Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Vzkaz pro kulovou hvězdokupu

Souhvězdí Herkula najdete snadno. Z večera je přímo v zenitu a hlavním poznávacím znamením jsou čtyři hvězdy, kterým se říká květináč nebo také klíčová dírka, která představuje mohutné Herkulovo tělo. Silný a nebojácný hrdina mnoha antických příběhů, syn nejvyššího boha Dia, muž, jenž vyčistil Augiášův chlév, vynesl z podsvětí příšerného trojhlavého psa a třeba odňal pás královně Amazonek, se přitom chlubí hned několika velmi pěknými ozdobami.

Ilustrační foto...Začněme známou kulovou hvězdokupou M 13 (NGC 6205), která leží při pravém okraji "květináče". Na tmavé obloze je vidět i bez dalekohledu, jako slabá, mírně rozostřená hvězda. V triedru vypadá jako větší skvrna o průměru kolem patnácti úhlových minut, která je usazena mezi dvěma obyčejnými stálicemi asi sedmé velikosti. Ve větších dalekohledech je přímo fantastická: z mlhavého podkladu vystupuje množství slabých hvězd, které vytváří drobnou pavučinu. Co všechno si v ní představíte, záleží jenom na vaší fantazii.

První, kdo si M 13 všiml a zanechal o ní písemný záznam, byl roku 1714 Edmond Halley. O rok později vydal katalog mlhovin Of Nebulae or Lucid Spots among the fix't Stars, čímž jako první výrazně oddělil tyto objekty od osamocených stálic. Naši hvězdokupu popsal jako malou skvrnku, která je však viditelná i bez dalekohledu, když je nebe čisté a nesvítí Měsíc.

Charles Messier, jenž ji zařadil do svého katalogu pod třináctým pořadovým číslem, ji zahlédl až o padesát roků později. Jeho popis kruhová mlhovina bez hvězd, zcela odpovídá kvalitě tehdejších dalekohledů. Na jednotlivé stálice ji rozlouskl až fenomenální pozorovatel William Hesrchel, objevitel planety Uran a nepřeberné škály dalších objektů vzdáleného vesmíru. O M 13 doslova uvedl, že je jednou z nejkrásnějších a nejbohatších hvězdokup s nesmírně koncentrovaným jádrem.

Ostatně dokážete si představit, že byste se nějakým zázrakem nebo zlomyslnou hříčkou náhody, ocitli na planetě, která obíhá kolem některé z hvězd v centru kulové hvězdokupy M 13? Vaše nové slunce zapadlo a nad vám se rozprostřelo něco zcela neskutečného... Hvězdokupu tvoří přes půl milionu nejrůznějších stálic, které se vtěsnaly do koule o průměru jenom několik desítek světelných roků. Jejich prostorová četnost je zde tudíž šesttisíckrát vyšší než četnost hvězd v okolí Slunce. A ta noční obloha! Napočítali byste asi 30 tisíc stálic viditelných pouhýma očima. Tedy desetkrát víc než u nás na Zemi!

Ilustrační foto...Zhruba tisícovka z nich předčí jasností naši Vegu či Altaira, tři stovky jsou smělým rivalem nejjasnější hvězdě pozemské oblohy -- Síriovi, dvě desítky dokonce předběhly Venuši v největším lesku! Zcela dominantním jsou pak dva či tři naoranžovělí obři, zářící desetkrát více než Venuše. Je to k nevíře, ale i tak je na takové planetě v noci docela obstojná tma. Všechny hvězdy dohromady totiž svítí méně než Měsíc v první čtvrti. Dokonce by ani nezavazely ve výhledu do větších dálav, včetně sousedních galaxií.

Vraťme se ale zpět na rodnou Zemi. Kulovou hvězdokupu M 13 najdete skutečně snadno, v dalekohledu o průměru objektivu kolem patnácti centimetrů se však můžete pokusit zahlédnout i nedalekou galaxii NGC 6207. Leží čtyřicet úhlových minut severovýchodním směrem od středu kulové hvězdokupy. Zatímco M 13 sledujeme ze vzdálenosti 25 tisíc světelných roků, NGC 6207 je více než 1500krát dál. Dvě jasné stálice v sousedství hvězdokupy naopak leží zhruba třicetkrát blíže než kulová hvězdokupa.

M 13 z Herkula je bezesporu nápadný a tedy i právem slavný objekt. Není proto divu, že se před čtvrtstoletím stala cílem známé rádiové depeše vyslané z karibského ostrova Portoriko radioteleskopem o průměru tři sta metrů. Vzkaz obsahoval základní informace o sluneční soustavě i samotných autorech, ve skutečnosti se ale jednalo o promyšlenou a cílenou reklamu na právě dokončenou rekonstrukci této výjimečné observatoře.

Šance na zachycení této zprávy jinými inteligentními bytostmi jsou totiž zcela mizivé. Vyslaný signál trval pouze tři minuty, navíc do požadovaných míst dorazí v době, kdy bude M 13 ležet na jiném místě. A aby toho nebylo málo, při letu mezihvězdným prostorem se vlivem nabitých částic stírá v signálu uschovaná informace, takže už po několika staletích bude prakticky nerozluštitelný.

Ale i kdyby čirou náhodou doputoval až k samotné M 13, zcela jistě zde nebude nikdo, kdo by ho vyslechl. Pokud totiž hvězdy v této soustavě obsahují nějaké planety, pak se jedná o obří objekty typu Jupiter, složené především z vodíku a helia. Hvězdokupa přece vznikala v době, kdy ve vesmíru prakticky neexistovaly pro život důležité těžší prvky, takže planety podobné Zemi v M 13 zcela jistě nenajdeme. Pokud tam vůbec nějaké existují. Nejnovější studie totiž ukazují, že je v kulových hvězdokupách planet méně než šafránu. I přesto zůstává depeše z roku 1975 prvním nesmělým elektronickým zaklepáním lidstva na dveře vesmíru.

Jiří Dušek

| Zdroj: http://rady.astronomy.cz IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Sonda Smart-1 míří pozvolna k Měsíci
Ilustrační foto...
Historie dobývání Venuše II (1978 – 2005)
Ilustrační foto...
STS-115: Atlantis – průběh letu (10.-12.zář
Ilustrační foto...
Červený šat Kentaurů
Ilustrační foto...
Nejtěžší známá hvězda
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691