Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

S tučňákem mezi hvězdy - Xephem

Rádi bychom vám v následujících týdnech přinesli nepravidelné a krátké představení zajímavých astronomických programů, které jsou šířeny zdarma a používají se hlavně v prostředí Unix/Linux.

Ilustrační foto...Dodnes úplně nechápu jak je možné, že Windows 95 tak bleskově ovládly trh s operačními systémy. Stejně tak nechápu, jak je možné, že dodnes kralují různé další klony tohoto prostředí na většině počítačů, se kterými se setkáme. V případě, že nemáte dostatek dolárků na legalizování systému, aplikací a raději investujete do hardware, je dnes k dispozici několik desítek jiných systémů, některé z nich dokonce zdarma. A protože pravděpodobně nejrozšířenější z těch menšinových je Linux. Podívejme se, jak je to s astronomickými aplikacemi pro něj.

Pokud si chcete některý z mnoha Linuxů vyzkoušet, není to nic složitého. První krok, který musíte podniknout, je výběr vhodné distribuce. Distribuce jsou všechny založeny na tzv. jádře systému, liší se ale velmi výrazně správou jednotlivého software, instalačního programu a například tím, jak staré (a tedy i stabilní) verze knihoven či programů používají. Začátečníkům bych doporučil Mandrake, který má pravděpodobně nejuživatelštější instalační program a veškeré konfigurace můžete provádět pomocí podobných klikacích programů, jako we windoze. Máte-li ale počítač připojený k síti a nebojíte se poněkud zdlouhavého studia manuálových stránek, zvolte spíš distribuci, která se jmenuje Debian. Ten si můžete obstarat v různě "stabilních" verzích. Poslední, která se jmenuje přímo "Nestabilní", má sice nejnovější verze programů (v Debianu se jim říká balíčky), ale tu a tam něco nefunguje jak má. Naopak stabilní verze jsou dnes takřka bezchybné a pokud se spokojíte s tím, že ne všechno bude spustitelné (některé aplikace vyžadují nejmodernější knihovny), nemusíte se takřka bát toho, že by něco nešlo nainstalovat nebo nefungovalo, pokud je to součástí systému. Protože jsme astronomický magazín, nebudu už dále chodit po tenkém ledě. Chcete-li se o Linuxu dozvědět něco víc, máte kde.

Astronomové mají Linux docela rádi, protože je to systém s funkčním multitaskingem, je v něm k dispozici mnoho překladačů mnoha programovacích jazyků, sázecí systém podporující nativně matematiku a hlavně celkem dost programů, které napsali profesionální astronomové během několika posledních desítek let a používají se i na velkých observatořích, nebo třeba HST. Právě proto, že se ukazuje, že chlodající zub času je zde milosrdnější -/ standardy jsou vymýšlené tak, aby přečkaly co nejdéle, na rozdíl od unáhlených řešení firem, které drží při životě počet prodaných instalací.

Asi nejznámější astronomický program pro Linux je Xephem. Můžete si jej ale díky velké oblibě pořídit také ve verzi pro Windows nebo Mac OS. Je to klasické planetárium nabízející velkou řadu funkcí, které ocení každý, kdo se dívá na oblohu. Na stránce programu najdete poměrně rozsáhlé a detailní informace o jednotlivých featurách, takže jen stručně postřehy z používání.

Uvítací okno vypadá na první pohled jako tabulka z ročenky. Můžete si vybrat pozorovací stanoviště z rozsáhlé nabídky nebo jej zadat. Tato informace pak zajistí to, že výpočty budou odpovídat tomu, co se děje nad místem, kde chcete pozorovat. Můžete si v kalendáři nastavit, který den vás zajímá, změnit čas, samozřejmostí je přepočet na juliánské datum. Pokud si zvolíte místo pozorování a čas, nastaví se program podle toho a všechna další zobrazení se od nastavení odvíjejí.

