Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Záškodník ukrytý za Sluncem

V pátek 8. března 2002 prolétla těsně kolem Země planetka 2002 EM7. Nejblíže k Zemi, na přibližně 465 tisíc kilometrů, se přiblížila 8. března v 1:58 hodin SEČ. V té chvíli ještě nikdo z obyvatel Země neměl o tomto tělese ani tušení. Ani astronomové. Planetka totiž přilétla ze směru od Slunce, tudíž ji nebylo možné dříve zaznamenat. Potvrdila tím, že část oblohy v blízkosti Slunce je slepou skvrnou, kde astronomové nemají šanci ze Země jakékoliv těleso pozorovat. Přitom se jednalo o deváté nejmenší doposud pozorované přiblížení blízkozemního asteroidu k naší Zemi!

Ilustrační foto...V zorném poli jednometrového dalekohledu projektu LINEAR v Novém Mexiku v USA se dosud neznámý asteroid objevil až 12. března, tj. čtyři dni po jejím nejtěsnějším přiblížení k naší planetě, kdy už se od Země vzdaloval. Od té doby však byl pečlivě sledován po celém světě. Z následných výpočtů Timothyho Spahra z Minor Planet Center při Mezinárodní astronomické unii v massachussetské Cambridge víme, že jde o planetku typu Aten s velkou poloosou dráhy a = 0,92 AU, sklonem k rovině ekliptiky i =1,5 stupně a výstředností dráhy e=0,36.

Jménem Aten se označuje jedna ze tří skupin blízkozemních planetek, jejichž velká poloosa eliptické dráhy je menší než vzdálenost Země-Slunce a jejichž velká část dráhy se nachází uvnitř dráhy Země. Jeden oběh kolem Slunce trvá planetce přibližně 320 dní (0.88 roku). Prvotní výpočty nabízely několik dalších těsných přiblížení s velmi nepravděpodobnou možností střetu se Zemí (1:10 milionům). Následná pozorování upřesňující dráhu je však vyloučila. K přesnějšímu určení jeho dráhy významně přispěla též pozorování z jihočeské Kleti pořízená novým 1,06m dalekohledem KLENOT.

Mezi devíti dosud pozorovanými nejtěsnějšími přiblíženími asteroidu k Zemi byl 2002 EM7 sice devátý co do přiblížení, ale druhý největší co do rozměru. Větší byl jen asteroid 1996 JA1, který nás minul o vzdálenost stejnou jako Měsíce od Země v květnu 1996. Rozměr asteroidu 2002 EM7 se odhaduje mezi 50 až 100 metry, někteří z amerických novinářů jej přirovnávají k Boeingu 747 (72 metrů).

Zkuste si to představit. 2000 EM7 je sice příliš malý na zahrnutí mezi takzvané potenciálně nebezpečné asteroidy, uvažované od cca. 150 metrů výše, je však přibližně stejně velký jako těleso, které 30.června 1908 způsobilo tunguzskou katastrofu, tj. o průměru cca 65 metrů. Srážka Země s takto velkým tělesem by tudíž mohla způsobit lokální katastrofu, jejímž následkem by bylo zničení oblasti o rozloze cca 2000 čtverečních kilometrů. Takto "vygumovaná oblast" se sice docela dobře ztratila v sibiřské tajze, ovšem v osídlených oblastech by to byla plocha o velikosti velkého města, Washingtonu, Londýna či Moskvy.

Ilustrační foto...

Dosavadní program vyhlášený NASA v roce 1998 kladl největší důraz na hledání velkých, nejméně kilometrových impaktorů. Ano, taková tělesa při možném střetu se Zemí hrozí globální katastrofou. Ovšem zanedbávat nemůžeme ani tělesa "tunguzského" rozměru. Mohou jich být tisíce. Brian Marsden, známý odborník na dynamiku malých těles sluneční soustavy z Harvard Center for Astrophysics upozorňuje, že malá tělesa jsou svým způsobem nebezpečnější -- jsou malá a proto se jeví na snímcích noční oblohy slabá, jsou tedy zaznamenatelná jen většími dalekohledy. Proto je navíc je nepravděpodobné, že najdeme nějaká jejich předobjevová pozorování, využitelná pro přesnější výpočet dráhy, ve fotografických astronomických archivech. Fotografické přehlídky měly menší dosah na slabé asteroidy, než dnešní CCD snímky. "Musíme se snažit, abychom je našli dříve, než ony najdou nás," zakončil Brian Marsden.

Celosvětová snaha o katalogizování blízkozemních těles a přesnější určení jejich drah snížila sice počet neznámých těles, těch známých je už 1800, ovšem i tak nepokryjí současné pozorovací projekty celou pozorovatelnou noční oblohu do potřebného dosahu. Také nynější 2002 EM7 by bylo bývalo mohlo být s opravdu velkým dalekohledem objeveno na části dráhy vzdalujícího ho mimo sluneční stranu oblohy.

Protentokrát jsme měli štěstí.

Jana Tichá, Miloš Tichý

| Zdroj: Observatoř Kleť IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Nobelovka pro nicotná neutrina
Ilustrační foto...
Zahrajte sa na astronauta na palube ISS
Ilustrační foto...
Doba pionýrů skončila, zapomeňte (1. část)
Ilustrační foto...
Seminář majitelů a konstruktérů amatérských
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 16
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691