Revoluční síť satelitů Iridium prožila v průběhu posledních několika málo roků skutečně bouřlivý život. Od fantastického startu, přes drtivý pád a nečekanou reinkarnaci až k současnému, pomalému ale docela úspěšnému rozvoji. Svědčí o tom nedávný start rakety Rockot z ruského kosmodromu Plesetsk, který roj Iridií doplnil hned o dvě nové spojové družice a pojistil tak provoz celého systému nejméně do roku 2010.
Iridum určitě není nutné představovat. Jedná se o prvek, jehož jádro obklopuje 77 elektronů. Stejné jméno pak dostala síť 77 umělých družic na šesti různých polárních dráhách, které umožňují spojení prostřednictvím mobilních telefonů. Projekt firmy Motorola byl sice krátce po založení omezen na 66 satelitů, nicméně jméno na prvek Dysprosium již změněno nebylo.
Takový byl původní plán. Nakonec se ale do vesmíru vydalo v průběhu 22 startů celkem 95 speciálních umělých družic. Stavba začala v květnu 1997 a celkem 60 družic vynesly střely Delta 2 firmy Boeing, 21 exemplářů se svezlo pomocí tří ruských nosičů Proton, 12 letělo na šesti čínských Dlouhých pochodech a poslední dvě startovaly minulý týden z ruského kosmodromu Plesetsk.
Sondy se pohybují vždy po 11 na šesti dráhách, ostatní vykrývají slepá místa a především tvoří zálohu v okamžiku, kdy by některá ze starších vypověděla službu. Podle analýz expertů je nyní zálohování natolik kvalitní, že celoplanetární síť bude v provozu nejméně do roku 2010. Tedy mnohem déle než se původně očekávalo. "Úspěšný start a navedení dvojice záložních družic dokazuje, že Iridium představuje životaschopnou společnost se solidními základy a značnou perspektivou," komentoval tuto událost Gino Picaso ze společnosti Iridium LLC.
Iridium vstoupilo na komerční trh v listopadu 1998. Bohužel nepříliš šťastně. Noční oblohu sice satelity ozdobily krásnými umělými meteory, ale zájem o jejich služby nebyl nijak výjimečný. Telefon stál tři tisíce dolarů a za minutu hovoru se platilo kolem sedmi dolarů. To všechno v době drtivého nástupu běžných mobilních telefonů. Konsorcium řady firem si tak vedlo od desíti k pěti až v srpnu 1999 vyhlásilo bankrot. Na jaře 2000, kdy se nepodařilo sehnat žádného investora, padaly dokonce návrhy na stažení všech satelitů zpátky do atmosféry.
Systém za pět miliard dolarů se začal oživovat v prosinci 2000, kdy jeden soukromý investor koupil všechny umělé družice a navíc i celou pozemní infrastrukturu za směšných 25 milionů dolarů(!). Zázrak znovuzrození pak dokonalo obnovení komerčního provozu v březnu 2001. Nová společnost nabízí nižší ceny a pestrou škálu služeb pro velké podniky. Mezi stálé zákazníky patří například americké Ministerstvo obrany, které má k neomezenému používání na dvacet tisíc telefonů. Zjasnění Iridií tudíž z oblohy jen tak nezmizí a my se na ně můžeme dívat i letos v létě.
