Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jak na něj?

Na Slunci se momentálně nachází velká sluneční skvrna -- rozlohou přibližně pětkrát větší než naše planeta. Možná by tedy neuškodilo pár rad, jak se na ni vlastně podívat.

Ilustrační foto...Na úvod jedno důrazné varování: V žádném případě se nesmíte na oslnivý sluneční disk dívat bez speciálních pomůcek. Ať již budete pozorovat pouhým okem nebo dalekohledem, vždy je nezbytné se chránit filtry, které dostatečně zeslabí viditelné i infračervené záření. Pohled na Slunce skrz skutečně dobrý filtr musí být vždy příjemný. Jakýkoli intenzivní zdroj světla, natožpak Slunce, může zpustit tzv. fototoxické reakce, které v extrémném případě vedou až k trvalému poškození zraku. Takže ať už použijete jakoukoli techniku pozorování, vždy zůstaňte nadmíru obezřetní!

Na sledování Slunce bez dalekohledu se v minulosti používala především začouzená sklíčka. V dnešní době je ale doporučit nemůžeme: jsou značně nepraktická (saze lehce setřete) a získat vhodně nepropustnou a stejnoměrnou vrstvu není vůbec jednoduché. Vhodné a především všeobecně dostupné filtry pro pozorování bez dalekohledu jsou "černé" konce vyvolaných černobílých filmů (nikoli barevných), jejichž dostatečnou zásobu si můžete docela jednoduše připravit i sami.

Kupte černobílý film, vytáhněte jej z kazety, ponechejte chvíli na denním světle a poté vyvolejte tak, abyste dosáhli maximální hustoty. Políčka filmu nakonec poskládejte na sebe: Když se budou zčásti či úplně překrývat, získáte vynikající filtr s několika stupni šedi. Jejich kvalitu si přitom lehce otestujete pohledem na sluneční disk či vlákno zapnuté žárovky: V žádném případě nesmí oslňovat!

Při pozorování bez dalekohledu můžete také s úspěchem využít "brýle", se kterými jste sledovali některé z minulých zatmění Slunce (mnohé z nich však mají nepřirozené zabarvení, navíc obraz často rozostří!). V nouzi nejvyšší lze sáhnout po "vnitřcích" z počítačových disket (obzvlášť z větších "pět a čtvrtek"), stříbrných částí kompaktních disků bez barevného potisku a temných svářečských filtrů (pozor, ať se nepořežete o jejich ostré hrany). Některé z nich ovšem mají jen velmi tenkou vrstvu -- jestliže je CD disk natolik průhledný, že skrz něj vidíte vzdálené pozemské předměty, v žádném případě jej nepoužívejte!

Ilustrační foto...Jaké "home-made" filtry jsou naopak nevhodné či dokonce nebezpečné? Tmavé konce barevných filmů, černobílé filmy bez sloučenin stříbra, neutrální fotografické a polarizační filtry. Fakt, že skrz ně vidíte zeslabený kotouč Slunce, ještě není zárukou dostatečné ochrany vašich očí!

Mnohé z výše uvedených filtrů -- zejména počítačovou disketu a fotografický film umístěný před objektivem -- lze použít i při sledování Slunce dalekohledem. Trpí však řadou neduhů. Předně nejsou dostatečně opticky kvalitní, navíc se v nich vyskytují mikroskopické dírky či více průhledné části, kterými do dalekohledu vstupuje rušivé množství světla. Obraz pak nelze zaostřit, navíc pohled kazí různé další zdroje světla. Nezodpovězenou otázkou pak zůstává vhodná nepropustnost nejen ve viditelném, ale též infračerveném a ultrafialovém oboru spektra.

Takže pokud hodláte Slunce sledovat častěji, pak si za několik set korun pořiďte některý ze speciálních filtrů. Připevňuje se před objektiv dalekohledu a při rozumné manipulaci je dostatečnou ochranou vašich křehkých očí. Navíc umožňuje ve větších zvětšeních prohlížet i jednotlivé detaily.

V tomto ohledu je zcela optimální BAADER AstroSolar Safety Film z produkce německého planetária v Baaderu. Jedná se o velmi tenkou (0,012 mm), homogenní fólii pokrytou z obou ochranným filtrem, který propustí pouze 0,001 procenta dopadajícího světla. Svými vlastnostmi se blíží téměř dokonalému neutrálnímu filtru, jenž ukáže Slunce v pravých barvách (tedy ne modře nebo oranžově, jak se často stává). Navíc se nabízí v řadě formátů, ze kterých si pomocí nůžek optimální velikost lehce vystřihnete. Cena za fólii formátu běžné A4 je 25 amerických dolarů a za české koruny ji nabízejí i některé domácí firmy.

