Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Patří planetáriím astronomická budoucnost?

Název tohoto článku končí otazníkem. Nepsané pravidlo novinového titulku praví, že pokud končí titulek otazníkem, správná odpověď na něj zní: Ne! Dovolil jsem si vytvořit výjimku potvrzující pravidlo, odpovídám: Ano, patří! Můj názor však nelze pokládat za nestranný, takže si sami vytvořte vlastní...

Ilustrační foto...Co předcházelo
Samotné slovo "planetárium", řečeno s klasikem: "...zdá se mi poněkud nešťastným...", protože vyvolává nesprávné asociace. Podobný osud má však řada jiných názvů jako skleníkový efekt, jarní bod či hvězdná velikost... Navíc slova podobná svou stavbou vždy představují něco reálného -- delfinárium delfíny, akvárium ryby, oceánium podmořskou faunu a flóru, kalendárium přehled historických událostí, klubárium spolek přátel časopisu Koktejl a konečně kolumbárium obsahuje urny se skutečným popelem zemřelých. Jak vidíte, jen planetárium je o iluzi, je to takový "cukerin moderní astronomie". Jenže pokud jím je skutečně, není to málo! Co by fyzikové dali za fyzikárium nebo inženýři za technikárium. Podobnou službu jakou astronomii poskytují planetária, poskytují biologům dobře fungující zoologické zahrady nebo botanikům arboreta či zahrady botanické.

Za předchůdce planetárií lze za ně považovat mapy hvězdné oblohy, hvězdné glóby, orloje a teluria. Historie přesných hvězdných map není nijak dlouhá (pokud pomineme umělecká ztvárnění nočního nebe). Ve starověku byly častěji používány glóby a katalogy. Výjimkou je reliéfní zobrazení oblohy v egyptském chrámu bohyně Isis v Denderah. Kromě symbolů egyptských bohů Slunce a Měsíce jsou zde také symboly souhvězdí Lva, Raka, Štíra, Blíženců a Býka. Reliéf z Denderah pochází asi z roku 2000 př. n. l. Do kamene byla rovněž vytesána mapa hvězdné oblohy, která vznikla v Číně roku 1247. Jsou na ní znázorněna jednotlivá souhvězdí, Mléčná dráha, severní pól, světový rovník a ekliptika.

V Řecku se hvězdáři Timocharis, Aristilos a později Hipparchos a Menelaios zabývali měřením poloh hvězd a určováním jejich jasností. Klaudios Ptolemaios podstatně rozšířil údaje hvězdných katalogů a shrnul je ve známém díle Megalé syntaxis (Almagest), jenž byl počítán pro rok 138. Almagest byl stále doplňován a přepisován. Hvězdáři španělského krále Alfonse sestavili nový katalog pro rok 1252. Podobně arabští hvězdáři Al Sufi a později Ulugh Begh sestavili katalog k roku 1432. Známý je ještě katalog Tychona Brahe a pak katalog Edmonda Halleye z roku 1718, v němž polohy hvězd byly poprvé určeny dalekohledem.

Na podkladě katalogů byly kresleny hvězdné atlasy, jichž je celá řada. Mnohými přepisy atlasů a novými souhvězdími se během doby nahromadily četné nesrovnanosti ve vymezení hranic souhvězdí.

Další názorné pomůcky zobrazují hvězdnou oblohu na povrchu koule. První byly hvězdářské glóby. Nejstarším z nich je glóbus připevněný na bedrech mramorové sochy bájného Atlase. Byl nalezen ve vykopávkách v Římě a jeho datování odpovídá asi druhému století př. n. l. Zachovalo se i několik glóbů arabského původu, nejstarší pochází z roku 1080 n. l. a byl vyroben ve Valencii. Potřeba glóbů vzrostla vlivem mořeplaveckých objevů koncem 16. století. Mezi jejich zhotoviteli proslul zejména Martin Behaim, jehož předkové pocházeli z Čech.

Glóbus však dostatečně neodpovídá skutečnosti. Pozorujeme-li oblohu ve volné přírodě, v žádném případě se na ni nedíváme z ptačí perspektivy, jak je tomu při pohledu na mapu nebo glóbus. Důkladněji se tímto problémem zabýval ve druhé polovině 17. století Eberhard Wiegel v Jeně. Do velkého glóbu vyřezal několik větších otvorů v místech s malým počtem hvězd. Pozorovatel těmito otvory sledoval vnitřní stěnu glóbu. Do stěn byly vyvrtány otvory jako hvězdy a ty byly zevně osvětleny. V roce 1670 zhotovil Wiegel třímetrový glóbus, do kterého mohlo vstoupit několik osob. Glóbus byl z pergamenu, hvězdy byly vyřezány ve stěně a zevně ozářeny.

Ilustrační foto...Na hvězdné mapy a glóbusy navázaly přístroje, které znázorňovaly složitý pohyb planet mezi hvězdami mechanickým způsobem (klikami a pákami). První mechanismus tohoto druhu zřejmě sestrojil slavný Archimédes. Podle některých zpráv stačilo otáčet rukojetí, aby Slunce, Měsíc i planety byly uvedeny do pohybu kolem Země. Měsíc přitom ukazoval fáze, dokonce prý bylo možno znázornit zatmění Slunce a Měsíce. Podle jiných zpráv byl celý mechanismus uváděn do pohybu využitím vodní energie. Archimédes vytvořil toto dílo v Syrakusách na Sicílii. Po dobytí města pak bylo převezeno do Říma.

Podobných zařízení bylo v minulých stoletích vyrobeno velké množství. Ještě na počátku minulého století byly na školách všeobecně používány různé druhy telurií, u nichž Slunce nahradila svíčka, později žárovka, a malý reflektor umístěný za ní vrhal světlo na obíhající Zemi, která byla upevněna na dlouhém otáčivém ramenu. Telurium bylo doplňováno pohybem menší koule představující Měsíc, jež byl upevněn v patřičném sklonu na drátě. Tato zařízení byla v anglicky mluvících zemích označována také jako "planetária".

V roce 1758 zhotovil profesor astronomie v Cambridge, Roger Long, glóbus o průměru 5,4 metrů, kterým se dalo ručně otáčet. Nazval jej Uranium a vešlo se tam 30 lidí. Koule byla ze slabého plechu a "hvězdy" byly tvořeny otvory ve stěnách. Jejich průměry přibližně odpovídaly hvězdným velikostem. Dalším krokem vpřed byla Atwoodova klenba z roku 1912. Zkosená koule, kterou poháněl elektrický motor, měla průměr pět metrů. Byla otáčivá v základním prstenci a mohla znázornit východy i západy hvězd v neměnitelné zeměpisné šířce. Dnes je součástí expozice Adlerova planetária v Chicagu.

(pokračování příště)

Tomáš Gráf

| Zdroj: Autor je vedoucím pracovníkem Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě. IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Alfa vybaluje zásoby
Ilustrační foto...
Asteroid vystrašil astronomy
Ilustrační foto...
O sobotním dění nad Třešňovou ulicí
Ilustrační foto...
Astronauti vystoupili do kosmu
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2000 -- díl první
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691