Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Zóna života

Aby se Země stala kolébkou rozvinutých forem života, musela dostat do vínku celou řadu příhodných podmínek. Jednou z nich je i optimální vzdálenost od Slunce. Země by zkrátka neměla být příliš blízko, ani příliš daleko od své mateřské hvězdy. Tuto výjimečnou oblast astrobiologové nazývají jako zónu života. Kde jsou však její hranice?

Ilustrační foto...Jistě mi dáte za pravdu, že noci strávené u táborového ohně mají své neopakovatelné kouzlo. Vůně čerstvě opečených špekáčků, dobrá nálada, praskot hořícího dřeva a drobné uhlíky vystřelující až k obloze, kde se potkávají s hvězdnou oblohou. Na táborovém ohni je však přitažlivá ještě jedna neodmyslitelná věc: teplo. Letní noci mohou být někdy pravým opakem parného dne a bez pohybu člověk rychle prochladne. U hořící vatry se však dá v pohodlí vydržet po celou noc. Nejprve si ale musíte najít se svými přáteli to správné místo na sezení. Příliš blízko ohně je tak teplo, že vám vyrážejí na čele krůpěje potu a otravuje vás nepříjemný štiplavý kouř, na druhé straně příliš daleko od ohně už to příliš nehřeje a na záda vám začne dýchat nepříjemný chlad. Podobně je tomu i v planetárních systémech.

Již v šedesátých letech minulého století se astronomové snažili vymezit "obytnou zónu" naší Sluneční soustavy, která je ohraničena dvěma extrémy: příliš malou vzdáleností od mateřské hvězdy, při které by na planetě zemského typu nemohly existovat oceány, protože by byly přivedeny k bodu varu a naopak příliš daleko od Slunce by byly teploty tak nízké, že by pevný povrch promrznul do značné hloubky. Venuše se pohybuje právě mimo tuto zónu a je názorným příkladem planety, která je vystavena přílišnému slunečnímu žáru. Povrch naší sousedky je i díky silnému skleníkovému efektu zahříván až na teplotou pěti set stupňů. Kdyby měla Venuše oceány, již dávno by se beze zbytku vypařily do prostoru. Naproti tomu Mars leží blízko vnějšího okraje zóny života a jeho povrch je promrzlý do hloubky několika kilometrů.

Vymezení zóny života není vůbec snadnou záležitostí. Nesmíme totiž zapomenout na to, že planety mohu mít velmi účinný termostat v podobě složitého a provázaného chemického procesu známého jako koloběh uhlíku. Tento proces se děje mezi atmosférou, hydrosférou, litosférou, ale i biosférou. Velkou roli zde hraje především koncentrace oxidu uhličitého, který se sice v zemské atmosféře uplatňuje jen příměsí, ale i tak spolu s dalšími skleníkovými plyny a vodní párou zvyšuje průměrnou teplotu Země o 34 stupňů. Nebýt nich, byla by průměrná teplota na naši planetě pouhých 19 stupňů pod nulou.

Ilustrační foto...Právě koncentrace oxidu uhličitého může spolu s koloběhem uhlíku fungovat jako planetární termostat. Při zvětrávání hornin, které obsahují silikátové minerály (např. žula) totiž dochází k odebírání oxidu uhličitého z atmosféry. Pokud by se tedy naše planeta ohřála, urychlilo by se pochopitelně zvětrávání hornin a koncentrace tohoto plynu v atmosféře by se tím snížila, což by zase mělo za následek snížení povrchové teploty. Kdyby Zemi naopak postihlo ochlazení, oxidu uhličitého přibude a dojde k celkovému oteplení.

James Kasting z Pensylvánské univerzity proto se svými kolegy definoval zónu života poněkud přesněji: "Je to oblast kolem hvězdy, ve které má planeta s hmotností blízkou Zemi, atmosféru složenou z dusíku, vody a oxidu uhličitého a rovněž klimatické podmínky příhodné pro formy života závislé na vodě. Podle této novější definice z roku 1993 je vnitřní hranice zóny života vzdálená 0,95 AU (1 AU -- astronomická jednotka je rovna 150 milionům kilometrů) od Slunce, kdežto vnější 1,15 AU. To je o mnoho více, než se dříve předpokládalo.

Tak je ale zóna života zpravidla definována spíše pro vyšší organismy. Extrémní formy mikroorganismů nalezené ve zcela nepřístupných místech naší planety, které mohou přežívat ve velkých hloubkách a které potřebují ke svému přežití jen velmi málo energie a vody, mohou bez problémů přežívat i daleko za hranicemi zóny života -- i pod povrchem planet nebo ledových měsíců. Dobrým příkladem může být Jupiterův měsíc Europa. Tento ledový měsíc se sice nachází daleko za vnější hranicí zóny života, ale není zcela vyloučeno, že by pod ledovou skořápkou mohly existovat primitivní formy mikroorganismů. Zóna přežití bakterií je proto mnohem širší než pro vyšší rostliny nebo pro vyvinuté organismy.

Kromě šíře zóny života je však důležitá i její stabilita, což závisí zejména na neměnném energetickém výkonu mateřské hvězdy. My máme to štěstí, že Slunce patří mezi ty stabilnější hvězdy. To umožňuje, aby se Země v zóně života pohybovala po dobu nejméně pěti až osmi miliard let. U hmotnější hvězdy by tento vývoj probíhal mnohem rychleji a rozvinuté formy by byly odkázány k zániku dřív, než by stačily planetu osídlit.

Jak by tedy vypadala zóna života v naši planetární soustavě, kdybychom Slunce vyměnili za jinou hvězdu? Hvězda spektrální třídy M0 s poloviční hmotností a 6 % svítivostí by zónu života posunula směrem ke hvězdě až za dráhu Venuše. Výhodou takové "miniaturní" hvězdy by však byla její velká stabilita -- až 50 miliard let. Naopak hvězda třídy F0, která by byla 1,3krát masivnější a 4,3krát jasnější, by způsobila přesunutí zóny až za dráhu Marsu. Životnost takové marnotratné hvězdy by navíc byla jen 4 miliardy let.

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Velká skvrna na Slunci a konec jednoho cyklu
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 25
Ilustrační foto...
Hvězdy a oblaka Antonína Bečváře
Ilustrační foto...
Jupiter má novú červenú škvrnu
Ilustrační foto...
Obloha nad digitálním foťákem -- díl první
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691