Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Trousící se hvězdokupy

Myslíte si, že jsou kulové hvězdokupy věčné? Pak se hrubě mýlíte. Naopak, během následujících několika miliard roků o většinu kulových hvězdokup nenávratně přijdeme.

Ilustrační foto...Pokud se historici nemýlí, což s ohledem na podstatu problému není nikdy jisté, tak první kulová hvězdokupa uvízla v zorném poli pozemského astronoma v létě roku 1665. Tehdy si totiž německý pozorovatel Abraham Ihle všiml drobné, avšak docela nápadné kruhové skvrnky uprostřed souhvězdí Střelce, o více než století později označené M 22.

Od té chvíle počet kulových hvězdokup pomalu narůstal -- žádný z hvězdářů však neměl o jejich pravé podstatě ani potuchy. Byly pro ně pouhými kruhovými mlhovinami, jakých bylo na obloze celá řada. První zlom přišel až v létě roku 1782, kdy Angličan William Herschel zahájil důkladnou přehlídku hvězdné oblohy a za přispění velmi kvalitního dalekohledu brzo zjistil, že tyto kruhové skvrnky dokáže rozlišit na jednotlivé, byť poměrně slabé hvězdy. A byl to právě William Herschel, jenž v předmluvě ke svému druhému katalogu "mlhavých objektů" označil tento typ objektů jako "kulové hvězdokupy" -- globular clusters.

Dnes takto označujeme skupiny stovek tisíc až milionů hvězd, které vznikly prakticky v jeden okamžik z jednoho ohromujícího oblaku plynu a prachu a vytvořily tak krásně symetrické, kulové útvary podobné mraveništím. Na rozdíl od "chudých" otevřených hvězdokup roste hustota hvězd směrem do centra těchto kup; typická vzdálenost jednotlivých stálic se uprostřed pohybuje kolem jednoho světelného roku. Tedy mnohonásobně víc než třeba v okolí Slunce, na druhou stranu ale příliš málo na to, aby se zde jednotlivé hvězdy srážely. Stáří těchto útvarů se přitom odhaduje na deset až dvanáct miliard roků, takže představují nejstarší objekty v naší Galaxii.

Ilustrační foto...A aby toho nebylo málo: Zatímco otevřené hvězdokupy se pohybují po prakticky kruhových dráhách kolem centra Galaxie, jenom s mírným sklonem k její rovině, kulové hvězdokupy obíhají kolem středu Galaxie po velmi protáhlých, neuzavřených křivkách a mohou se tak dostat vysoko nad nebo pod její rovinu do vzdálenosti až několika set tisíc světelných roků, tj. několik násobků průměru zářivého disku Galaxie.

Právě z tohoto důvodu není rozložení kulových hvězdokup po obloze náhodné. Astronomové v naší Galaxii dosud objevili asi 140 kulových hvězdokup (stejné množství se zřejmě skrývá na místech, kam od Slunce nedohlédneme). Více než polovina z nich však leží pouze ve třech souhvězdích: ve Střelci, Štíru a v Hadonoši. A pokud bychom si vybrali polovinu oblohy se středem ve Střelci, pak bychom zde nalezli více než devadesát procent všech kulových hvězdokup(!). Celá druhá polovina nebe se omezí jenom na třináct hvězdokup, mezi kterými se vyjímá třeba M 79 ze souhvězdí Zajíce. Proto je také zimní obloha na tento typ objektů chudá a kulové hvězdokupy jsou v prosinci, v lednu či v únoru stejně vzácné jako šafrán. Kulové hvězdokupy se tedy hromadí jenom na jedné půlce nebe proto, že na ně díváme prakticky zvnějšku.

Ilustrační foto...Jejich neuzavřené obíhání kolem centra Galaxie má pak ještě jeden důsledek: Tak, jak procházejí středem našeho hvězdného ostrova, působí na ně gravitační síla galaktického jádra a ohromných molekulových oblaků, takže jsou postupně očesávány o jednotlivé hvězdy. Jednoduše řečeno se vypařují. Kulové hvězdokupy proto za sebou trousí jednotlivé stálice a během následujících deseti miliard let bude polovina, dost možná i celých devadesát procent všech kulových hvězdokup zcela zničeno.

Názorným příkladem je kulová hvězdokupa Palomar 5 v souhvězdí Hada, která je jako drobná skvrnka 12. velikosti patrná i většími dalekohledy . Leží asi 60 tisíc světelných roků daleko, vysoko nad rovinou Galaxie. Astronomům se přitom v jejím okolí podařilo objevit asi deset stupňů(!) dlouhý chvost hvězd, které hvězdokupa trousí podél dráhy svého letu. Skutečná délka útvaru je kolem deseti tisíc světelných roků.

Ilustrační foto...

Tvar tohoto unikátního chvostu přitom naprosto jedinečně vykresluje trajektorii hvězdokupy. Počítačové simulace ukazují, že se hvězdy za Palomarem 5 (ve směru pohybu) poskládaly vně dráhy a naopak před kupou uvnitř dráhy. Stopa tak jednoznačně potvrzuje domněnku o způsobu, jakým se pohybují kulové hvězdokupy: po neuzavřených, tzv. banánových křivkách. Navíc nám leccos prozrazuje i o celkové hmotnosti naší Galaxie, vč. neviditelné látky.

Podivuhodné hvězdy, které Palomar 5 roztrousila podél své trajektorie, se podařilo objevit díky statistickému rozboru rozsáhlé Sloan Digital Sky Survey, která pořizuje zatím nejpodrobnější mapu hvězdné oblohy všech dob. (A současně tak naznačuje, jakým směrem se asi bude ubírat další astronomické bádání.) Celková hmotnost hvězd ve chvostu dosahuje asi 1,3násobku hmotnosti kulové hvězdokupy. Navíc se ukazuje, že Palomar 5 nečeká příliš radostná budoucnost. Za zhruba 100 milionů roků projde hustými oblastmi středu Galaxie a pod gravitačním náporem se nejspíš zcela rozpadne. Nakonec tedy po ní zůstane stále řídnoucí proud hvězd, které budou ještě stovky milionů roků létat na periferii našeho systému.

Jiří Dušek

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Měsíc přejde přes Plejády
Ilustrační foto...
Polárka v negližé
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 19
Ilustrační foto...
Jak Ježíšek nakupuje dalekohled?
Ilustrační foto...
Astronomická mapa České republiky
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691