Roční období, které přináší úžasná zákoutí oblohy každou jasnou noc, sice pomalu končí, avšak nový snímek z Hubblova dědictví nás přesto zanese přímo k srdci Velké mlhoviny v Orionu.
Jen málokterý objekt noční oblohy přitahuje pozornost tolika obdivovatelů krás vesmíru, jako mlhovina M 42, která se nachází v meči bájného lovce Oriona. Jedním z přístrojů, které nás zásobí úžasnými snímky tohoto zákoutí, je také Hubblův dalekohled, jenž zde studoval hlavně místa vzniku nových hvězd (tzv. proplydy).
Krom toho je ale v mlhovině celá řada dalších zajímavých míst, například těsné okolí proměnné hvězdy LL Orionis. Podobně jako ostatní mladé hvězdy (v proměnnářské hantýrce se označují jako typ T Tauri) i LL Orionis trpí velmi silným hvězdným větrem, který s sebou do okolního prostoru odnáší zbytky materiálu nevyužitého při vzniku stálice. Takové objekty najdeme nejčastěji právě v aktivních oblastech tvorby hvězd, čehož je mlhovina M 42 dobrým příkladem. Velmi často se také pozorují v infračerveném oboru, neboť okolní prostředí je plné prachu a plynu, který záření nové stálice zahřívá a nutí jej svítit. Navíc je velmi zajímavé sledovat tyto pozůstatky i několik let, jejich tvar se totiž nápadně mění rok od roku -- během velmi krátké doby jsou postupně "rozfoukány" a při pohledu na novou hvězdu nám již nic nebrání.
V případě okolí LL Orionis se navíc postupně míchá nevyužitý plyn s příměsí prachu s látkou tvořící mlhovinu, takže se můžeme kochat naprosto úžasným divadlem v místech, kde se materiál potkává. Podíváte-li se na přiložený obrázek, jistě si všimnete nadýchaných filamentů (proužků), které na první pohled vypadají jako výduť vznikající před projíždějící lodí. Látka, která je odfukována od mateřské hvězdy necelý jeden světelný rok daleko, začíná postupně interagovat a vzniká rázová vlna -- ona nápadná výduť. Při podrobné prohlídce si možná všimnete, že její čelo má mnohem ostřejší profil a směrem ke hvězdě se jeví o něco mlhavější. Prostorové uspořádání těchto filamentů ale na samotném snímku patrné není, na to bychom potřebovali měření vlastního pohybu plynu. Pokochejte se tedy alespoň krásnou podívanou do míst, kde se rodí mladé a neklidné hvězdy.