Patří planetáriím astronomická budoucnost? - díl čtvrtý

V průběhu 60. a začátkem 70. let minulého století procházela četná planetária krizí, projevující se poklesem návštěvnosti a úvahami, zda planetárium v době rozvinuté informatiky a audiovizuální techniky není přežitkem a zdá má budoucnost. Planetária na to reagovala výrazným rozšířením předváděcích možností: zavedením nových doplňkových projektorů, světelných a zvukových efektů a nových forem zábavných pořadů, využívajících laserové projekce. Koncerty moderní hudby s laserovými efekty sice značně zlepšily návštěvnost, ale znamenaly také odklon od původního poslání.

Kvalitativní posun v koncepci rozvoje planetárií nastal v 70. a 80. letech budováním "vědeckých středisek". V takovém středisku je vlastní planetárium součástí komplexu zařízení pro popularizaci přírodních a technických věd. Vědecké středisko obvykle zahrnuje planetárium, interaktivní výstavy ("samoobslužné" nebo s průvodci a živými demonstracemi), přednáškový sál, kino Imax nebo Omnimax, přírodovědné či technické muzeum, hvězdárnu, sluneční dalekohled a potřebné technické zázemí (učebny, dílny, laboratoře, knihovnu, studovny a také prodejnu literatury, pomůcek, přístrojů, suvenýrů a občerstvení).

Má-li planetárium kdekoli na světě plnit své poslání, mělo by mít co největší návštěvnost. A aby obstálo v konkurenci s jinými kulturními zařízeními, televizí, filmem, počítačovými programy a videem, musí nabízet co nejatraktivnější pořady. Atraktivita planetária může vzrůst:

• přípravou nových astronomických pořadů s poutavým dějem a atraktivním obsahem;
• rozšířením tématických okruhů pořadů i mimo astronomii (cestopisy, meteorologie, ekologie, geografie, kosmonautika atd.);
• zařazení hudebních a kulturních pořadů;
• vybavování prostoru projekčního sálu dalšími novými projektory, lasery a efekty.

Extenzivní rozvoj vybavení planetárií asi není v našich ekonomických podmínkách možný. Nezbývá než v nerovném boji o diváka, jehož náročnost na předkládanou formu předkládaného pořadu roste exponenciálně s tím, jak klesá ochota jeho mozkových závitů zabývat se jeho obsahem. A tak se astronomické informace pečlivě balí do kornoutku "rádobyumění" a dávkují se snad ještě pečlivěji než heroin, jen aby divák přišel znovu a rád.

Pokud se podíváme podrobněji na nabídku pořadů jednotlivých planetárií u nás a na Slovensku, je zřejmé, že astronomické pořady stále dominují. Na druhé straně téměř všechna planetária si svou návštěvnost vylepšují hudebními nebo cestopisnými pořady. Ani v tom není "nic proti ničemu" a návštěvník tak může jen získat. Přiznejme si ovšem, že je to výsledek skutečnosti, že se stále ještě jedná o organizace nějakým způsobem dotované ze státního nebo obecního rozpočtu.

Zatím "v naší branži" nezafoukal vichr tvrdé komerce. Je to tedy jen teoretická úvaha, zda první nadační nebo zcela soukromé planetárium u nás bude mít astronomický repertoár. Možná půjde jen o drahá laciná laserová show s moderní hudbou, možná se pletu. Neznám totiž dokonale repertoár zahraničních soukromých planetárií, jen tak soudím ze situace, která nastala po vstupu soukromých novin a TV na naši mediální scénu.

Planetária v ČR a SR se sice předhánějí v návštěvnosti, ale zároveň podvědomě "cítí", že to není až tak jediný parametr úspěchu a smyslu jejich činnosti. Tím dalším je šíření kvalitních astronomických informací srozumitelně zpracovaných v atraktivních pořadech různých dramaturgických stylů. A to je situace, která se u nás, doufejme, asi hned tak nezmění. Naše planetária mají před sebou docela určitě astronomickou budoucnost.