Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Přežije lidstvo letošní svátek práce?

Nedávno se mně jedna paní zeptala, coby známého astrologa, jak že nás postihne ona strašlivá nebeská událost zvaná planety v jedné řadě. A jestli prý by nebylo lepší proti tomu něco dělat. Co, to sama nevěděla, jen jestli se nemá zásobit základními potravinami pro případ nouze.

Ilustrační foto...Už je to tu zas, jen co jsme přežili konec světa v srpnu minulého roku a hrozící vzpouru počítačů na konci kalendářního roku, musíme se rychle připravovat na pohromu další. "V květnu tohoto roku, přesněji 5 května, se dostanou planety do přímky, díky tomu bude na Zemi působit větší gravitační síla, která způsobí nedozírné škody. Řada zemětřesení postihne kontinenty, obrovské vlny tsunami dosahující výšky několika set metrů zaplaví přímořské oblasti. To vše bude mít za následek jediné, konec lidstva na Zemi." Toť malý úryvek jednoho z mnoha článků věnující se fenoménu "planety v řadě".

Co se tedy bude dít v květnu na naší obloze? Jednoduše řečeno nic, co by stálo za pozornost. Poblíž Slunce se pouze seskupí všech pět planet viditelných pouhýma očima na úseku asi 20 úhlových stupňů. Pro názornost: je to asi stejný rozměr jako vzdálenost špičky ukazováčku a palce při natažené paži vůči obloze. O nějaké přímce tedy nemůže být ani řeč. Většina lidí si totiž planety v přímce představuje jako zákryt planet, tedy že se v jednou okamžiku všechny planety vzájemně doslova překryjí, a navíc to všechno bude vidět očima na obloze. Nu a právě v okamžiku vzájemného překrytí udeří zemětřesení.

Ilustrační foto...Většina lidí však neví, že planety se do přímky ani nemohou dostat, hned z několika důvodů. Prvním důvodem je fakt, že každé těleso naší planetární soustavy obíhá kolem Slunce v jiné rovině. Sklony oběžných drah jednotlivých těles jsou jiné než má Země. Z tohoto důvodu se tělesa sluneční soustav zakrývají jen výjimečně. Tím nejznámějším a nejčastějším zákrytem je ostatně zatmění Slunce. U planet viditelných očima se sklony drah k ekliptice, tedy k oběžné dráze Země kolem Slunce, pohybují od 1 stupně u Jupiteru až k 7 stupňům u planety Merkur. Z toho vyplývá, že se planety prostě a jasně do přímky nikdy dostat nemohou.

Můžeme tedy spíše hovořit o těsných seskupeních planet. Taková seskupení však nejsou nic výjimečného, podobná těsná uskupení nastávají jednou za asi třicet let. Možnost vidět takové seskupení jsme měli v únoru 1962 a další podobný úkaz nastane v září 2010.

Co tedy na obloze uvidíme? Zjednodušeně řečeno vůbec nic, nevýhodou úkazu je, že k němu dochází vždy v blízkosti Slunce. Proč? Inu proto, že dvě nejvnitřnější planety -- Venuše a především Merkur -- se nikdy příliš nevzdálí oslňujícímu kotouči Slunce. Uskupení se nám tedy odehraje na denní obloze, kdy přirozeně nemůžeme spatřit nic víc než sluneční kotouč. Taková představení jsou tedy zajímavá spíše teoreticky, třeba na monitoru počítače, pozorovat na skutečné obloze je nelze.

Ilustrační foto...

Planety v přímce se tedy pozorovat nedají; ale co jejich gravitační vliv na naši planetu? Zde bychom měli spíše hovořit o silách slapových nežli gravitačních, neboť ty jsou z pohledu pozemského pozorovatele mnohem zřetelnější. Každé těleso a tedy i naše Země je pod vlivem gravitačního působení ostatních těles a protože každé těleso (tedy i planeta) není jen hmotným bodem, ale tělesem určitých rozměrů, je přirozeně síla působící na rozdílná místa tělesa jiná. Rozdíl těchto sil se pak nazývá slapovým působením. (Jejich "sílu" demonstruje přiložená tabulka, která ukazuje, jak moc na nás jednotlivá tělesa působí. Jednotkou je síla, kterou se navzájem ovlivňuje Země se Sluncem.)

