Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Mimořádný bolid nad Zakarpatskou Ukrajinou - díl první

Dlouho očekávaná noc, kdy měla opět po roce vrcholit aktivita meteorického roje Leonid, teprve začínala, a málokdo mohl předpokládat, že hlavní meteorická atrakce nad územím centrální a východní Evropy se odehraje ne až po východu radiantu Leonid, ale již necelou hodinu po setmění.

Ilustrační foto...Počasí bylo na danou roční dobu až nezvykle příznivé, obloha byla jasná na velké části právě střední a východní Evropy a tak mnoho náhodných svědků, ať už ze Slovenska, Polska či Ukrajiny upoutal na obloze pomalu letící objekt, který se postupně velmi zjasňoval až dosáhl jasnosti mnohonásobně převyšující jasnost Měsíce v úplňku a ozářil tak nejen oblohu, ale také okolní krajinu. Celý jev trval jen několik sekund a jak nenápadně začal tak se celkem rychle z oblohy i vytratil byť za mohutného světelného doprovodu. Předtím se však objekt stačil ještě rozpadnout pravděpodobně na tři kusy, jak to popsali svědci, kteří měli úkaz výše na obloze a tudíž k němu byli i blíže.

Tím však celá záležitost neskončila, neboť po několika desítkách sekund bylo slyšet především na území Zakarpatské Ukrajiny, ale také z nejvýchodnější části Slovenska, silné dunění a v některých místech se chvěly i zdi a třásly okenní tabule. Bylo jasné, že lidé viděli mimořádný bolid, který pravděpodobně pronikl velmi hluboko do atmosféry a mohl skončit pádem meteoritů. Všechny okolnosti průletu tomu jasně nasvědčovaly.

Tak jako každou jasnou noc tak i tuto byly v činnosti celooblohové kamery na stanicích jak české tak i slovenské části Evropské bolidové sítě. Navíc obsluha kamer byla předem informována o důležitosti právě této noci, kdy se očekávalo maximum Leonid, i když tento rok nemělo být nad Evropou tak výrazné jako ve dvou předešlých letech. Nicméně stále máme v paměti překvapivou bolidovou show z roku 1998 a tak přestože od té doby již aktivitě roje Leonid mnohem lépe rozumíme a dokážeme ji spolehlivěji předpovědět, stejně už z principu nechceme nic ponechat náhodě a kde to jen trochu počasí umožní, tak se tu noc exponuje.

Já, jako už ve třech předešlých letech, jsem vyjel za Leonidami do zahraničí a byl jimi jako vždy předtím velmi okouzlen. Přesto jsem byl hodně zvědav i na místní pozorování, zvláště když jsem zjistil, že kromě západní části naší sítě bylo všude jasno. Má jedna z prvních cest po příletu z úspěšné expedice do USA tedy vedla do temné komory, kde byly vyvolané snímky z prvních stanic, které do Ondřejova dorazily. A na první pohled bylo vidět, že i tady se bylo na co dívat, neboť například na celooblohovém snímku ze stanice Svratouch jsem napočítal téměř 30 Leonid, z nichž některé musely být dokonce jasnější jak -10 magnitud. Při limitní citlivosti našich kamer -4 mag to musela být i zde ve střední Evropě skutečně nádherná podívaná. Pak mě ale zaujal snímek ze stanice Veselí nad Moravou, kde nebylo sice tolik Leonid, protože se tam nad ránem udělala mlha, ale kde velmi nízko nad východním obzorem za jednou z kopulí místní hvězdárny končila poměrně výrazná stopa něčeho, co jsem se na první pohled zdráhal nazvat bolidem. Exponovaná dráha totiž nebyla přerušovaná sektorem, který dělá časové značky na světelné stopě meteoru, ale hlavně tato stopa byla velmi silná a navíc se směrem k horizontu neztenčovala ani díky značné extinkci, jak je obvyklé. Pokud by to tedy bolid byl, tak to musel být zcela mimořádný kousek.

Ilustrační foto...

Mé pochybnosti ještě poněkud zesílily v okamžiku, kdy jsem takový objekt nenašel na snímku ze Svratouchu. Tam však začala expozice o necelé 2 hodiny později, a tak bolid mohl letět právě v té době. Nezbývalo než čekat na další stanice. Naštěstí to netrvalo dlouho a hned druhý den jsme se dočkali. Přišly totiž snímky ze stanice v Kostelní Myslové u Telče a po jejich vyvolání už nebylo nejmenších pochyb. Tu noc leonidového maxima letěl ještě jiný bolid než Leonida (směr totiž již na první pohled neodpovídal) a navíc musel letět zpočátku noci, neboť to mohl být jediný důvod proč nebyl nalezen na snímku ze Svratouchu.

