Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Mimořádný bolid nad Zakarpatskou Ukrajinou -- díl druhý

Dokončení článku o superbolibu Turji-Remety.

Ilustrační foto...Tím jsme o bolidu shromáždili všechna dostupná instrumentální data, neboť ostatní má snaha již vyšla naprázdno. Snažil jsem se totiž ještě získat data z amerických satelitů a z infrasonických detektorů v Německu, ale v obou případech byl výsledek negativní. Mohli jsme tedy začít s měřením a následným redukováním snímků a počítáním atmosférické i heliocentrické dráhy. Veškeré proměřování negativů provedla jako obvykle velmi pečlivě ing. J. Keclíková na měřícím zařízení Askorekord. Bylo jasné, že bude velmi záležet na kvalitním zredukování snímků, neboť na všech stanicích ležel bolid velmi nízko nad obzorem a navíc geometrie upořádání stanic vůči dráze bolidu ani zdaleka nebyla ideální -- všechny stanice ležely v jednom směru, maximální rozdíl azimutů byl necelých 18 stupňů. To vše je velmi dobře patrné z první tabulky, kde jsou uvedeny všechny stanice, kde byl bolid vyfotografován, azimuty (astronomické -- 0 stupňů je jih) a zenitové vzdálenosti pro první a poslední měřený bod na dráze, skutečné výšky v atmosféře pro tyto body, jejich vzdálenosti od stanic a odchylky od střední vypočtené dráhy z prvních čtyřech stanic v kilometrech.

Je jasné, že i velmi malé chyby v úhlovém určení pozice se na vzdálenost až několika set kilometrů projeví podstatně výrazněji, než když je bolid vyfotografován někde uvnitř sítě. Velmi se nám tedy zúročila dlouholetá práce na co nejdokonalejším popsání používaných objektivů typu rybí oko v celém rozsahu především zenitových vzdáleností až na samý horizont. Jak je z tabulky vidět, končil bolid například pouhou jednu desetinu stupně (!) nad ideálním horizontem na Modre a přesto je tento bod naprosto rovnocenně spolehlivý jako všechny ostatní. Všech 44 měřených bodů ze 4 stanic (do výpočtu není zahrnuta stanice 12) leží v rozsahu +/- 200 metrů od střední dráhy, která definuje výslednou atmosférickou dráhu bolidu. Je to obdivuhodná přesnost, když si uvědomíme, že vše je pořízeno objektivem s ohniskovou vzdáleností pouhých 30 mm a že například začátek bolidu byl od stanice v Telči vzdálen více než 600 km!

Zcela zásadním se tak opět ukázalo používání velmi přesných objektivů Zeiss Distagon jak na českých a moravských tak i na slovenských stanicích bolidové sítě. Snímek ze stanice Veselí nad Moravou nakonec nemohl být pro výsledné zpracování použit právě z důvodů menší přesnosti použitého objektivu Zodiac, který má jinak stejnou ohniskovou vzdálenost a světelnost jako Zeiss Distagon, který však ale vyhovuje v rozmezí zenitových vzdáleností do 75 stupňů, což bohužel nebyl případ tohoto bolidu. A tak odchylka pro tuto stanici byla o více jak jeden řád horší.

stanice
začátek světelné dráhy
konec světelné dráhy
Az
(°)
Zd
(°)
H
(km)
R
(km)
e
(km)
Az
(°)
Zd
(°)
H
(km)
R
(km)
e
(km)
Skalnaté Pleso 275,3 74,1 81,4 271,8 0,204 285,0 87,2 13,5 186,1 0,070
Modra 260,4 82,9 78,7 486,3 0,183 262,2 89,9 14,2 401,7 0,017
Lysá hora 278,3 80,4 80,4 401,1 0,099 284,3 88,7 17,0* 325,5 0,097
Telč 269,5 85,5 77,5 611,5 0,141 271,7 89,7 27,1* 548,7 0,264
Veselí n. Moravou 268,7 83,6 67,8 458,8 3,7 271,0 88,4 24,4* 403,7 7,5
Počáteční a koncové hodnoty azimutu (Az), zenitové vzdálenosti (Zd), výšky nad povrchem (H), vzdálenosti od kamery (R) a odchylky od střední vypočtené dráhy pro jednotlivé stanice (e), kde byl bolid vyfotografován. Hvězdička u koncových výšek pro poslední 3 stanice znamená, že nebyl vyfotografován skutečný konec bolidu, bolid zalétl za reálný horizont příslušné stanice .