Maximální přitažlivá síla Slunce, Měsíce a planet na Zemi v relativních jednotkách
 Měsíc  2,1
 Slunce  1,00
 Venuše  0,000113
 Jupiter  0,0000131
 Mars  0,0000023
 Merkur  0,0000007
 Saturn  0,0000005
 Uran  0,000000001
 Neptun  0,000000002
 Pluto  0,0000000000001
Pokud bychom bydleli na mořském pobřeží, znali bychom působení slapových sil velmi důvěrně. Střídání odlivu a přílivu v pravidelných šestihodinových intervalech je totiž záležitostí právě popsaných sil a souvisí s gravitačními účinky Slunce a Měsíce. Především druhé jmenované těleso má za následek mohutné vzdouvání mořské hladiny, které může v některých mořských zálivech dosahovat výšky až osmnácti metrů. Maximum přílivu pozorujeme v době, kdy je Měsíc na obloze nejvýše. Odliv pak nastane, nalézá-li se Měsíc poblíž obzoru. Takzvaný "velký příliv" můžeme očekávat v době měsíčního novu nebo úplňku, neboť v té době se Měsíc a Slunce nalézají "jedné přímce" se Zemí. Velikost sil působících na Zemi se tedy sčítá. Měsíc jako těleso Zemi nejbližší má přirozeně vliv největší. Slunce je sice 25 miliónkrát hmotnější než Měsíc, ale je skoro 400krát vzdálenější. Z teorie vyplývá, že intenzita účinky slapového působení klesají s třetí mocninou vzdálenosti těles, takže i když je hmotnost Slunce obrovská, působení slapů na Zemi je přibližně dvakrát slabší než u malého, ale zato mnohem bližšího Měsíce.

Ilustrační foto...A jak je to se slapovými vlivy ostatních planet, zvláště budou-li pohromadě? Těleso, které se po Měsíci ocitá Zemi nejblíže, je planeta Venuše, velikostí srovnatelná se Zemí. Na minimální vzdálenost asi 50 miliónů kilometrů však Zemi slapově ovlivňuje jen pramálo. Kupříkladu vliv Venuše na přepočtený na příliv a odliv oceánů by se dal vyjádřit hodnotou jeden milimetr, což je přirozeně hodnota neměřitelná. Další planety, i kdyby působily pospolu, pak naší planetu slapově ovlivňují ještě mnohem méně. I kdyby se tedy všechna tělesa sluneční soustavy sestavila do přímky, nevzedmula by se mořská hladina ani o píď více než tak, jak tomu bývá obyčejně. Samozřejmě pokud nebudeme jako píď počítat onen zmiňovaný neměřitelný jeden milimetr.

Kde se tedy vzaly ony zprávy o konci světa, vlnách tsunami a zemětřeseních? Žijeme v podivné době, na jedné straně jsme si lidé zvykli na to, že naše životy jsou neviditelnými nitkami spleteny s činností počítačů, automatů a umělé inteligence. Na druhou stranu stále více lidí začíná navštěvovat kartářky a věštce. Stalo se již jakýmsi folklórem dneška věřit na zázračnou sílu kamene pod polštářem, či věštbu ze skleněné koule. Zjednodušeně řečeno za dávných dob se věřilo na sedmimílové boty, čtyřhlavé draky a dneska zase na horoskopy a předpovídané konce světa. Není se čemu divit. Dennodenní "masírovaní" našich spoluobčanů denním tiskem a médii, kde jen výjimečně chybí pochybné denní horoskopy, zcela jistě v mnohých vyvolávají zmatek.

Ilustrační foto..."Jestliže ovlivňují hvězdy, planety a jiná kosmických tělesa naše každodenní chování, musí být tento vliv na celou naši planetu ještě mnohem výraznější. Nakupí-li se planety nedej bože do jednoho místa oblohy, musí to přece mít za následek nějakou pohromu."

Je tedy téměř jisté, že lidstvo letošní květen přežije, určitě se však najdou tací, kteří našemu květnovému seskupení planet přiřknou "neblahé vlivy". Planety budou mít na svědomí eskalace násilí v různých částech světa a další válečné konflikty a je poměrně jednoduché svést tyto záležitosti na věci "kosmické". Stačí se však podívat do historických análů, abychom zjistili, že za posledních dva tisíce let se válčilo více, než by bylo na myslící bytosti zdrávo. V kronikách a záznamech bychom našli pouze dva samostatné roky, kdy na naší planetě neprobíhal žádný válečný konflikt. Pokud by tyto záležitosti měly na svědomí zmiňované seskupení planet, musely by být "v přímce" skoro pořád.

Tomáš Havlík

| Zdroj:  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Slunce (ne)má průvodce
Ilustrační foto...
Huygens - přistání online
Ilustrační foto...
Z nebes na nás shlíží Varuna
Ilustrační foto...
Mýdlová bublina
Ilustrační foto...
DIB – diffuse interstellar bands
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691