Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Patří planetáriím astronomická budoucnost? - díl třetí

Název tohoto článku končí otazníkem. Nepsané pravidlo novinového titulku praví, že pokud končí titulek otazníkem, správná odpověď na něj zní: Ne! Dovolil jsem si vytvořit výjimku potvrzující pravidlo, odpovídám: Ano, patří! Můj názor však nelze pokládat za nestranný, takže si sami vytvořte vlastní...

Ilustrační foto...Jak to bylo dál?
Během 2. světové války vyrobila firma Zeiss jen několik planetárií. Po jejím konci byl závod v Jeně obsazen ruskou armádou, ale většina odborníků přešla do spojenecké zóny. V Jeně se postupně výroba optiky obnovila, včetně planetárií několika velikostí. Vytvořením omezeného trhu "socialistických zemí" se však téměř veškeré realizace odehrávaly především v těchto zemích (viz případ ČR a SR). Ve spojenecké zóně, pozdější NSR, však byla založena "filiálka" Carl Zeiss v městě Oberkochen. I tam kromě řady jiných zařízení vyráběli planetária. Tato situace se změnila sjednocením Německa v 90. letech. Firmy Carl Zeiss Jena a Oberkochen byly také sloučeny do jediného velkého koncernu.

Velmi ojedinělý je případ planetária v San Francisku. Místní projekční přístroj je jediný svého druhu. Těsně po válce totiž nebyla firma Zeiss schopna vyrábět a tak skupina vědců a techniků Kalifornské akademie věd navrhla a sestrojila během 4 let naprosto unikátní planetárium. Dokonce část potřebných finančních prostředků byla i v této poměrně vypjaté době získána veřejnou sbírkou! Morrisonovo planetárium bylo otevřeno ve čtvrtek 6. listopadu 1952 a funguje dodnes.

V roce 1936 začal pracovat Armand Spitz, novinář z Philadelphie, na částečný úvazek jako lektor Felsova planetária. Okamžitě si uvědomil ohromný "pedagogický potenciál" tohoto zařízení, který kontrastoval s jeho finanční nedostupností pro školy, malá muzea atd. Začal tedy pracovat na planetáriu, které co nejvíce zjednodušil tak, aby bylo finančně dostupné i pro malé instituce. Výsledkem se stal později velmi proslulý model A, A-1 a A-2 (především v USA), pro který je charakteristická dvanáctistěnná projekční hlava (docela první model byl veřejnosti představen koncem 40. let). Právem byl Spitz přezdíván "Fordem v oblasti výroby planetárií".

Ilustrační foto...Přední japonský podnikatel Seizo Goto začal koncem 50. let minulého století výrobu planetárií na základě vlastního průzkumu situace na trhu s dalekohledy. Po několika realizacích v Japonsku proniká i na trh v USA, kde je 20. ledna 1962 otevřeno v Bridgeportu první planetárium vybavené projektorem Goto. V polovině 60. let se začíná výrobou planetárií zabývat i další japonská firma, Minolta.

Dnes je nabídka projekčních planetárií velmi široká, zahrnuje mobilní přístroje s nafukovací projekční kopulí přes střední planetária pro místnosti s průměrem 10 až 20 metrů až po gigantické projektory do stupňovitých, v jednom směru orientovaných sálů.

Planetárium Digistar je novým typem planetária, který vyvinula americká firma Evans and Sutherland. Ve srovnání se složitými optickomechanickými projekčními planetárii vzbuzuje Digistar spíše nedůvěru -- uprostřed sálu stojí prostá bedna o objemu asi 1 krychlový metr, ze které nahoře vystupuje "rybí oko", širokoúhlý projekční objektiv. Pod ním je malá obrazovka s mimořádně vysokým jasem obrazu. Výkonným počítačem se generovaná obrazová informace z obrazovky promítá "rybím okem" na celou kopuli planetária.

Ilustrační foto...Počítač má v paměti uložena veškerá data potřebná k vytvoření prostorového modelu sluneční soustavy a okolního hvězdného vesmíru v libovolném čase. Kromě běžných astronomických jevů může Digistar demonstrovat například průlet sluneční soustavou, mezihvězdný let nebo "let časem", při kterém pozorujeme, jak se mění vzhled souhvězdí během několika desítek tisíc let. Výhodná je i projekce počítačových dat, grafiky, diagramů, prostorových modelů.

