Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Měsíc -- nejstarší meteorologická družice

Zvláště v době, kdy je měsíční srpek viditelný vysoko nad obzorem, si můžeme všimnout, že je zřetelná i jeho Sluncem neosvětlená část. Intenzita jeho ocelově šedivého nádechu přitom už před vypuštěním prvních meteorologických družic poskytovala informace o globálním stavu atmosféry Země. Překvapení a cenné poznatky však přináší studium popelavého svitu Měsíce i dnes.

Ilustrační foto...Pravou příčinu krásného popelavého svitu Měsíce vysvětlil již všeuměl Leonardo da Vinci. Správně se domníval, že se jedná o světlo sluneční odražené Zemí. K intenzitě tohoto jevu přispívá i skutečnost, že z povrchu Měsíce bychom viděli zrovna naši Zemi v opačné fázi, než v jaké ve stejnou chvíli vidíme Měsíc.

Když je Měsíc blízko novu, Země je při pohledu z Měsíce blízko úplňku a osvětluje přivrácenou měsíční polokouli nejintenzivněji. Pokud budete popelavý svit sledovat pravidelně, určitě si všimnete, že není vždy stejně intenzivní. Pochopitelně, záleží na momentální fázi a také na tom, jak je zrovna průzračné ovzduší, jehož kvalita se blíže k obzoru kvapem zhoršuje. Záleží ale i na 'stavu' k Měsíci přivrácené zemské polokoule. To, kolik slunečního světla povrch Země odrazí zpět do prostoru, závisí na velikosti vodní plochy a také na množství oblačné přikrývky. Z intenzity popelavého svitu se zkrátka můžeme dovědět mnohé o stavu naší Země. Měsíc se tedy dávno před vypuštěním prvních meteorologických družic stal jakýmsi zrcadlem naší planety.

Z pozorování popelavého svitu lze zjistit i průměrné albedo Země, které udává kolik procent slunečního světla odrazí zemský povrch zpět od prostoru. Pohybuje se tedy od nuly do jedné. Albedo Země je důležitou informací při studiu celkové energetické bilance naší planety. Oblaka, atmosférický prach, aerosoly ze sopečných explozí, sněžná pokrývka -- to všechno silně ovlivňuje množství odraženého slunečního záření. Záření, které není odraženo je pohlceno a dochází potom k oteplení.

Pravidelným sledováním popelavého svitu začal ve dvacátých letech 20. století francouzský astronom André-Louis Danjon. V letech 1928 až 1930 uskutečnil celkem 207 měření intenzity popelavého svitu z různých míst Francie, především z oblasti Provance. Danjon měřil intenzitu vizuálně pomocí speciálně zhotoveného fotometru, v němž sledoval jak neosvětlenou tak osvětlenou část Měsíce. Jas osvětlené části mohl o určitou hodnotu zeslabovat až do okamžiku, kdy se jeho intenzita vyrovnala neosvětlené části. V roce 1947 pokračoval s tímto typem pozorování také astronom Dubois z observatoře v Bordeaux.

Ilustrační foto...

Nyní se podobná avšak mnohem preciznější pozorování uskutečňují převážně ze sluneční observatoře Big Bear v Kalifornii pomocí CCD kamery umístěné na patnácticentimetrovém dalekohledu. Observatoř Big Bear obklopená velkým jezerem se ukázala pro pozorování popelavého svitu Měsíce jako obzvlášť příhodná lokalita. Více než 300 dní v roce je zde bezoblačných a rovněž průzračnost a čistota ovzduší jsou zde vynikající. K napozorovaným intenzitám popelavého svitu astronomové začlení další data, jakými jsou velikost zasněženého povrchu a množství oblačné pokrývky. Z toho lze posléze zjistit úhrnné albedo planety.

Zjistilo se tak například, že u Země dochází v průběhu dne k asi pětiprocentní odchylce od celkového albeda. Při sezónních změnách naši planety však dochází až k dvacetiprocentním výkyvům této hodnoty. Z dat která tým pod vedením Philipa R. Goodeho publikoval zhruba před rokem v Geophysical Research Letters vyplývá, že průměrné albedo naší Země dosahuje hodnot 0,297 (znamená to, že odráží asi třicet procent slunečního světla). Pro srovnání je albedo Venuše zahalené hustou oblačnou přikrývkou 0,65 a albedo Měsíce pokrytého převážně velmi tmavými horninami 0,12.

Jedno z nejzajímavějších zjištění dlouhodobého pozorování popelavého svitu Měsíce za posledních pět let ale bylo, že v letech zvýšené sluneční aktivity dochází až k 2,5 procentnímu snížení albeda Země. To skvěle souhlasí se zjištěním z roku 1997, které publikoval Svensmark a Friis-Christensen. Na základě studií meteorologických družic totiž zjistili, že v průběhu minima sluneční aktivity je Země pokryta o tři až čtyři procenta větším množstvím oblačnosti, než v období maxima.

Pavel Gabzdyl

| Zdroj: Podle Big Bear Solar Observatory http://www.bbso.njit.edu/ IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Titan - díl šestý (Oceán a jiné zdroje metanu
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 1
Ilustrační foto...
Nova Scuti?
Ilustrační foto...
Další úlovek bratří Rutanů ze Scaled Composi
Ilustrační foto...
STS-122: Atlantis – souhrnné informace
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691