Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Pod vlivem: Špinavý soused

Zní to možná trochu opovržlivě, ale se špetkou nadsázky lze tvrdit, že Měsíc je špinavým sousedem naši modré planety. Asi nevěříte, vždyť Měsíc se nám na nočním nebi jeví jako jasně zářící kotouč a pohled na něj může být našemu zraku někdy i docela nepříjemný. Taková zkušenost je však dílem pouhé iluze, kterou má na svědomí kontrast s temnou oblohou.

Ilustrační foto...Ať se nám tedy zdá měsíční světlo jakkoli jasné nebo dokonce "stříbřité", je jeho celková intenzita milionkrát menší než denní světlo. Náš soused také nesvítí vlastním světlem, ale pouze odráží sluneční světlo a navíc dost mizerně -- pouhou jednu desetinu. Nemalou část měsíčního povrchu totiž pokrývají tmavé horniny, které se svým odstínem podobají spíše pozemskému asfaltu. Měsíc je však špinavý i z bezprostřední blízkosti. O tom se doslova na vlastní kůži přesvědčili kosmonauti měsíčních výprav Apollo, kterým se zarýval velmi jemný měsíční prach úplně všude -- i za nehty.

Právě takovým prachem je pokryt různě mocnými vrstvami (od decimetrů po několik desítek metrů) celý povrch našeho souseda. Tato víceméně souvislá přikrývka (odtud i označení z řeckého regolit čili koberec) je tvořena mikroskopickými úlomky měsíčních hornin, nerostů, drobných skel a také nepatrným množstvím meziplanetárního materiálu, jenž se zde hromadil v průběhu dlouhé historie našeho Měsíce. Vlastnosti regolitu jsou opravdu zvláštní a zcela se vymykají našim stavebním zkušenostem, které jsme jako malá dítka nabyli při hrátkách na pískovišti. Měsíční prach je totiž velmi přilnavý a soudržný, zkrátka chová se jako mokrý písek, i když neobsahuje ani jedinou kapku vody. Zrníčka měsíčního prachu jsou totiž neobroušená, vždyť zde nepůsobí ani voda ani vítr, takže se velmi snadno navzájem zachytávají o své ostré hrany.

I když špinavý, je Měsíc opravdu věrným sousedem Země. V gravitačním objetí naší planety se totiž poslušně pohybuje už od samotných počátků existence Sluneční soustavy. Ta vznikla někdy před 4,6 miliardami roků z beztvarého oblaku prachu a plynu, který se z dosud nezcela známých příčin, zformoval do tvaru rotujícího disku, jehož střed se neustále zahušťoval a zahříval. Materiál v okrajových částech mezitím chladl, kondenzoval a nabýval podoby balvanů, z nichž se začaly vytvářet předchůdci dnešních planet a planetek, kterým říkáme protoplanety.

Zhruba dvě stě milionů let po vzniku Sluneční soustavy už kroužila kolem mladého Slunce také planeta, kterou bychom si jen stěží dokázali představit jako budoucí hostitelku pestrého života. Země v té době připomínala spíše pekelný svět, utopený v hlubokém oceánu žhavé lávy, jehož povrch v mnohem větší míře než dnes sužovaly nesčetné srážky s planetkami a kometami. Existuje nemálo indícií, že právě v této ranné fázi vývoje se naše Země srazila s protoplanetou o průměru několika tisíc kilometrů. Obří těleso s rychlostí přes čtyřicet tisíc kilometrů za hodinu se k Zemi přiřítilo z boku a nejprve se o ni pořádně otřelo. Mohlo to připomínat povedený šťouch kosmického billiardu, při kterém se urychlila rotace Země a změnil se sklon její rotační osy. Po prvním střetu se však už kosmický vetřelec z pevného gravitačního objetí nedostal; oblétl Zemi a definitivně se zabořil do její kůry. Pohybová energie tělesa se proměnila v gigantickou explozi, která mohla být registrována až na vzdálenost dvě stě světelných let! Primitivní atmosféra planety se vypařila a povrch se ohřál na teplotu deset tisíc stupňů Celsia. Nepředstavitelná kolize vytvořila kolem Země disk žhavých par a roztavených hornin. Ten se zformoval do rotujícího oblaku, ze kterého se během relativně krátké doby (desítky tisíc let) vytvořil náš Měsíc. Tato epizoda v historii Sluneční soustavy dala za vznik nejen Měsíci, ale s velkou pravděpodobností i příhodným podmínkám pro život na naši planetě. Při srážce byla totiž Země ochuzena o pořádnou část své vnější slupky -- kůry, která je svými vlastnostmi jedinečným fenoménem všech světů, které jsme dosud mohli zblízka poznat: umožňuje pohyb litosférických desek, neustálý koloběh mnoha důležitých prvků a sloučenin a celou řadu dalších jevů probíhajících na naši planetě.