Po úspěšné redukci jsme tak mohli spočítat konečně všechny parametry atmosférické dráhy bolidu. Ty nejdůležitější z nich jsou shrnuty ve druhé tabulce a je z nich vidět, že jsou určeny dosti spolehlivě, i když tato přesnost je přece jen výrazně horší než jakou běžně dosahujeme pro bolidy vyfotografované uvnitř sítě. Jak je dobře patrné i z mapy, celá atmosférická dráha ležela nad územím západní Ukrajiny. Začátek ležel ve výšce 81 km západně od města Dolina a konec světelné dráhy ležel pouze 13,5 km vysoko poblíž obce Turji-Remety již nepříliš daleko od slovenských hranic. Na Slovensko však bohužel ale bolid už nedolétl. Celá fotografovaná atmosférická dráha byla 106 km, bolid ji uletěl za 6,9 sekund a byla skloněna k zemskému povrchu pod úhlem 40 stupňů. Vstupní rychlost meziplanetárního tělesa byla téměř 18,5 km/s a při pohasnutí se těleso zbrzdilo na pouhých 3,8 km/s.

Co je však nejdůležitější, zdaleka ne všechna původní hmota tělesa, která vychází v řádu několika tun, shořela během průletu atmosférou a několik set kilogramů(!) dopadlo na zemský povrch. Tento odhad koncové hmoty vychází z přímo měřených hodnot rychlosti a bržděni na konci světelné dráhy a předpokládané hustoty kolem 3,5 g/cm3. Je to tzv. dynamická hmota.

Zpět se tak dostávám k tomu čím je tento bolid výjimečný. Je to především hloubka průniku v zemské atmosféře a koncová hmota. Ještě nikdy v historii a nejen Evropské bolidové sítě, ale všech fotografických programů kdekoli na světě nebyl žádný bolid fotografován tak nízko nad zemským povrchem a to do výšky pouhých 13,5 km! Navíc tato výška je ze stanice, která byla od konce bolidu vzdálena přes 180 km a tudíž lze očekávat, že pokud bychom měli snímek z ještě větší blízkosti, tak by koncová výška byla zřejmě ještě o trochu nižší. Rovněž tak koncová hmota je zcela výjimečná, je velmi pravděpodobné že došlo k pádu aspoň 3 hlavních kusů, z nichž každý vážil přes 100 kg!

Ilustrační foto...

Na základě znalosti polohy, směru letu, rychlosti a brždění tělesa v okamžiku jeho pohasnutí je možné vypočíst tzv. temnou dráhu předcházející dopadu tělesa na zemský povrch. Tato dráha je však výrazně ovlivněna některými faktory, které buď neznáme vůbec a nebo je známe jen velmi přibližně. Mezi ty první patří například tvar tělesa a mezi ty druhé pak stav atmosféry, kterou těleso prolétá. Ten je definovaný hlavně rychlostí a směrem větru v jednotlivých atmosférických hladinách. Pro tento bolid se nám podařilo získat atmosférické údaje z měření výstupu v Popradu, což bylo nejbližší místo vzhledem ke dráze bolidu, kde se taková měření provádějí. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že na tak velké těleso nebude vliv větru příliš velký, opak je spíše pravdou.

Bohužel v tomto případě foukal poměrně silný vítr v průměru kolem 25 m/s a navíc převážně od SZ, tj. "z boku". Proto bylo těleso velmi pravděpodobně odneseno o stovky metrů od původní dráhy. Je dobré si uvědomit fakt, že přestože světelná dráha bolidu trvala jen něco kolem 7 sekund, pak temná dráha, kdy už je těleso velmi zbržděno a v závěrečné fázi letí již jen rychlostí volného pádu, trvá několikanásobně déle. V tomto případě to bylo 55 sekund, což je však ve srovnání s jinými případy ještě málo díky právě rekordně nízké výšce pohasnutí. Navíc je pravděpodobné, že těleso aspoň částečně fragmentovalo ve větších výškách. Menší kousky tak pohasly dříve a tudíž i výše což však znamená, že i jejich temná dráha trvala výrazně déle a byla proto i významněji ovlivněna stavem atmosféry. Tím se tedy určení přesného místa dopadu velmi komplikuje a nelze tak dosáhnout takových přesností, jaké máme pro body na světelné dráze bolidu.

