Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Poučení ze země Oz

Rok před legendárním letem Jurije Gagarina, devět roků před procházkou Armstronga s Aldrinem po Měsíci, v pátek 8. dubna 1960 zahájil Frank Drake jeden z nejpodivuhodnějších experimentů druhého milénia.

Ilustrační foto...V údolí poblíž Green Banku v Západní Virginii tehdy třicetiletý Drake zapnul několik spínačů, otočil pár knoflíků a anténu radioteleskopu o průměru 85 stop nasměroval k jedné ze dvou blízkých hvězd: epsilon Eridani či tau Ceti. Jeho úkol: hledání signálů vyspělé civilizace mimo planetu Zemi. Přehlídka Ozma, nazvaná po pohádkové postavě ze země Oz, místa "velmi vzdáleného, těžce dosažitelného a obydleného zvláštními a exotickými bytostmi", tak úspěšně začala.Zatímco zájem o život tam "jinde" je starý jako lidstvo samo, moderní hledání mimozemských civilizací je spíše nepopsaný list právě vyvázané knížky. Podle dochovaných legend "začalo" všechno v roce 1959 článkem Pátrání po mezihvězdném spojení Giuseppi Cocconiho a Philipa Morrisona v prestižním časopise Nature, kteří v kostce nastínili strategii nového vědního oboru a ukázali, že nejvhodnější bude pátrat v oboru mikrovln. Svůj šestistránkový příspěvek zakončili slovy: "existence mezihvězdného vysílání je v dokonalém souladu se vším, co známe... Je obtížné předpovědět pravděpodobnost úspěchu, avšak jestliže hledat nebudeme, naděje na úspěch se budou rovnat nule."

Ve stejné době provedl obdobnou úvahu dodnes velmi známý astronom Frank Drake. "V té době jsme stavěli nový, velký radioteleskop, a co bylo neméně důležité, také několik nových typů přijímačů, které byly asi desetkrát citlivější než do té doby používaná zařízení," komentoval své rozhodnutí. "Kombinace velkého teleskopu a citlivější aparatury nám poprvé dovolila zachytit signály od vzdálených Slunci blízkých hvězd o stejné síle, jako jsme my sami dokázali vysílat do vesmíru. Jinak řečeno, dostali jsme se do místa, kdy můžeme zachytit civilizaci podobné naší."

Přijímač byl vyladěn na magickou vlnovou délku 21 centimetrů (1420 Mhz), na níž vysílá neutrální vodík. Důvod? Prostý! Jakmile namíříte radioteleskop na oblohu, zachytíte všelijaké signály. Některé skutečně pochází z vesmíru, jiné vznikají v naší atmosféře. Nejméně rušivých zdrojů se nachází v oblasti mezi jedním a deseti gigahertzi, kde také sledujeme záření neurálního vodíku, nejrozšířenějšího prvku ve vesmíru. S frekvencí 1,42 GHz má charakter souvislého šumu a lze ho registrovat na velké vzdálenosti. Kromě toho se hned "vedle", na frekvenci 1,64 GHz, pozoruje molekula OH. A když dáte k sobě H a OH, vznikne vám HOH -- tedy molekula vody, základ životně důležité kapaliny.

Této části elektromagnetického spektra, mezi 1,42 a 1,64 GHz, se proto říká "vodní pásmo". Kdyby na sebe chtěla nějaká civilizace upozornit, pak by si pro své vysílání nejspíše vybrala právě tuhle oblast. Tak si to alespoň myslí pozemští odborníci.

Ilustrační foto..."Excelentní přijímač jsme začali ladit kolem čtvrté ráno," pamatuje si stále ještě Drake. "Bylo prakticky kolem nuly. Ladění jsme prováděli v budce o něco větším než popelnice umístěné v ohnisku 85stopé antény. Nové přijímače ovšem byly značně vrtkavé, takže jejich přesné nastavení trvalo kolem hodiny. Navíc pouze dva lidé na světě věděli, jak na to; inženýr, který je postavil a já."

Ovšem jaký typ signálu máme vlastně hledat? To nikdo přesně neví. Je možné, že civilizace provozuje mezihvězdné vysílání záměrně, aby na sebe upozornila okolí. Taková depeše by měla nejspíše charakter pípání, vyjadřujícího třeba posloupnost prvočísel. Na její identifikaci se ostatně orientuje většina současných přehlídek.

