Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Hvězdář o hvězdářích -- Per aspera ad astra

Přestože od vydání tohoto článku uplynulo bezmála půl století, v mnohém zůstává více než aktuální. Jistě, doba, přístrojová technika i hvězdáři se v mnohém změnili, přesto nás článek Františka Linka i nyní nutí k vážnému zamyšlení.

Ilustrační foto...Chceme-li být jen trochu úplnými, nesmíme pominouti ani toto ožehavé thema. Připomínáme, že máme na mysli povšechně všechny hvězdáře a to zase jen z okolních zemí, jak je pisatel poznal na svých cestách. Hvězdáři domácí mu laskavě prominou toto opominutí, neboť by se mohlo právem řici, že vlastní chvála atd. Nicméně, abych čtenáři pokud možno přiblížil onen zajímavý a složitý zjev, jímž je hvězdář, neváhal jsem tu i onde zasaditi jeho osobnost do domácího prostředí, i když mi tanul na mysli třeba Mr .W .G. Page nebo Monsieur R. Durand či dokonce šikmooký Tsi-Mao-Lin.

Jsou hvězdáři a hvězdáři; někteří se jimi rodí, jiní se jimi stávají dříve nebo později a někteří mají na tu hvězdařinu dokonce i dekret. Také pohlavím se hvězdáři liší a možno říci, že astronomie není tak exklusivní záležitostí mužů jako je na př. filatelie, rybaření nebo dirigování orchestru. V našich řadách najdete mnoho příslušnic krásného pohlaví, které se statečně činí, dokud je jejich manželé, obyčejně také hvězdáři, nezaměstnají jinak. Ale takto si hvězdáře nebudeme rozdělovat. Když už je takové škatulkování nutné pro pohodlí čtenáře, pak tedy rozdělíme hvězdáře jako footballisty: na amatéry a na profesionály .

Amatéři, jak již jméno ukazuje, jsou milovníci astronomie, kterou pěstují podle rčení "ni zisk ni slávu". Ale člověk je tvor slabý a najdeme hodně takových, kteří hledají jedno nebo druhé a často také obojí. Profesionál je zase hvězdář, jehož životním povoláním je astronomie a je za astronomickou činnost placen státem či jinou institucí. Toto rozdělení ovšem značně pokulhává za skutečností, neboť v řadách profesionálů najdeme typy smíšené, kteří jsou profesionály jen podle výplatní listiny, pracujíce jinak čistě amatérským stylem a tempem. A mezi amatéry najdeme opět hodně lidí, jimž k puncu profesionála chybí jen ten dekret, po němž ostatně ani netouží.

Astronom amatér, nebo jak bychom vědecky řekli "homo sapiens amanuensis astronomicus", je člověk na první pohled málo odlišný od ostatních spoluobčanů. Pokud se týče jeho vývoje, bylo shledáno následující: Do středoškolského věku bývá to školodítko jako každé jiné. Když se ho zeptáme, čím chce býti, až bude velký, odpoví nám pravidelně: šoférem, řidičem elektriky, strojvůdcem nebo dokonce pilotem.

Ilustrační foto...Vstup na střední školu znamená jakýsi mezník diktovaný jednak učebnou látkou a částečně také věkem. Začnou se projevovati sklony filatelistické ať již původní nebo odvozené, což je lisování bylinek, propichování motýlů špendlíkem nebo nošení domů různých kamenů, lidově šutrů, k velké radosti potrefených rodičů. A v tom věku se již u některých jedinců počnou projevovati sklony astronomické. Podnět bývá různý: staré babiččiny brejle, z nichž se dá vyrobiti jakýsi druh dalekohledu, list Ilustrovaného zpravodaje s reportáží z některé hvězdárny,ve kterém přinesla matka zboží od hokyně, nebo dokonce špatný příklad kamaráda ze školy, který je členem spolku "Přátel hvězdnaté oblohy" a navštěvuje občas v nočních hodinách spolkovou hvězdárnu v městském sadu.