Pak už šlo vše velmi rychle a standardním způsobem. Bylo to teprve druhý den po mém návratu z USA a tak v té záplavě emailů týkajících se z velké části velkolepého představení Leonid, ať už nad Amerikou či později nad Asií a Austrálií jsem našel jedno pozorování z Polska, které popisuje velmi jasný bolid krátce před 18 hodinou SEČ a které velmi dobře korespondovalo s tím, co jsme viděli na snímcích z Veselí a Telče. Měli jsme tedy první představu o čase přeletu. Okamžitě jsem prohlédl patřičnou část záznamu ze speciálního přístroje -- radiometru, který s velmi vysokým časovým rozlišením 1200krát za sekundu automaticky snímá celkový jas oblohy ve viditelném a blízkém infračerveném oboru spektra. Tyto přístroje, které máme zapůjčené z USA od roku 1999 jsou umístěné v Ondřejově a v Kunžaku v jižních Čechách a slouží především k pořizování velmi podrobných světelných křivek jasných meteorů. Jako vedlejší produkt je naprosto přesná informace o čase přeletu bolidů, neboť radiometrický záznam je přesně časově korigován přijímačem časového signálu DCF. Byl jsem velmi překvapen, že na obou místech se podařilo nalézt jednoznačný záznam meteorického jevu, protože přinejmenším v Ondřejově bylo celou noc úplně zataženo, ale hlavně jak se později ukázalo, nejjasnější část dráhy bolidu ležela již pod ideálním horizontem obou míst!

Ilustrační foto...Z obou radiometrických záznamů jsme tedy dostali jednak přesnou časovou informaci a dále pak objektivní odhad spodního limitu zdánlivé maximální jasnosti. Víme tedy, že bolid byl nejjasnější přesně v 16 hodin 52 minut 46.7 sekund světového času a dosáhl přitom jasnosti -14,5 magnitudy měřeno z Ondřejova. Později ze znalosti přesné atmosférické dráhy jsme vypočítali, že tato jasnost odpovídá absolutní jasnosti bolidu -18,5 magnitudy (tj. jasnosti ze vzdálenosti 100 km). Takovou jasností se už tento bolid řadí do kategorie velmi vzácných bolidů, zvaných superbolidy.

Za celou téměř 50ti letou historii fotografování meteorů ve střední Evropě to byl teprve pátý případ, který taková kritéria splnil. Jak se však ukázalo později, zdaleka to nebylo to nejvzácnější, čím tento bolid vynikal.

Ze všech těchto předběžných údajů už bylo jasné, že musíme rychle opustit krásné Leonidové opojení a věnovat všechno své úsilí tomuto naprosto mimořádnému případu. Bohužel však bylo též jasné, že se bude jednat o velmi vzdálený bolid někde daleko na východě a že určení přesné atmosférické dráhy bude velmi obtížné. Bylo tedy nutné získat co nejvíce nezávislých fotografických záznamů. Okamžitě jsme tedy zahájili pátrání na našich zbylých východních stanicích na Červené a Lysé hoře. V prvním případě jsme měli smůlu, neboť obsluha spustila kameru necelých 15 minut po přeletu bolidu, zato však na Lysé hoře začali včas a tak jsme měli k dispozici již třetí snímek (viz obrázek). Zdaleka nejdůležitější však bylo zjistit, zda v tu dobu exponovali na slovenských stanicích na Modre a především pak na Skalnatém Plese.

Ilustrační foto...

Kontaktoval jsem tedy kolegy na obou místech a čekal na odpověď. Ta nedala na sebe dlouho čekat a k mé obrovské radosti byla z obou míst pozitivní. Na tomto místě musím vyzdvihnout vynikající spolupráci s oběma slovenskými pracovišti a poděkovat všem zúčastněným za dlouholetou systematickou práci, která již několikrát přinesla pěkné výsledky, avšak toto byl zdaleka nejdůležitější případ. V neposlední řadě patří dík Dr. Vladimíru Porubčanovi za koordinaci činnosti slovenských stanic bolidové sítě a za zprostředkování snímků tohoto bolidu z obou observatoří, které jsme obdrželi ve velmi krátké době.

Jako naprosto rozhodující se ukázal být snímek ze Skalnatého Plesa (viz obrázek), které bylo k bolidu nejblíže a kde jako na jediné stanici byly dobře rozlišitelné časové značky na celé vyfotografované dráze bolidu. Právě to nám umožnilo určit průběh rychlosti a brždění po celé dráze bolidu. Navíc tu byl i spolehlivě zachycen konec světelné dráhy.

(dokončení příště)

Pavel Spurný

| Zdroj: Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevů 2002 - 5. část
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 9
Ilustrační foto...
Instantní hvězdárna: Západ Slunce 6. února 20
Ilustrační foto...
Návod na použití vesmíru - Užitečná ruka
Ilustrační foto...
Objev asteroidu nejblíže Slunci
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691