Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Pioneer 10: The Neverending Story -- A co věda?

Už je to třicet roků, co se do vesmíru vydala americká sonda Pioneer 10. Tento seriál je nejen malým ohlédnutím za počátkem její věčné pouti, ale též pokusem o shrnutí odkazu podivuhodné mise.

Ilustrační foto...Z historie kosmonautiky tento záznam již nikdo nevymaže: Pioneer 10, 4. prosince 1973, první průlet kolem Jupiteru, první měření na místě samém, týkající se planety a jejího okolí. Všechny první události mají zvláštní odstín -- měly jej tenkrát, jako jej mají i po letech. Co bylo před třiceti lety známo o největší planetě naší sluneční soustavy? A co nám napověděly přístroje této unikátní kosmické sondy?

Počátkem 70. let minulého století již nikdo nepochyboval o tom, že strukturou se Jupiter a další obří planety zásadně liší od těles pozemského typu. Atmosféra je převážně z vodíku a hélia, uvnitř se vodík nachází ve zvláštním stavu -- tzv. kovovém, v samém středu planety je možná i železnatokamenné jádro, podobné látce, kterou najdeme i v nitru Země. K dokonalému obrazu obřího Jupiteru chyběly jen "maličkosti": kolik je vodíku a kolik helia? Helium spektroskopicky prakticky nezaznamenáte, takže zatím bylo třeba vystačit s předpokladem, že poměrné zastoupení těchto prvků kopíruje zastoupení ve Slunci. Jak hmotné je horninové jádro planety? Aby modely vnitřní stavby planety mohly být dostatečně přesné, je třeba změřit intenzitu gravitačního pole přímo u Jupiteru -- z pohybu sondy.

Ilustrační foto...

A pak je tu magnetické pole planety. Nikdo je zatím přímo neměřil -- byly tu jen nepřímé, i když velice věrohodné důkazy jeho existence. V polovině 50. let se podařilo zaregistrovat v dekametrovém oboru rádiového spektra Jupiteru silné záblesky, které svědčí o procesech nestability v magnetosféře planety. V roce 1964 se podařilo prokázat, že část těchto záblesků se objevuje vždy při určité poloze družice Ió vůči planetě a pozorovateli na Zemi. Bylo jasné, že magnetosféra kolem planety Jupiter není jen výmysl teoretiků, ale naprostá realita. Jen rozměry a fyzikální procesy, odpovědné za vznik těchto záblesků, ještě nikdo neznal (a přiznejme, že po třiceti letech není tento stav o mnoho lepší).

V decimetrovém oboru spektra objevili radioastronomové kolem planety radiační pásy, podobného tvaru jako ty, jež obklopují Zemi, jenže mnohem rozměrnější, s vyššími koncentracemi nabitých částic, a s částicemi vyšších energií.

Ilustrační foto...

Sonda Pioneer 10, protože výborně fungovala, poskytla zajímavé výsledky. Potvrdila rámcové představy o planetě a upřesnila je. Nicméně převratné objevy přišly až později. Mám na mysli třeba objev prstenců Jupiteru: nepřímý důkaz, založený na poklesu množství nabitých částic v místech prstenců, poskytla až následující sonda Pioneer 11 v prosinci 1974 (a první snímek přišel v březnu 1979 od sondy Voyager 1). Také vulkanická aktivita na družici Ió zůstala skryta až do doby průletů sond další generace -- sond Voyager. Byla to daň za strategii výzkumu: v centru pozornosti byla především samotná planeta a magnetosféra, nikoli družice planety. Podobný osud měly mít ostatně i sondy Voyager; až na poslední chvíli se geologům podařilo prosadit, aby se přístroje zaměřily i na velké satelity této planety, protože tušili, že právě tam je skryto hodně zajímavých informací.

Sondy Voyager a Galileo ukázaly, že celý Jupiterův systém je svéráznou součástí naší planetární soustavy. Tak zajímavý pohled na Jupiter, jeho družice a magnetosféru, jaký se nám nyní nabízí, jsme bezprostředně po průletu Pioneeru 10 kolem planety určitě neměli. Ale nečekejme od průkopníků nemožné. Fakt, že výsledky byly spolehlivé a obstály ve zkoušce času, je přece výmluvný sám za sebe.

(konec)

Zdeněk Pokorný

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Pozdrav z Ciudad de Mexico
Ilustrační foto...
Patří planetáriím astronomická budoucnost? -
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 50
Ilustrační foto...
Erosův slovník naučný
Ilustrační foto...
MRO jak ho neznáte
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691