Padne-li símě na úrodnou půdu, ujme se a vbrzku vzroste v mohutný strom. Ve věku kolem 16 let má naše astronomické mládě za sebou četbu klasické literatury popularisační, je činným členem shora uvedeného spolku a chodí pilně do jeho stánku. Tam spolu s jinými sobě rovnými amatéry plní hlaholem kovové kopule stánku Uranie. až se chvějí hluboko fundované základy dalekohledu a cinkají o sebe sklenice v příborníku v přilehlém bytě strážce hvězdárny. Jeho tajnou touhou je vstoupiti na některou hvězdárnu a státi se prostě profesionálem. Než nelítostný běh života a praktičtí rodiče rozhodnou obvykle jinak. Určí mu dráhu úředníka, obchodníka. učitele nebo dělníka. Láska k astronomii ho dosud neopustila, jak plyne z faktu. že se dá ještě před svatbou napálit v mezích zákona insertem na lidový dalekohled s chromatickým achromatem nebo si koupí za stokorunu sadu čoček na dalekohled, která stojí bratru sotva třetinu. Po svatbě odsune svou zálibu na čas na vedlejší kolej. Jeho dalekohled odpočívá, nejvýše snad slouží k studiu zařízení protějšího bytu a zvyků osob tam obývajících. Pravidelně však rozřezává čísla spolkového časopisu Nebeský posel a hledá tam články pokud možno bez matematiky a odborných výrazů. Ale astronomická musa se nedá odbýti jen tak lehce. Čas od času si vzpomene náš astronom amatér na své členské povinnosti a spěchá ve večerní hodinu na schůzi svého sdruženÍ. Někdy jsou to schůze skutečně členské, jindy zase jen jakési schůze pracovní. Ty se přirozeně s oh1edem na pohod1í členů odbývají v některé útulné restauraci a nebývají ani hlášeny ve spolkovém časopise. A tak život plyne dál a dál. knihovna se plní svazky Nebeského posla a Slunce spěje neodvratně k bodu na obloze mezi Herkulem a Lyrou. Náš amatér již dávno oželel mladistvé touhy po místě na hvězdárně. Teď na stará kolena ho posedla jiná touha. Za ta léta, co navštěvuje členské schůze spolku "Přátel hvězdnaté oblohy" a poznal jeho funkcionáře asi tak jako známe herce z českého filmu, zatoužil také po něčem podobném. Když už na předsedajícího místopředsedu mu chybí úctyhodný zjev a na nepředsedajícího předsedu zase akademický titul, spokojil by se i místem náhradníka ve výboru. Když se mu to podaří, dosáhl mety své životní dráhy. A tak konečně naplní se jeho dnové a jeho astronomická duše se odebere tam, kam namířil prvně svůj dalekohled: na prostřední hvězdu v oji Velkého vozu. Usedne rozkročmo na Mizara a shlíží dolů na pozemské hemženÍ. Teprve nyní poznává, jak promrhal svou astronomickou část života honbou za dvojhvězdami, kreslením měsíčných kráterů, visuálním fotografováním mlhoviny v Orionu, regulací starých pendlovek nebo dokonce vypichováním souhvězdí v neprůhledném kartonu. Jak rád by pozvedl svůj varovný hlas, aby byl slyšen od Šumavy až k Tatrám. Ale vše je marno, co je pryč je pryč a vesmírem se zvuk nešíří. Trpělivě vyťukává morseovkou: nedělejte hlouposti a zeptejte se profesionálů, ale co je to na obrovského Mizara. Jeho světlo se sotva zachvěje a na Zemi běží život dál. Nastupuji nové řady mladých lidí stejně nadšených a neinformovaných, kteří s malými obměnami si počínají právě tak neúčelně jako on.

Ale nechme raději všech oklik a povězme přímo několik slov o amatérské práci. Je zcela přirozené, že novopečený vlastník dalekohledu chce nejprve shlédnouti všechny ty zázraky, které se v jeho přístroji shlédnouti dají. Tato přehlídka oblohy je stejně nevyhnutelná jako užitečná. Spatří na vlastní oči alespoň zlomek toho, o čem četl a nic nepoučí tak dobře a bezprostředně jako vlastní zkušenost. Toto stadium nováčka může trvati různě dlouho, ale jednou neodvratně skončí. Nastane čas, kdy se pozorovací program vyčerpá a náš majitel dalekohledu stojí na rozcestí. Buď se dá na cestu širokou a pohodlnou, kterou jsem právě popsal, a nebo se snaží jíti stezkou, na níž se čte ten starý a častým citováním již profanovaný nápis: přes překážky k hvězdám.

