Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Strašidlo tmy v odpovědích

Reprodukce článku uveřejněného na stránkách Neviditelného psa v pátek 22. února, který reaguje na diskuzi k předcházejícímu příspěvku.

Ilustrační foto...Minulý pátek zde byl zveřejněn článek Strašidlo tmy. Dovolil bych si zde okomentovat některé připomínky čtenářů. Ale nejdříve bych chtěl za všechny poděkovat. Protože i ty nesouhlasné ukazují, jak lidé uvažují, čeho se obávají, případně co jsem vyjádřil nesrozumitelně. Líbil se mi i názor na obranu hulvátů, i když na druhou stranu hrubá slova nejsou argumentem, spíš naopak odrazují, aby takové názory člověk vůbec četl a bral vážně.

Ale věnujme se konkrétním poznámkám.

Při jízdě autem mne nejvíce oslňuje Slunce. Tak kdy už konečně bude zakázané?

Dobrá otázka. To Slunce samozřejmě oslňuje jen v době, kdy je nízko nad obzorem. Když je vysoko, tak neoslňuje, v tom nám brání střecha auta, a proto také koneckonců máme nadočnicové oblouky. Ale když je Slunce nízko nad obzorem, opravdu může silně vadit (dokonce i když jsme zády k němu -- odrazem ze zpětného zrcátka). To však přece neznamená, že si tyto nedobré podmínky (oslňování) budeme ještě vědomě uměle vytvářet špatnými lampami i v noci, ne?

Jsem fakt zvědav jak budou zrušeny lampy na Karlově mostě a jak bude předěláno osvětlení Pražského hradu.

Kupodivu Pražský hrad moc nevadí. Je osvětlen poměrně dobře. Když se z Petřína podíváte na Pražský hrad, pak vidíte opravdu jen ty budovy /- nevidíte ony reflektory, které na něj svítí. Co se týče petřínské hvězdárny, ani té Hrad příliš nevadí -- pozorují se totiž spíš objekty nad jižním obzorem (oblouk od východu přes jih k západu); sever, kde je Hrad, toho moc zajímavého neposkytuje -- kromě vzácných chvil polárních září.

U Karlova mostu se chystá rozsáhlá rekonstrukce, je tedy ideální příležitost navrhnout pro něj vhodné osvětlení. Takové, aby při pohledu lidi upoutal skutečně Karlův most a ne oslňující terče reflektorů. Chceme vidět přece tu stavbu, ne? Já ale teď nevím, jaká světla svítí na Karlův most, protože se v těch končinách prakticky nevyskytuji (natož po setmění).

Naopak velmi špatně je v Praze osvětlen pomník Palackého na stejnojmenném náměstí. Divil bych se, kdyby si řidiči tramvají přijíždějící od Karlova náměstí k Vltavě nestěžovali na oslnivě bílé reflektory, které jim svítí přímo do očí. Bylo by velice žádoucí osvětlení pomníku změnit. Neříkám, že by se mělo zrušit.

Ilustrační foto...

Určitě ale vznikne dostatek úředníků na buzerování lidí, kteří budou muset zrušit např. osvětlení zahrady, které je kulaté.

I kdepak, nebudou je muset rušit. Ale lidé sami časem zjistí, že nevhodně svítí, uvidí dobré příklady kolem a při rekonstrukci ta světla obmění. Sami lidé budou chtít být šetrní k přírodě i ke své peněžence. Potrvá to dejme tomu generaci či dvě. Navíc osvětlovací firmy si začnou dávat do svých katalogů poznámku, že jimi nabízené řešení je moderní, úsporné a ekologické. Budou se snažit tím získat zakázku na úkor firem, které to nebudou umět; zažili jsme to i u jiných výrobků (například u praček, kde se uvádí spotřeba vody i elektřiny).

Je také otázkou, jestli je stálé světlo (nemám na mysli jednu lampu, ale silné "světlo" jako "jev") na zahradě opravdu neškodné. Ony totiž stromy také potřebují v noci tmu, aby mohly přestat s fotosyntézou a mohly začít dýchat. V důsledku nadměrné fotosyntézy vyrábějí sice více dřevní hmoty, ale nekvalitní. Mohou být tím svícením tak popletené, že v zimě třeba včas nestáhnou mízu do kořenů, a za mrazů pak strom popraská. Nevím, jak to přesně funguje, pokud čte tyto řádky nějaký dendrolog, možná by k tomu dokázal napsat více.

Jo a před domem máme světlo ve tvaru klasické mléčné koule, dům je obecní už vidím jak se bude vyměňovat.

Ano, to uvidíte. Sice třeba až za pár let nebo dokonce za dvacet let, ale uvidíte to. Jsou dokonce i svítidla typu "koule", která jsou vhodná, která vzhůru téměř nesvítí.

