Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Patří planetáriím astronomická budoucnost? - díl čtvrtý

Název tohoto článku končí otazníkem. Nepsané pravidlo novinového titulku praví, že pokud končí titulek otazníkem, správná odpověď na něj zní: Ne! Dovolil jsem si vytvořit výjimku potvrzující pravidlo, odpovídám: Ano, patří! Můj názor však nelze pokládat za nestranný, takže si sami vytvořte vlastní...

Ilustrační foto...V průběhu 60. a začátkem 70. let minulého století procházela četná planetária krizí, projevující se poklesem návštěvnosti a úvahami, zda planetárium v době rozvinuté informatiky a audiovizuální techniky není přežitkem a zdá má budoucnost. Planetária na to reagovala výrazným rozšířením předváděcích možností: zavedením nových doplňkových projektorů, světelných a zvukových efektů a nových forem zábavných pořadů, využívajících laserové projekce. Koncerty moderní hudby s laserovými efekty sice značně zlepšily návštěvnost, ale znamenaly také odklon od původního poslání.

Kvalitativní posun v koncepci rozvoje planetárií nastal v 70. a 80. letech budováním "vědeckých středisek". V takovém středisku je vlastní planetárium součástí komplexu zařízení pro popularizaci přírodních a technických věd. Vědecké středisko obvykle zahrnuje planetárium, interaktivní výstavy ("samoobslužné" nebo s průvodci a živými demonstracemi), přednáškový sál, kino Imax nebo Omnimax, přírodovědné či technické muzeum, hvězdárnu, sluneční dalekohled a potřebné technické zázemí (učebny, dílny, laboratoře, knihovnu, studovny a také prodejnu literatury, pomůcek, přístrojů, suvenýrů a občerstvení).

Má-li planetárium kdekoli na světě plnit své poslání, mělo by mít co největší návštěvnost. A aby obstálo v konkurenci s jinými kulturními zařízeními, televizí, filmem, počítačovými programy a videem, musí nabízet co nejatraktivnější pořady. Atraktivita planetária může vzrůst:

  • přípravou nových astronomických pořadů s poutavým dějem a atraktivním obsahem;
  • rozšířením tématických okruhů pořadů i mimo astronomii (cestopisy, meteorologie, ekologie, geografie, kosmonautika atd.);
  • zařazení hudebních a kulturních pořadů;
  • vybavování prostoru projekčního sálu dalšími novými projektory, lasery a efekty.
Český, moravský, slezský, valašský, lašský či slovenský čtenář nechť si sám odpoví na otázku, nakolik naše planetária zachytila a mohla následovat tento finančně náročný celosvětový trend ...

Ilustrační foto...Extenzivní rozvoj vybavení planetárií asi není v našich ekonomických podmínkách možný. Nezbývá než v nerovném boji o diváka, jehož náročnost na předkládanou formu předkládaného pořadu roste exponenciálně s tím, jak klesá ochota jeho mozkových závitů zabývat se jeho obsahem. A tak se astronomické informace pečlivě balí do kornoutku "rádobyumění" a dávkují se snad ještě pečlivěji než heroin, jen aby divák přišel znovu a rád.

Pokud se podíváme podrobněji na nabídku pořadů jednotlivých planetárií u nás a na Slovensku, je zřejmé, že astronomické pořady stále dominují. Na druhé straně téměř všechna planetária si svou návštěvnost vylepšují hudebními nebo cestopisnými pořady. Ani v tom není "nic proti ničemu" a návštěvník tak může jen získat. Přiznejme si ovšem, že je to výsledek skutečnosti, že se stále ještě jedná o organizace nějakým způsobem dotované ze státního nebo obecního rozpočtu.

Zatím "v naší branži" nezafoukal vichr tvrdé komerce. Je to tedy jen teoretická úvaha, zda první nadační nebo zcela soukromé planetárium u nás bude mít astronomický repertoár. Možná půjde jen o drahá laciná laserová show s moderní hudbou, možná se pletu. Neznám totiž dokonale repertoár zahraničních soukromých planetárií, jen tak soudím ze situace, která nastala po vstupu soukromých novin a TV na naši mediální scénu.

Planetária v ČR a SR se sice předhánějí v návštěvnosti, ale zároveň podvědomě "cítí", že to není až tak jediný parametr úspěchu a smyslu jejich činnosti. Tím dalším je šíření kvalitních astronomických informací srozumitelně zpracovaných v atraktivních pořadech různých dramaturgických stylů. A to je situace, která se u nás, doufejme, asi hned tak nezmění. Naše planetária mají před sebou docela určitě astronomickou budoucnost.

(konec)

Jaký je váš názor na současná planetária? Nejsou jenom dinosaury z doby minulé? Jak mohla vypadat jejich programová nabídka, aby byla pod náporem současné techniky atraktivní? Co od návštěvy planetária očekáváte? Reagujte v diskuzi Astronomického fóra.

Tomáš Gráf

| Zdroj: Autor děkuje Pavlu Kapounovi za pomoc při stylistických úpravách článku. IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Návod na použití vesmíru - končíme
Ilustrační foto...
Tak jsme tady!
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem
Ilustrační foto...
Titan - díl třetí (Je na Titanu oceán?)
Ilustrační foto...
Tak přece jen voda?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691