Recenze řady odborníků, stejně jako zkušenosti amatérských i profesionálních pozorovatelů, nedají na BAADER AstroSolar Safety Film dopustit. Hodí se jak k pozorování pouhýma očima nebo s dalekohledem, tak i před fotografické kamery. Jednoduše ho napnutý připevněte na zvláštní objímku před objektiv tak, aby se do tubusu nedostalo světlo jiným způsobem než skrz filtr. Ujistěte se přitom, že vám nemůže ani náhodou spadnout. No a pak už se můžete dívat.

Ilustrační foto...Doporučit naopak v žádném případě nemůžeme "speciální" okulárové filtry, které lze pořídit s levnými dalekohledy. Hlavní část slunečního světla totiž nelze odstranit až po průchodu dalekohledem. Filtr za či před okulárem se proto zahřívá a často praská, filtry z fotografického filmu, resp. pokovené folie se rychle protaví.

Velmi snadné je sledovat Slunce dalekohledem pomocí tzv. projekce, kdy si jeho obraz promítnete na kousek bílého papíru. Nehledě na absolutní bezpečnost, může spolu s vámi pozorovat hned několik lidí, navíc lze pohodlně a relativně přesně pořídit i kresbu celého disku.

Stejně jako na přiložené fotografii nejdříve dalekohled na stativu opatrně namiřte na Slunce (u triedru ale nezapomeňte zakrýt jeden objektiv, u větších přístrojů hledáček) Pomoci si můžete vrženým stínem tubusu, nikdy se však na Slunce nedívejte přímo! Potom zhruba dvacet, třicet centimetrů za okulárem přidržte čistý bílý papír -- světlé kolečko, které se vám na něj promítne, je obraz Slunce. Jestliže nebudou jeho okraje ostré, zkuste papír přiblížit či oddálit a pohrajte si i s ostřením. Pokud budete mít trochu štěstí, pak se v kotoučku objeví více či méně nápadné skvrnky: ano, sluneční.

Budete-li metodu projekce využívat u větších dalekohledů, které poskytují různá zvětšení, dbejte na čistotu okulárů. Jestliže jsou zaprášené, mohou se při delší expozici zahřát natolik až prasknou. Nápor slunečního světla nemusí vydržet ani umělohmotné clonky, které řada okulárů také obsahuje.

Pro dostatečně komfortní pozorování se navíc osvědčilo zahalit okulárový konec s projekční plochou do tmavé látky tak, aby se odstínilo světlo z okolí. Lépe pak vyniknou drobné detaily. (Pozor, aby se vám látka nepropálila.) A jestliže se tomuto druhu pozorování oddáte častěji, určitě pro vás nebude těžké vyrobit jednoduchý držák papíru připojený k dalekohledu.

Co to vlastně jsou sluneční skvrny? Nic jiného než chladnější místa ve fotosféře -- viditelné tenké slupce Slunce, které se díky kontrastu se zářivějším okolím zdají temné (mají asi čtyřikrát menší jas). Zatímco teplota Slunce je zhruba pět tisíc pět set stupňů Celsia, u slunečních skvrn klesá na čtyři a půl tisíce stupňů, zatímco u světlejších ploch je asi o pět set stupňů vyšší.

Zajímavé je, že mění nejen polohu -- díky rotaci Slunce, ale že se také vyvíjejí: velká skupina se může během několika dní rozpadnout na menší a postupně zcela zmizet. Kromě četnost sluneční skvrn kolísá ve zhruba jedenáctiletých cyklech. Zatímco v roce 2000 jsme prožívali tzv. maximum sluneční činnosti, kdy bylo každý den vidět hned několik velkých skupin, nyní bude až do roku 2005 až 2006 jejich počet klesat. V době tzv. minima sluneční činnosti pak nemusíme i několik týdnů na povrchu zahlédnout jediný detail.

Sluneční skvrny ovšem nejsou jedinou ozdobou. Kromě nich mohou být na okrajích kotouče patrné i nevýrazné světlé skvrny -- tzv. fakulová pole, která představují světlejší oblasti horní fotosféry. Za dobrých podmínek -- především klidného vzduchu -- je viditelné i zrnění po celém disku Slunce, tzv. granulace. Jedná se o vrcholky vzestupných proudů teplejšího plazmatu, jež přinášejí energii z vnitřních oblastí k povrchu. Na snímcích, ale též při pohledu dalekohledem, si můžete všimnout i okrajového ztemnění, kde sledujeme chladnější fotosféru. Ve středu disku se totiž díváme zhruba sto kilometrů hluboko, na okraji dohlédneme fotosférou rovněž tak daleko, avšak podél okraje, nikoli do hloubky. A jelikož s rostoucí hloubkou vzrůstá i teplota sluneční atmosféry, je obraz Slunce uprostřed světlejší.

Jiří Dušek

| Zdroj: Návod na použití vesmíru (http://rady.astronomy.cz) IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Jste průměrnými Evropany?
Ilustrační foto...
Víc objektivů, víc vidí
Ilustrační foto...
Pod vlivem: Nebeská znamení
Ilustrační foto...
NASA opraví Hubblův dalekohled!
Ilustrační foto...
Pozorování bolidu z neděle 4./5. 2. 2007
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691