Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Hrozí nám supernova?

Poslední dobou se často setkáváme s příspěvky pozorovatelů blízkozemních planetek, ve kterých nás varují před možným drtivým dopadem. Co když nás ale čeká mnohem elegantnější smrt v důsledku výbuchu supernovy?

Ilustrační foto...Nedávno se mě doma ptala maminka, jestli vím o tom, že blízko Země vzplane brzo supernova. Samozřejmě jsem neměl ponětí, o čem mluví a požádal ji o zdroj této senzační informace. Dala mi tedy přečíst článek z jakéhosi bulvárního plátku, kde jsem se dočetl zajímavá a šokující fakta. A protože mě zajímalo, o co se jedná tentokrát, rozhodl jsem se trochu zapátrat, jak je to doopravdy.

Hlavním aktérem celého příběhu (možná bych měl spíš napsat story, když to byl bulvár) je těsná dvojhvězda označovaná jako IK Pegasi. Jedná se tedy o proměnnou hvězdu, navíc poměrně jasnou. Systém IK Peg tvoří dvě hvězdy obíhající kolem společného těžiště. Jedna složka je hvězda o málo hmotnější než Slunce, druhá pak degenerovaný bílý trpaslík. Je tedy možné, aby se jednoho dnes stala IK Peg supernovou?

V podstatě ano. Hmotnost bílého trpaslíka je totiž o něco větší než jednoho Slunce a blíží se tak limitní tzv. Chandrasekharově hmotnosti. Je tedy možné, že pokud se na bílého trpaslíka zatíží látka dodaná zvenčí, zahustí se, zahřeje a vznítí se v něm uhlík, což nakonec povede k explozi supernovy typu Ia. Aby ale trpaslík mohl nabalovat materiál, musí být někde jeho zdroj. A v tom je právě ta potíž. IK Pegasi A, tedy primární složka celého systému je hvězdou, která se jednoho dne ve svém vývoji dostane tak daleko, že chemická obroda vrstev u samotného jádra naruší rovnováhu a donutí hvězdu zvětšit svůj objem tak, že může začít přetok látky nutný k dalšímu vývoji bílého trpaslíka.

V takovém případě je možné, že to co zbývá bílému trpaslíku přibrat na váze, dostane darem od své souputnice. Současný odhad hmotnosti degenerované složky je asi 1,15 hmotnosti Slunce, takže stačí získat darem další necelé tři desetiny (hmotnosti Slunce), aby se hvězda zhroutila, zahřála, vznítila se a nakonec explodovala. Aby byla taková supernova nebezpečná i pro nás, musí se nacházet blízko Země. Měření družice Hipparcos nám poskytla docela přesné určení paralaxy dvojice. Zdá se, že světlu trvá asi 150 let, než doletí z těchto končin vesmíru k Zemi. Soudí se, že akutní nebezpečí supernovy typu Ia hrozí asi do vzdálenosti necelých 100 světelných let. Smrtící však není žhavá smršť rozpínající se látky (jak se psalo v bulváru), ale elektromagnetické záření, které se při explozi rozlétne do vesmíru. Při příchodu energetických fotonů totiž dojde k narušení a následnému (až) vymizení ozonové vrstvy, která nás před nebezpečným kosmickým zářením ochraňuje. Nic by pak nebránilo smrtícímu záření v ozařování povrchu a následnému vyhubení života. Dokonce se ukazuje, že se něco podobného v historii možná párkrát odehrálo.

Ilustrační foto...

Asi před dvěma miliony lety totiž z neznámých důvodů vyhynula část mořských živočichů planety a soudí se, že k tomu došlo právě výbuchem supernovy vzdálené asi 130 světelných let od Země. Záření, které tehdy Zemi pravděpodobně zasáhlo oslabilo ozónovou vrstvu o celých šedesát procent.

Abychom ale nešířili zbytečnou paniku. Primární složka dvojhvězdy zatím nejeví známky jakékoli změny ve svém zářivém výkonu. Spektroskopická pozorování ukázala, že její atmosféra je obohacena o těžší prvky, které jsou patrně dědictvím po rychlejším vývoji obra, ze kterého dnes pozorujeme pouze degenerované jádro, coby druhou složku dvojhvězdy. Navíc odhad hmotnosti primární složky je velmi nejistý, takže ke změnám může dojít klidně za mnoho desítek milionů roků. A pokud se podobně jako já dočtete, že o celém nebezpečí informovala mladá studentka píšící svou ročníkovou práci, pak vězte, že o IK Peg jako potenciální supernově informovali astronomové veřejnost už asi před deseti lety...

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Série polárních září
Ilustrační foto...
Škola hrou na SPŠ v Karviné III.
Ilustrační foto...
Atmosférická mlha u exoplanety
Ilustrační foto...
Malý ale důležitý – Yarkovského efekt
Ilustrační foto...
Druhý úlovek
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691