Nový zákon tedy nařizuje, aby bylo málo světla.

Ne, to je zkratkovitá interpretace. Smyslem zákona je dobré směrování světla. Svítit na ulici, ale nesvítit do nebe či do oken.

To samozřejmě bude pro mnohé výhodné -- nejen pro astronomy, ale též pro zloděje, lupiče, sexuální devianty, orthopedy

Když je člověk oslněn lampou, oční duhovka stáhne zorničku, takže nám do očí vchází méně světla. O chviličku později se pokazí i přizpůsobení oční sítnice šeru. Tím se vytvářejí opravdu temné stíny a temná zákoutí, ve kterých se mohou skrývat zloději či lupiči. Jen si schválně zkuste večer vyjít na ulici a zastiňte si rukou lampy. Vidíte? Ulice je krásně osvětlena, vidíte dobře i tam, kde je světla méně, kam nedopadá světlo přímo od lamp. Po chvíli si přestaňte rukou stínit ta svítidla, takže vás začnou oslňovat -- a najednou vidíte hůře ulici, natož ta místa ve stínu, kde se mohou skrývat věci nebezpečné -- od lupičů po psí exkrementy. Pro koho je současné oslňování výhodné?

Pro jiné je to však nevýhodné -- například pro všechny, kdož mají slabší zrak, zejména pro ty, kdo musí nosit rozptylky a nejsou již nejmladšího věku.

To by mohl zodpovědět spíše nějaký doktor-očař. Asi by řekl něco v tom smyslu, že u starších lidí už není sklivec v oku tak průzračný, takže se v něm světlo více rozptyluje; člověk pak při oslnění vidí hůře. Kdo má zrak skvělý a má dojem, že lampy svítící zdáli do očí mu nevadí, může se do role člověka s již kalnějším zrakem vžít tak, že se dívá přes zamlžené sklo nebo třeba hodně špinavé sklo auta. Dokud před sebou nemá žádný zdroj oslnění, může i tak docela dobře vidět na cestu. Běda však, když se před ním objeví oslnivé body. Takže zákon odstraněním oslňování naopak lidem se slabším či zakaleným zrakem pomůže.

Na noční a večerní cesty po městě si budeme muset brát baterku -- to si výrobci baterií i životní prostředí užijí!

To je závěr učiněný na základě nesprávných předpokladů. Faktem však spíše je, že aby v současnosti člověk viděl večer ve městě na ulici dobře, měl by nosit čepici s kšiltem. My prostě nepotřebujeme vidět lampy, potřebujeme vidět ulice a chodníky.

Obce přestanou finačně podporovat malé hvězdárny a různé amatérské hvězdáře. Mít v obci hvězdárnu bude totiž průšvih, takže ji tam nikdo nebude chtít.

Jsou navrhovaná ochranná území (okolo Ondřejova a Kleti 10 km, okolo dalších asi 8 hvězdáren 1 km), kde by mělo dojít k nápravě dříve (navrhováno je do 4 let). Tou nápravou se myslí použití vhodných lamp, nikoliv že by se v tom okruhu mělo přestat svítit. Ale záleží na dohodě mezi obcí a hvězdárnou. Je totiž poněkud podivný současný stav, kdy stát, kraje či obce financují hvězdárny, ale zároveň financují i osvětlení, které těmto hvězdárnám znemožňuje efektivně pracovat. Někdy může být náprava bezbolestná, někdy dojde k jistému kompromisu.

Pan Vašta vůbec netuší nic o správě obce a o obecních financích, jinak by nemohl tak šíleně blábolit o úsporách.

Děkuji za upozornění. Nechtěl jsem ten původní článek příliš natahovat, a tak jsem některé věci opomněl.

Existuje Středisko pro efektivní využívání energie, které zpracovalo Manuál veřejného osvětlení. Je k dispozici na webu zdarma. Vychází z předpokladů, že menší města si nemohou dovolit na problematiku veřejného osvětlení vyhradit celého jednoho pracovníka. Ten člověk totiž bude mít na starosti určitě i jiné oblasti, například odpady či chodníky. A Manuál veřejného osvětlení by mu měl být jakousi kuchařkou, jak postupovat a na co nezapomenout. Jsou tam i rady, jak financovat výstavbu či rekonstrukci veřejného osvětlení. Zajímavou možností je také tzv. přenesená správa, kdy nějaká firma provozuje městské osvětlení za určitý peníz. Takto například postupovala Praha, když uzavřela dlouhodobou smlouvu s firmou Eltodo-Citelum. Taková firma se pak sama snaží ušetřit a dávat úsporná svítidla (v Praze se situace opravdu lepší, ale část nově montovaných svítidel stále svítí i trochu nahoru).