Ilustrační foto...Není a nemůže být mým úkolem podati zde v krátkosti návod k amatérské práci v astronomii, jako spíše jen vytknouti z astronomické práce ty úseky činnosti, kde se amatér může uplatniti ku prospěchu a pokroku vědy. Povaha amatérské práce je dána poměrně slabou výzbrojí a omezeným časem. Průměrný amatér, není-li jen majitelem triedru, má k disposici nejvýš dvou až čtyřpalcový dalekohled. Jeho čas je silně omezený a je rád, když se mu podaří urvati pro jeho zálibu několik hodin na začátku noci. Konečně je mnoho těch, kteří kromě dobré vůle nemají žádných pozorovacích prostředků.

Začněme nejdříve se Sluncem. Pro amatéra má jedině význam statistické pozorování slunečních skvrn, jak je zavedl v minulém století švýcarský astronom Wolf. Sluneční skvrny jsou totiž nejsnáze pozorovatelným projevem celkových, dosud nezbádaných změn na Slunci, které zahrnujeme pod názvem sluneční činnost. Pozorováním Slunce se sice zabývá několik velkých a dobře zařízených hvězdáren, jakož i řada hvězdáren menších, vybavených spektrohelioskopy, protuberančními spektroskopy a jinými přístrojí. Amatér nemůže přirozeně konkurovati s těmito ústavy svou výzbrojí. Mají-li jeho prostá pozorování slunečních skvrn přece jakýsi význam, má o to zásluhu počasí. Je totiž nezbytně nutno držeti Slunce pod stálou kontrolou a může se lehce státi, že většina nebo i všechny sluneční observatoře mají zamračené počasí, zatím co na jiných místech je jasno. Tu zaskočí amatér své profesionální kolegy a doplní jejich pozorování. Jak je všeobecně známo, určuje se t. zv. relativní číslo slunečních skvrn podle vzorce r = 10 g + s, kde g je počet skupin a s je počet skvrn. Podle velikosti přístroje i způsobu pozorování liší se relativní čísla různých pozorovatelů. Snahou každého pozorovatele budiž pozorovati pokud možno stejným přístrojem a stejným způsobem. Z delší řady pozorování můžeme vzájemným srovnáním s jinými pozorovateli převésti všechna pozorování na společný standard. Děje se tak násobením vhodným koeficientem. K tomu cíli se dnes podobná pozorování soustřeďují v Curychu. Amatéři je tam posílají buď přímo nebo lépe prostřednictvím svého spolku, jako se to děje u nás v Astronomické společnosti.

Jiná pozorování Slunce, byť by ležela ještě v dosahu amatérských možností, nelze doporučiti. Fotografie slunečního povrchu není právě rentabilní, měření poloh slunečních skvrn je sice velmi poučné, ale stejně zbytečné jako kreslení skvrn, protože podobné práce mnohem lépe zastanou dobře vybavené hvězdárny.

Po Slunci přijdou na řadu planety. Zde je situace zcela jasná. Pro průměrného amatéra jsou planety pouhou kuriositou, ale jinak je jeho vědecký přínos takřka bez významu. Nesmí nás mýliti, že čas od času se octne v astronomickém časopise kresba planety Marse, kterou provedl pan X. Y. svým výborným 5palcovým dalekohledem. Ze stejného důvodu otiskuje časopis Hlas z Posázaví noticku o tom, jak pan řídící N. N. z Mokré Lhoty chytil po dvouhodinovém zápolení čtyřkilovou štiku, kterou současně s jejím vrahem vidíme na vedlejším obrázku. Každý časopis žije ze svých odběratelů a jakési mírné nadbíhání jejich ješitnosti není ještě vědeckou sankcí jejich činnosti.

Měsíc, náš průvodce, jako takový se netěší velké přízni profesionálních astronomů. V přítomné době je již jakž takž zmapován, prohlédnut a skoro každý kopeček na něm nese nějaké jméno. Význam měsíčních pozorování osvětlí nejlépe ta okolnost, že při posledním sjezdu Mezinárodní Astronomické Unie v roce 1938 nedošla 17. komisi, která je věnována studiu Měsíce, ani jedna zpráva o činnosti jejich členů. Z toho důvodu myslím. že by nebylo na místě raditi amatérům, aby zbytečně ztráceli čas hledáním problematických změn na měsíčním povrchu, na kterémžto problému již uvízlo mnoho a mnoho selenologů.