Ilustrační foto...

Záhy po tomto velmi dramatickém vzniku, byl náš průvodce k Zemi mnohem blíž. Odhaduje se, že obíhal ve vzdálenosti asi dvaceti tisíc kilometrů, tedy zhruba 20krát blíže než dnes. V ranné historii Země proto musel být výhled na našeho souseda opravdu fantastický, vždyť zabíral na obloze přibližně takový kus, jako cédečko pozorované ze vzdálenosti natažené paže! Vlivem vzájemného gravitačního působení obou těles se ale od nás Měsíc neustále vzdaloval až na dnešních 380 000 kilometrů. Měsíc se ostatně ze stejného důvodu vzdaluje i dnes rychlostí 3,8 centimetrů za rok, tedy zhruba stejně rychle, jako nám rostou nehty. Tak nepatrná změna vzdálenosti Měsíce neušla astronomům zásluhou precizních laserových měření. Během šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století bylo totiž přímo na povrchu Měsíce umístěno několik speciálních odražečů, které sloužily jako jakási zrcátka, odrážející zpět k Zemi laserové signály vysílané z pozemních stanic. Podle doby, za kterou se světelný signál vrátil zpět, šlo následně velmi přesně zjistit vzdálenost mezi námi a měsíčním povrchem.

Kromě těchto skutečně nepatrných změn vzdálenosti Měsíce od Země, dochází v každém okamžiku k mnohem nápadnějšímu vzdalování a přibližování našeho souseda. Měsíc se totiž nepohybuje kolem Země po přesně kruhové dráze, nýbrž po nedokonalé elipse s docela nepatrnou výstředností. V průběhu každého oběhu Měsíce kolem Země se proto od nás pravidelně vzdaluje a přibližuje -- dostává se do přízemí a odzemí, tedy do vzdálenosti, kdy je k nám nejblíže a kdy naopak nejdále.

Měsíc ale ve skutečnosti vykonává kolem Země mnohem složitější tanec a tak ani jednotlivá přízemí a odzemí si nejsou rovna. Zkrátka, ne v každém přízemí je k nám Měsíc stejně blízko a ne v každém odzemí je od nás Měsíc stejně daleko. Nejbližší přízemí 21. století tak připadne na 6. prosince 2052, kdy od nás bude Měsíc vzdálen 356 421 kilometrů. Naopak nejdále ve 21. století od nás byl Měsíc 14. března 2002 (406 707 km). Jiná přízemí a odzemí se v tomto století budou pohybovat mezi těmito hodnotami. Měsíc je však při pohledu bez dalekohledu příliš malým objektem a změn, které prodělává v době přízemí a odzemí si jen stěží můžeme všimnout. Dokonce i výjimečně vhodná kombinace přízemí s dobou úplňku, která se přihodila 22. prosince 1999, způsobila pouze čtrnáctiprocentní nárůst jeho velikosti a tříprocentní zjasnění oproti průměrné situaci. Komplikovaný vesmírný tanec si tedy s našim sousedem hází sem a tam, ale my si toho můžeme všimnout jen v případě, že máme po ruce sérii fotografií pro srovnání nebo tabulky z hvězdářských ročenek.

 

Právě jste dočetli jednu z kapitol připravované publikace Pod vlivem Měsíce. Autor bude velmi rád, pokud mu prostřednictvím diskuzní skupiny čtenářů IAN pošlete jakkoli reakci: kritiku, námět do diskuze, výhrady ke srozumitelnosti textu... Dostanete tak šanci zasáhnout do finální podoby chystané knížky, kterou na podzim tohoto roku vydá brněnská hvězdárna. Ty nejzajímavější e-maily navíc odměníme touto novou publikací i s věnováním od autora.

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevů 2002 - 3. část
Ilustrační foto...
Huygens - přistání online
Ilustrační foto...
Mir - Kvant 1
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 23
Ilustrační foto...
STS-122: Multimédia z mise 1
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691