Můžeme však pátrat také po projevech, které nejsou určeny nám. Podívejme se na Zemi. V průběhu posledních padesáti let jsme planetu obklopili nejrůznějšími, mnohdy velmi silnými rádiovými vysílači. Po celou dobu se kolem nás šíří rychlostí světla bublina radiového záření -- za padesát let dorazila padesát světelných roků daleko. Není to mnoho, ale je nutné přiznat, že my jsme dosud v technologických plenkách. Jinde na tom mohou být mnohem lépe. Naše detektory tedy mohou čmuchat také tyto neobvyklé radiové zdroje.

Každopádně je tu problém s identifikací. Když pomineme různé klamné zdroje, jako tajné vojenské vysílače, nepřeberné množství umělých družic a kdo ví co ještě, do hry vstupuje další faktor: Čím vzdálenější bude jinoplaneta, tím horší a nevýraznější signál od ní přijde. Takzvaná mezihvězdná scintilace totiž dokáže dokonale narušit jak amplitudu původně úzkopásmového signálu, tak jeho frekvenci. S tím vším se musí vypořádat analytické programy mezihvězdných přehlídek. Zanechejte tedy nadějí, že bychom z takového chaosu nějakým zázračným způsobem zrekonstruovali televizní vysílání transgalaktické stanice. Na velké vzdálenosti lze registrovat prakticky jenom šum. Ovšem například u Země je možné poznat jeho umělý původ: pokrytí naší planety nejrůznějšími vysílači není rovnoměrné a proto se intenzita radiového záření neustále opakuje s periodou 24 hodin.

Ilustrační foto...Projekt Ozma se rozběhnul kolem šesté ráno -- a prakticky ihned zachytil zvláštní signál. "Už první den jsme dostali veliký, nápadný a falešný poplach," dodal Frank Drake. "Samozřejmě, že se nám ho nepodařilo ihned identifikovat, to až po několika týdnech. Celá ta doba tak byla velmi vzrušená. Nemohli jsme uvěřit v takové štěstí." Zachycené vysílání však přišlo z tajného vojenského experimentu.

Celý program nakonec sestával ze dvou stovek pozorovacích hodin rozložených v průběhu dvou měsíců. Vždy šest hodin denně naslouchal jeden 100 Hz přijímač, který dokázal monitorovat pásmo o šířce 400 kHz. Signál se ukládal na magnetickou pásku a odborníci se pak pokoušeli identifikovat pulsy v sérii vysílající posloupnost prvočísel, tedy evidentní zprávu od inteligentních bytostí. Kromě jednoho zbytečného poplachu však reproduktory naplnil jen nic neříkající šup s náhodnými prsky.

Z dnešního úhlu pohledu není divu. Frank Drake si za cíl svého experimentu vybral dvě Slunci podobné stálice, epsilon Eridani a tau Ceti. První z nich má však stáří kolem jedné miliardy roků, takže může být domovem nejvýše drobných baktérií. Tedy v případě, že vývoj živých organismů probíhá na jiných tělesech stejně rychle jako u nás na Zemi.

"Naše dnešní přístroje jsou 100bilionkrát citlivější než jsme měli při experimentu Ozma," komentoval současný stav Frank Drake. "Ozma však nebyla zbytečná -- měla skutečnou šanci na úspěch, alespoň na základě tehdejších technologií. A věda tak postoupila o další příčku na žebříku poznání." Jeho existence navedla americkou Národní akademii věd na zorganizování první konference věnované hledání mimozemských civilizací. V listopadu 1961 se sešlo několik odborníků, včetně mladičkého Carla Sagana, pro které Drake zformuloval slavnou rovnici zprostředkující orientační statistický odhad počtu civilizací žijících v současnosti v naší Galaxii. Podle různě zadávaných hodnot vychází, že se kolem nás rozprostírá deset a nebo také sto tisíc obydlených planet.

Jiří Dušek

| Zdroj: SETI Institute a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
MGS - Viking 2! a Mars Polar Lander?
Ilustrační foto...
Zákryt Venuše Měsícem
Ilustrační foto...
Instantní galerie 28
Ilustrační foto...
Otevíráme nové horizonty
Ilustrační foto...
Ohrozí písečné bouře na Marsu sondu Phoenix?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691