Ilustrační foto...Co však můžeme vřele doporučiti, je pozorování zákrytů hvězd Měsícem. Pohyb Měsíce je dnes dostatečně prozkoumán a je také přiměřeně rychlý, aby mohl sloužiti jako časomíra neodvislá od rotace zemské. Zemská rotace z důvodů dosud blíže neznámých není zcela rovnoměrná a vyskytují se v ní čas od času nepravidelné skoky. Ty se právě jeví v poloze Měsíce a k stanovení polohy se zase velmi dobře hodí zákryty hvězd. Fakt, že pan X. Y. na určitém místě zemského povrchu pozoroval v určitou hodinu zákryt hvězdy, značí také, že byla určena poloha Měsíce. Tato se srovná s theorií a z odchylky se soudí na rovnoměrnost či nerovnoměrnost naší časomíry. K pozorování stačí za příznivých okolností již malé nebo střední dalekohledy a k určení času stačí dobré kapesní hodinky, které kontrolujeme před a po zákrytu pomocí časových signálů. Měsíc se pohybuje na obloze rychlostí cca 1/2 stupně za hodinu, čili 1/2" za jednu časovou sekundu. S takovou přesností se dají vykonati zcela běžná pozorování a znamenají cenný přínos vědecký.

Dalším oborem amatérské práce je pozorování meteorů. Je to jeden z mála případů astronomické praxe, kde se dosud nepodařilo nahraditi visuální pozorování. Za dnešního stavu meteorické astronomie lze doporučiti trojí druh pozorování. Pro jednotlivce se nejlépe hodí zakreslování stop meteorů do vhodné mapy a odvození radiantů z průsečíků většího počtu stop. K tomu je však třeba poněkud delší pozorovací doby. Tam, kde je na jednom místě možno organisovati spolupráci několika (tři i více) pozorovatelů, jsou užitečná statistická pozorování v dobách, kdy se vyskytují větší meteorické roje. Je to prosté počítání meteorů s ohledem na jasnost a přibližnou polohu dráhy. Konečně amatéři mají možnost fotografování jasnějších meteorů. V dnešní době jsou světelné komory s relativním otvorem 1:4,5 značně rozšířeny a bylo by záslužným činem zmobilisovati větší část těchto komor do služeb meteorické astronomie. V normálních dobách, kdy jeden nebo dva snímky nemají pro majetníka fotografického aparátu takřka významu, znamenaly by znásobeny počtem existujících aparátů velmi dokonalou kontrolu nebe, které by neunikl ani jeden z jasnějších meteorů. Stručně řečeno: význam amatérské práce v meteorické astronomii a její převaha nad profesionály je hlavně v počtu pracovníku. Dále také dlužno vzíti v úvahu okolnost, že by se nerentovalo pěstovati poměrně jednoduchá meteorická pozorování na dobře vybavených hvězdárnách.

Mlhoviny, hvězdokupy a dvojhvězdy mají v amatérských pozorováních asi stejnou posici jako planety. Něco sice amatér spatří ve svém přístroji nebo dokonce se mu podaří zachytiti fotograficky, něco spatří ve spolkovém panoptiku a zbytek mu servíruje jednou měsíčně Nebeský posel na křídovém papíře.