Asi nejpoužívanější je zobrazení oblohy. Narozdíl od windowsowských planetárií, kde se aktuální hvězdná obloha vykreslí po spuštění, musíte si v Xephemu o toto říct zvolením položky v menu. Ukáže se vám jakoby otáčivá mapa oblohy ve sférickém zobrazení. Kolem mapky najdete několik tlačítek, kterými můžete vypnout/zapnout zobrazovaná data. Můžete si také změnit zobrazení mapky na pravoúhlé rovníkové souřadnice, otáčet pole zrcadlově kolem os, pokud je to nutné. Je-li váš počítač připojen k internetu, lze si nastavit zdroj dat na serveru (ESO nebo ten, kde je Xephem doma) a podle zvoleného limitu hvězdné velikosti se hvězdy postupně stahují tak, jak to nejlépe odpovídá zornému poli a limitu. Pokud si Xpehem objednáte, dostanete všechna data na CD-ROMu a nemusíte být k síti vůbec připojeni. Internet vám ale pro práci s programem vřele doporučuji, protože program dokáže načíst také snímky Palomarské přehlídky oblohy a soubory s elementy komet, družic, planetek.

Co mi ale v Xephemu poněkud chybí, je nějaký pohodlný způsob práce s katalogy deep-sky objektů. Chcete-li si najít například galaxii M 74 a podívat se, kde leží hypernova, musíte si souřadnice galaxie někde najít a buď je zadat, nebo si posuvnými roletkami podél mapy na toto místo najet. Je ale možné, že to nějak jde, netvrdím, že už Xephem opravdu znám... Dalším neduhem, který mi trochu na programu vadí, je dosah hvězd. Zdá se, že USNO katalog ze sítě program nečte a musíte si tedy bud pořídit kompaktní disky, nebo potahat zvolené kousky oblohy ze sítě.

Pokud chcete s Xephemem experimentovat, vřele vám to doporučuji. Od té doby co ho mám, nepoužívám ročenku. Navíc umí program kreslit povrch Měsíce, Marsu zvýrazní na něm zajímavé útvary, můžete si prohlédnout prostorovou mapu sluneční soustavy i s dráhou komety, pokochat se Zemí v různých zobrazeních, dokonce se dá povolit tahání aktuální mapy s rozložením teplot a nebo dráhou satelitů (tohle jsem ještě neovládl, ale prý to jde). Pokud oblohu fotografujete, můžete v Xephemu oskenovaný snímek (nebo CCD, foto z digitálního fotoaparátu a pod) i zpracovat. Program umí určit polohu objektu na snímku a změřit jasnost hvězd. (Do toho se ale pouštějte až ve chvíli, kdy víte, co vlastně měříte. Pokud si myslíte, že hvězdná velikost udaná na setinku magnitudy z vašeho snímku říká něco o tom, jak byl objekt doopravdy jasný, budete možná nemile překvapeni tím, že to tak není...)

Pro základní potřeby vizuálních pozorovatelů je ale Xephem neskutečně mocný nástroj. Podívejte se někdy na Jupiter se satelity a pak si v Xephemu ověřte, že flíček v atmosféře byla doopravdy Červená skvrna a měsíček, který zapadal, byl Io. Nakreslíte-li si jasné Saturnovy měsíce na kus papíru, můžete pak v teple zjistit, který byl který. Máte-li notebook, pak klidně i u dalekohledu. Noční režim, který by změnil barvy do odstínů červené si ale musíte nastavit ve svém okenním manažeru. Ani tohle Xephem neumožňuje.

Příště si ukážeme další pomůcky, které se mohou hodit, i když už to bude zajímavé spíš pro vážnější zájemce o astronomii, kteří mají CCD kamery. Pokud máte nějakého svého favorita mezi programy usnadňující práci, napište nám o tom, nebo pošlete alespoň odkaz.

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Krušné počátky planety Merkur
Ilustrační foto...
Elegantní smrt hvězdy
Ilustrační foto...
Nemesis dorazila k Miru
Ilustrační foto...
Transit a la Uran
Ilustrační foto...
Fotogalerie z přechodu Venuše
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691