedy zřejmé, že současné světové rekordy už příliš vylepšit nelze.

Měsíční srpek se nám tedy při novoluní ztrácí, ale přesto náš soused nezmizí z oblohy úplně. K Zemi přivrácenou stranu Měsíce přece v době novu výrazně přisvětluje popelavý svit. Měsíc je ale v té době příliš blízko jasného Slunce, jehož světlo rozptýlené v zemské atmosféře ho bezpečně přezáří. Pro takové zvláštní úkoly ale mají astronomové v záloze komplikované pozorovací techniky. 12. listopadu 1966 se tak podařilo za pomocí dvou koronografů vynesených speciální raketou do výšky 175 kilometrů vyfotografovat Měsíc, kterého dělily od novu pouhé dvě hodiny!

Možná si říkáte, že tady bychom mohli kapitolu věnovanou Měsíci blízko novu ukončit, ale přece jenom nám ještě něco zbývá. Opomněli jsme totiž velmi vzácnou chvíli, kdy se hrbolatý okraj Měsíce zakousne přímo do oslnivého disku naší denní hvězdy. Ano, zatmění Slunce, při kterém se nám přece nabízí jedinečná příležitost spatřit Měsíc přímo v novu. Musíme si však přiznat, že při velkém finále úplného zatmění Slunce přebírá náš souputník roli pouhého stínítka. Teoreticky je sice možné, a fotografie to také dosvědčují, abychom i v této mimořádné chvíli shlédli delikátní obrysy měsíčních moří osvětlených svitem naší planety. V okamžiku, kdy se celá okolní krajina i s oblohou mění v amfiteátr obrovského nebeského představení, však nezbývá člověku příliš mnoho smyslů, kterými by si popelavého svitu stačil všimnout.

 

 

Právě jste dočetli jednu z kapitol připravované publikace Pod vlivem Měsíce. Autor bude velmi rád, pokud mu prostřednictvím diskuzní skupiny čtenářů IAN pošlete jakoukoli reakci: kritiku, námět do diskuze, výhrady ke srozumitelnosti textu... Dostanete tak šanci zasáhnout do finální podoby chystané knížky, kterou na podzim tohoto roku vydá brněnská hvězdárna. Ty nejzajímavější e-maily navíc odměníme touto novou publikací i s věnováním od autora.

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Astronomické částky IV
Ilustrační foto...
Instantni pozorovatelna 70
Ilustrační foto...
Pohled ze Sedny
Ilustrační foto...
Návod na použití vesmíru - První (ne)smělé
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 51
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691