Podobně jako v meteorické astronomii, tak také v oboru proměnných hvězd vítězí počet nad jakostí. Jinými slovy, proměnných hvězd je dnes tolik. že hvězdáři z povolání nestačí na jejich zvládnutí a volají ku pomoci amatéry. Je to tím snazší, že pozorování mnohých proměnných hvězd nevyžaduje žádných zvláštních prostředků. Stačí malý dalekohled nebo mnohdy i triedr. Podkladem pozorování proměnných hvězd je psychofysický zákon Fechnerův, který učí, že oko reaguje na logaritmus intensity světla a ne na intensitu samu. Tento zákon se projevil již ve starověkém rozdělení hvězd na hvězdné třídy, které nejsou než zhruba pravidelně postupující logaritmy intensity světla. Jeví se také v methodě odhadování jasnosti proměnných hvězd srovnáním s okolními hvězdami. Počátky těchto method se datují z dob Herschelových; znamenitě je zdokonalil Argelander a zmodernisovali Pogson, Pickering a j. Za dnešního stavu pomůcek k pozorování proměnných je úloha amatéra velmi snadná. V okolí většiny proměnných byla vyměřena řada srovnávacích hvězd, jichž hvězdné velikosti jsou přesně známy. Jasnosti srovnávacích hvězd postupují v malých intervalech 1/2 i méně hvězdné velikosti. Úkolem pozorovatele je interpolací zařaditi proměnnou hvězdu mezi dvě hvězdy srovnávací, z nichž jedna je jasnější a druhá slabší. Úkol v principu obdobný, jaký provádíme při měření délek milimetrovým měřítkem, kdy odhadujeme polohu indexu na desetiny milimetru. Přirozeně, že amatér potřebuje ke svým pracím vhodné mapky a určitý program. O to se zpravidla starají amatérská sdružení, zabývající se organisací těchto pozorování.

Tímto výčtem bychom skončili pravidelná amatérská pozorování. K nim dlužno ještě připočísti pozorování náhodná. Jsou to pozorování velkých meteorů, pozorování polárních záři a některých podobných optických úkazů, kterých si astronom amatér všimne spíše než kdo jiný a ze své pozorovatelské praxe má také potřebné zkušenosti, aby mohl podati jejich přesný popis.

Všechny dosud popsané amatérské práce vyžadovaly určité pozorovací pomůcky, čas k pozorování, vhodné místo s rozhledem a bez rušení okolními světly a v neposlední řadě také jisté pozorovací schopnosti. Jsou však lidé, kteří prostě k pozorování nemají buňky, nemluvě ani o těch, kterým v tom brání zdravotní důvody. Ani těm však není uzavřena cesta k užitečné amatérské práci v astronomii. Hvězdář nepracuje jen pod hvězdnou oblohou, ale také u psacího stolu. Nespočetné jsou početní práce, jimiž se musí prodírati, než dojde ke konečným výsledkům. Amatérská spolupráce, ať již při redukci pozorování nebo při počítání různých tabulek, pomůcek a efemerid je velmi cenná. Dá se prakticky prováděti, neboť většina astronomických výpočtů, pokud je vhodně připravíme, nepřesahuje svou úrovní středoškolskou matematiku. Mohu říci z vlastní zkušenosti, že tato spolupráce s amatéry se mi velmi osvědčila a kyne jí slibná budoucnost.

Ilustrační foto...Tím jsem stručně vylíčil ty obory amatérské práce, ze kterých může vyplynouti větší nebo menší užitek pro vědu. Není toho mnoho, ale přece dosti, abych poskytl látku k přemýšlení a popud k práci.

Astronom z povolání nebo raději profesionál, aby nám snad z něho neudělal tiskařský šotek astronoma z povolení (neřku-li z poválení), je třída sama pro sebe. Vstup na hvězdárnu je totiž vyhrazen jen několika málo šťastlivcům. Jak ukazují rozmanité statistiky z evropských zemí, odhodlá se stát k onomu placení astronomické činnosti průměrně tak každému miliontému občanu včetně dětí a starců, což je asi stejná pravděpodobnost, jako že budete přejet pohřebním vozem. A když kromě toho je asi každý pětitisící občan čtenářem Nebeského posla, kde se jednou do měsíce dočte o propastných hlubinách vesmíru a vznešeném povolání hvězdářů do těchto hlubin zahloubaných, nedivme se, že o místa na hvězdárnách je slušný zájem a panují tu poměry dokonce horší než v baletním sboru.

Ale dejme tomu, milý čtenáři, že tě nepřejel pohřební vůz, ale že jsi se dostal na hvězdárnu. Čím dříve se ti to povedlo, tím lépe, neboť od vstupu na hvězdárnu se ti začnou počítat tak zvaná služební léta. To je statek neocenitelný a pro tvou další kariéru naprosto nezbytný. Kdyby to šlo, doporučil bych ti usilovat o místo na hvězdárně již ve věku praenatálním, čili, když jsi byl ještě na houbách. Kromě služebních let se hledí spíše formálně než fakticky na vědeckou kvalifikaci. Ale v tom už jsou takové jemné nuance, kdežto služební léta jsou služební léta. S těmi se můžeš ohánět všude před vrchností, která často houby rozumí, v čem vědecky pracuješ a máš úspěchy.