Tento fakt je schematicky znázorněn na mapce, kde elipsa vymezuje celou předpokládanou pádovou oblast včetně malých úlomků, přerušovanou čarou je znázorněn průmět temné dráhy hlavního tělesa na zemský povrch a hvězdičkou pak jeho vypočtené místo dopadu. Je vidět, že oblast možných nálezů je relativně velká a zahrnuje území o rozloze několika čtverečních kilometrů. Nicméně pro hlavní kus je chyba určení polohy přece jen podstatně menší i když pořád je kolem 1 kilometru čtverečního. Prakticky v epicentru se nachází obec Turji-Remety. Z podrobných map víme, že pro systematické hledání meteoritů je terén v celé oblasti velmi nepříznivý, neboť se jedná o podhůří Karpat, které je značně členité a silné zalesněné. Nalezení meteoritů se tedy opět stává spíše otázkou náhody než nějaké systematické činnosti. Bohužel se nám zatím nepodařilo získat žádná svědectví právě z této oblasti pádu, i když jsme přesvědčeni, že tak mohutný přírodní jev v poměrně příznivou denní dobu musel vzbudit velkou pozornost místních obyvatel. Zdá se dosti nepravděpodobné, že by se nenašel nějaký přímý svědek vlastního pádu meteoritu. Zatím je však velmi obtížné získat vůbec nějaké kontakty na Zakarpatské Ukrajině a tak vše co dosud víme je založeno téměř výhradně na našich fotografických záznamech.

začátek
konec
rychlost (km/s)
18,482 +/- 0,014
3,8 +/- 0,2
výška (km)
81,37 +/- 0,13
13,5 +/- 0,2
zeměpisná délka (°)
23,7428 +/- 0,0015
22,671 +/- 0,003
zeměpisná šířka (°)
48,9196 +/- 0,0015
48,733 +/- 0,003
dynamická hmota (kg)
4300
370
sklon dráhy k povrchu (°)
40,0 +/- 0,2
39,3 +/- 0,2
dat a čas maxima jasnosti (UT)
17. 11. 2001 v 16 h 52 m 46,7 s +/- 0,3 s
maximálmí jasnost (mag)
-18,5
celková délka světelné dráhy (km)
106,43
trvání světelné dráhy (s)
6,87
Údaje charakterizující fotografovanou atmosférickou dráhu bolidu EN171101 "Turji-Remety.

Posledním a neméně důležitým údajem, který můžeme spolehlivě určit, je dráha ve sluneční soustavě. Je vidět, že původní těleso se pohybovalo po celkem běžné dráze s malým sklonem k ekliptice (pouze 7,4 stupně) a s malou hlavní poloosou (1,33 AU). Dráha však byla dosti výstředná (0,48) a tak těleso křížilo dráhu nejenom naší planety která se mu stala nakonec osudnou, ale směrem k perihelu i dráhu Venuše a v afelu se dostávalo až za dráhu planety Mars. Podle polohy radiantu jakož i heliocentrické dráhy těleso nepatřilo k žádnému ze známých meteorických rojů.

Tím jsem vyčerpal již prakticky vše co o tomto bolidu dosud víme. Bohužel to nejdůležitější -- nalezení meteoritu, se zatím nepodařilo. Máme určitý příslib ze strany ukrajinských kolegů, že až přijde jaro a roztaje sníh, tak se do oblasti vydají a začnou po meteoritu pátrat. Bohužel se nám je zatím zcela nepodařilo přesvědčit, že to má být právě v oblasti kolem obce Turji-Remety. Musíme doufat, že nám třeba pomůže nějaká náhoda a někdo meteorit nalezne. Podle charakteristiky průletu atmosférou se domníváme, že těleso bylo kamenné, i když ani nález železného meteoritu není zcela vyloučen.

Na závěr tohoto povídání o jednom výjimečném bolidu bych chtěl touto cestou poděkovat všem, kteří nám poslali svá vizuální pozorování a to nejen o tomto bolidu, ale i o jiných předchozích případech. Předem totiž nikdy nevíme jaká informace bude pro nás cenná a tak bych touto cestou chtěl poprosit, kdykoliv nějaký bolid uvidíte, pošlete nám zprávu o jeho pozorování nejlépe elektronicky vyplněním formuláře, který je na adrese: http://www.asu.cas.cz/~meteor/hlaseni.htm nebo na adresu: spurny@asu.cas.cz a nebo písemně na adresu: Astronomický ústav AVČR, Oddělení MPH, 251 65 Ondřejov. Vaše pozorování se tak mohou stát součástí mozaiky našich znalostí třeba právě zase o nějakém příštím mimořádném bolidu.

Pavel Spurný

| Zdroj: Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevů 2002 - 3. část
Ilustrační foto...
ČAM 2007 – kometa Holmes
Ilustrační foto...
Konvektivní buňky po třiceti letech!
Ilustrační foto...
The Piper At The Gates of Dawn
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2002 - 2. část
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691