Jinou možností než je projekční planetárium, je použití obecněji koncipované technologie celooblohové kinoprojekce k prezentaci astronomických jevů. Pravděpodobně nejrozšířenější a nejkvalitnější je systém OMNIMAX, produkovaný kanadskou firmou IMAX System Corporation od počátku 70. let minulého století. Plocha filmového políčka je tu desetkrát větší než u běžného 35 mm filmu. Promítnutý obraz je mimořádně kvalitní, velmi jasný, ostrý, klidný a natolik blízký realitě, že divák má přímo fyzický pocit vlastní účasti v obraze, který jej zcela obklopuje. Velmi sugestivní je iluze vlastního pohybu diváka, vyvolaná pohybem kamery. Filmy natočené v přírodních rezervacích, z paluby raketoplánu, pod hladinou moře apod. jsou pro diváka nejen velkým zážitkem, ale mají i vzdělávací potenciál. V současné době je k dispozici asi stovka filmů, z toho téměř polovina je populárně naučného charakteru a vhodně doplňuje klasické pořady planetárií. Kina jsou instalována i samostatně, bez planetária.

 

Cestopisné intermezzo
Návštěva planetária kdekoliv na světě zabere maximálně několik hodin, čili se dá zakomponovat i do "nabitého" programu vaší dovolené nebo může být příjemnou variantou pro případ špatného počasí. Začněme "za humny" a připomeňme si planetária v České republice. Největší planetárium, které pojme až 260 osob je v Praze, střední planetárium se nachází v Brně a v Ostravě. Malá projekční planetária jsou v Mostě, Teplicích, Plzni (toho času uskladněné v bednách z důvodů hledání nové vhodné budovy pro jeho umístění), Českých Budějovicích a Hradci Králové.

Ilustrační foto...

Pokud pojedete do zahraničí, pak na Slovensku paradoxně nenajdete žádné planetárium v hlavním městě Bratislavě. Také střední či velké planetárium u našich východních sousedů chybí. Malá planetária (sály o průměru 6 až 10 m) jsou v Žiari nad Hronom, Hlohovci, Hurbanovu, Prešově a v Košicích (zde jsou dokonce dvě!).

Při cestě do Polska stojí za zmínku velká a střední planetária v Chorzowě, Fromborku, Olsztyně nebo Toruni. Výčet polských planetárií není zdaleka úplný a stejně tak tomu bude i v případě dalších evropských zemí. V Polsku však stojí za zmínku ještě speciální panoramatické kino Omnimax ve Varšavě.

Ilustrační foto...

Při cestě do Vídně si nenechejte ujít návštěvu místního planetária. Je to velké projekční planetárium od firmy Zeiss, nachází se v zábavním parku (Prater) nedaleko obřího "vídeňského ruského kola". Kromě pořadů v planetáriu, které jsou vesměs uváděny "živě" lektorem bez připravené audionáhrávky, je možné v přilehlé hale shlédnout řadu maket kosmických lodí a raketoplánu. Dokonce si můžete vyzkoušet některé fyzikální experimenty na připravených (poměrně odolných!) pomůckách. V roce 2002 prochází planetárium rekonstrukcí.

Ilustrační foto...

Také v hlavním městě Maďarska, Budapešti, se nachází velké planetárium Zeiss. Pokud budete trávit dovolenou u Černého moře v Bulharsku, pak v nenápadném městečku Smoljan v horách u hranic s Řeckem se nachází planetárium shodné s ostravským nebo brněnským.

Ilustrační foto...

Cestovali jsme na sever, východ i na jih, ale co skrývají země směrem na západ? V Německu je mnoho planetárií. Velká planetária umístěná v architektonicky nápadných budovách jsou v Jeně, Berlíně nebo ve Stuttgartu. Nejmodernější projektor Zeiss, který již využívá vláknovou optiku, je umístěn v novém planetáriu v Bochumi. Na evropském kontinentu stojí za zmínku ještě např. futuristicky vyhlížející planetárium ve španělské Valencii (stavba má tvar gigantického lidského oka) dokončené v roce 1998.

Ilustrační foto...

Jestliže navštívíte exotičtější země, pak si jistě sami vyberete z celkem 2500 planetárií, která jsou rozeseta po celém světě. Ne všechna jsou však projekční (těch je jen asi 1500). Zejména v USA je mnoho planetárií typu Digistar. Za nejmodernější planetárium na světě lze považovat Haydenovo planetárium v New Yorku.

(dokončení příště)

 

Jaký je váš názor na současná planetária? Nejsou jenom dinosaury z doby minulé? Jak mohla vypadat jejich programová nabídka, aby byla pod náporem současné techniky atraktivní? Co od návštěvy planetária očekáváte? Reagujte v diskuzi Astronomického fóra.

Tomáš Gráf

| Zdroj: Autor je vedoucím pracovníkem Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě. IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Planetka (11134) České Budějovice
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 23
Ilustrační foto...
První snímky planety Merkur!
Ilustrační foto...
Dvacettisíc podruhé aneb děsně moc planetek
Ilustrační foto...
Příběh nesmrtelných poutníků -- díl posledn
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691