Spatřit některou z řady planetek mezi Marsem a Jupiterem přeci jenom vyžaduje jakési pozorovací zkušenosti. V úterý 19. března večer však alespoň jednu z nich najde na obloze prakticky každý. Jen aby bylo pěkné počasí.
O čtvrté v pořadí objevené planetce -- Vestě toho dosud příliš nevíme. Její průměr se odhaduje na zhruba 540 kilometrů, kolem osy se otočí jednou za pět hodin a dvacet minut. Záběry z Hubblova kosmického dalekohledu ukázaly, že má povrch trochu podobný Měsíci: jsou zde různě světlé a tmavé plochy. Netradiční typ spektra pak astronomy utvrdil v názoru, že je povrch Vesty pokrytý bazalty -- starými čedičovými výlevy lávy. Planetka tedy měla v minulosti alespoň po krátkou dobu polotekuté jádro a získala tak podobné vnitřní rozložení jako Země: v jejím nitru se nacházejí těžší látky než na povrchu.
Snad nejzajímavější ale je, že Hubblův dalekohled nalezl u jižního pólu Vesty 460 kilometrů(!) široký kráter s hloubkou přes deset kilometrů. Jedná se o pozůstatek po srážce s velkým tělesem, při které bylo do prostoru vyvrženo mnoho stovek tisíc krychlových kilometrů hornin. Tyto malé "planetky" (nazývané meteoroidy) se dokonce vlivem gravitačního působení Jupiteru vydaly směrem k Zemi a v podobě anonymních meteoritů jsou součástí sbírek přírodovědných muzeí. Všeobecně se totiž soudí, že právě z Vesty pochází tzv. bazické achondrity.
Nuže, jak Vestu najdete? Skutečně velmi snadno. Potřebujete k tomu ten nejběžnější dalekohled, o něco lepší než lovecký triedr, a alespoň trochu tmavou oblohu. Večer 19. března totiž planetka projde jenom dvě úhlové minuty od Saturnu! Měsíční disk je přitom desetkrát větší, má 30 úhlových minut v průměru. Jeho úzký srpek ostatně najdete hned opodál.
Vesta bude vypadat jako hvězdička osmé velikosti a polohu vůči Saturnu, jenž bude mít i s prsteny zhruba 3/4 úhlové minuty v průměru, nápadně změní už v průběhu několika hodin. Setkání se samozřejmě uskuteční pouze při pohledu ze Země: Vesta bude totiž 400 milionů kilometrů daleko, planetu však uvidíme v třiapůlnásobné vzdálenosti.
Nejtěsněji u sebe budou ihned po setmění: V nepřevracejícím dalekohledu uvidíte poblíž Hyád jasný Saturn s jemnými prsteny. Doprava dolů, na "pátou hodinu" najdete ve vzdálenosti zhruba čtyřnásobku jeho úhlového průměru největší satelit obří planety -- Titan. Doleva dolů (na "osmou hodinu") pak bude ve stejné vzdálenosti a s podobnou jasností zářit i Vesta. Ta se v průběhu několika hodin, které dělí obě tělesa od západu za obzor, posune směrem nahoru. Lovu i jasné obloze zdar!