Ostatní pak už jde samo sebou. Postupuješ po příčkách úředního žebříčku. Názvy a služební požitky se liší v každé zemi, ale v jednom je tu až nápadná shoda. Hodně se načekáš a přitom si oblýskáš kalhoty. Dlouhá chvíle ti však nebude. Různá úchylná individua tě budou bombardovat dotazy a nabídkami všech možných a nemožných astronomických nesmyslů. I budeš jim odpovídat obratem pošty a zdvořile. Potom ty denní dotazy na správný čas, nemá-li náhodou tvoje hvězdárna mluvící hodiny. Čas od času se na tebe obrátí nějaký okresní soud s dotazem, zda při vraždě jedné výměnkářky svítilo Slunce, Měsíc či jenom hvězdy. A kromě toho, abych nezapomněl, můžeš se věnovati také astronomické práci. Nejraději ovšem po úředních hodinách, kdy hvězdy svítí nejkrásněji. Má to ale jeden háček. Tvé úřední místnosti jsou s ohledem na cokoliv ve městě a hvězdárna má svou observatoř s ohledem na hvězdy zase stovku kilometrů venku za městem. Někde ve Zlámané Lhotě, kde není ani biograf a na vlak je dobrá hodina cesty lesem. Tam jsou sice dalekohledy a vše, čeho je třeba ke studiu nebe, ale ty by ses tam cítil nešťastným a tak tam raději často nejezdi, nemluvě ani o trvalém pobytu.

Doporučuji ti, abys po čase se odhodlal napsati populární astronomii. Dělá se to tak, že z pěti podobných spisů tvých předchůdců uděláš šestý. Budou tě také obtěžovat s různými přednáškami pro lid. Vyhov jim jen někdy s poukazem na svou vědeckou práci. I do rozhlasu si promluv a dej se zfilmovat u dalekohledu pro žurnál. Ovšem pozor, abys přitom stál u správného konce dalekohledu. Možná, že tě amatéři zvolí za funkcionáře do svého spolku. I tam se dobře uplatníš, když ponecháš věcem volný průchod. A tak poplynou v klidu a míru tvoje služební léta a budeš postupovat. Per aspera ad astra! Nejdříve ovšem do pense. Je ustáleným zvykem, že tak pět, nejvýše šest let před odchodem do pense zabrousíš do historie astronomie. Máš-li obavu, že zmeškáš tuto lhůtu, začni raději dříve. Na smetišti dějin najdeš vždycky nějaký ten střep. Kolik zajímavého lze z těchto zbytků vytěžit pro astronomii! Je to ostatně poslední tvoje šance před odchodem do pense. Ale myslím, abys už šel. Což nevidíš tu řadu mladších kolegů, kteří čekají, aby postoupili? Možná, že na tvou počest ještě vydají sborník, kde se přiživí všichni známí a neznámí, píšíce tam o všem možném a nemožném. Snad tomu valně neporozumíš, leč snad stereotypní větě petitem v záhlaví vysázené: Věnováno k xtým narozeninám panu N. N. atd. atd.

Není a nemůže býti ani zdaleka naším úmyslem dávati zde profesionálům rady do života, jako tomu bylo v případě amatérů. Stačí snad, když jen připomenu ono krásné a tak závažné méně-tekel-farnesim, které razil knihař a později slavný fysik Faraday: Work, finish, publish, čili pracuj, dokonči a uveřejni. Všude tam, kde je toto heslo důsledně a beze lsti aplikováno, najdeme rozkvět astronomie, a tam, kde ho nedbají či obcházejí, panuje stagnace a úpadek.

František Link, Potulky vesmírem, nakladatelství Fr. Borový, Praha 1947

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Obloha v říjnu
Ilustrační foto...
Vesmírný telefon
Ilustrační foto...
Na kolik přijde?
Ilustrační foto...
Noční ponocování a zvířátka
Ilustrační foto...
Endeavour - benjamínek mezi raketoplány
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691