Jenže noční obloha se nedá sledovat ani při větší oblačnosti (zakažme tedy mraky) ...

To je pravda. Když je zataženo, tak se nedá pozorovat. Tak se prostě jde spát nebo se zpracovávají data z jiných nocí, případně se dělá něco jiného. Přírodu nemá smysl řídit nebo s ní bojovat. Opakuji, že jde o to, abychom eliminovali nezamýšlené vedlejší důsledky lidské činnosti.

...při svitu Měsíce (zrušme Měsíc) ...

Ne tak docela, některá pozorování se dají dělat i při svitu Luny. A některá se dokonce mohou dělat pouze, když je Měsíc nad obzorem -- například zákryty hvězd Měsícem. Akorát při úplňku toho není tolik k pozorování (ať už vědeckému nebo popularizačnímu), protože je Měsíc opravdu hodně jasný (samozřejmě s výjimkou těch úplňků, kdy nastává zatmění Měsíce).

...či ve vrcholném létě, kdy astronomický soumrak trvá celou noc

Dá se pozorovat, ale třeba šedavé mlhoviny jsou na našedlém pozadí vidět špatně -- je slabý kontrast. Podmínky jsou tedy opravdu horší.

Je to však argument pro to, abychom si ty podmínky zhoršovali po celý rok a ještě za to platili? Problém není v přírodě (klima, počasí), ale v tom, že bychom měli omezovat nezamýšlené a nechtěné negativní důsledky naší lidské činnosti. Sviťme -- ale jen tam, kde to má smysl. Zatím ještě nikdo neodpověděl, jaký je vlastně užitek ze svícení do nebe. Vždyť je to jen vyhazování (našich) peněz do vzduchu. Když kvůli počasí řadu nocí nemůžeme hvězdy vidět, proč bychom si měli uměle kazit i ty zbývající noci, které nám příroda nabídne?

Špičkové hvězdárny jsou stavěny poblíž rovníku ve vysokohorském prostředí. Tam totiž noc začíná kolem 6 hodiny odpoledne v jakoukoli roční dobu a horské prostředí snižuje rušivý efent husté atmosféry.

To není zcela tak přesné. Ve vysokých horách je opravdu řidší atmosféra, takže tam je i méně nečistot a také se tam méně rozptyluje světlo. Navíc vysoké hory bývají relativně daleko od "civilizace", tedy i od zářivých měst. Čas počátku noci závisí na zeměpisné šířce a ročním období, nikoliv na výšce hor. A okolo té šesté hodiny nezačíná temná noc, ale teprve soumrak.

Městské hvězdárny mají poněkud jinou funkci než výzkum nejvzdálenějších hlubin vesmíru.

Kromě hvězdáren špičkových (asi měl autor na mysli ty vědecké) jsou ještě hvězdárny lidové či popularizační, u nás například v Praze, Brně, Valašském Meziříčí, Českých Budějovicích, Rokycanech..., které ukazují vesmír zájemcům. A zájemců je u nás dost. Zaplať pánbůh za ty, které nezajímá jen plný teřich. Jen si vzpomeňte na návaly na hvězdárnách v době komet Hyakutake (1996) či Hale-Bopp (1997). Ve městech jsme (astronomové i neastronomové) však byli ochuzeni o velkou část nádhery, protože ohon komet zanikal na zbytečně světlém městském nebi. Zdá se, že další jasná kometa [jmenuje se C/2001 Q4 (NEAT)] nás čeká v květnu 2004. To ale ještě budeme mít smůlu, to ještě budou dožívat staré lampy. Ale za takových dvacet let by už mohla být jiná taková kometa vidět z měst mnohem lépe -- i když bude vždycky mnohem krásnější mimo města.

A ještě samozřejmě existují věci neekonomické, jako je krása noční oblohy, inspirace mihotavým světlem hvězd, rozjímání, jsou-li tam žáby taky. Ale to se neodvažuji zde zmiňovat. Takže raději skončíme, i tak to vyvolá zase nějakou diskusi. Omlouvám se těm, které jsem necitoval. Byly tam ještě zajímavé poznámky, na které by bylo vhodné reagovat. A omlouvám se i těm, které jsem citoval.

Luděk Vašta

| Zdroj: Uveřejněno s laskavým svolením autora. Vyšlo na stránkách Neviditelného psa (http://pes.eunet.cz). IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Skleníkové plyny pod dohledem
Ilustrační foto...
Začalo se mluvit o světelném znečištění
Ilustrační foto...
Příběh nesmrtelných poutníků -- díl osmý
Ilustrační foto...
Diamantový prach 3
Ilustrační foto...
Šťastnou cestu do příštího tisíciletí, CAS
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691