Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Tyflografika užitá při astronomickém vzdělávání

V období realizace projektu Astronomie nevidomým jsem narazil na problém sdělení astronomických poznatků prostřednictvím obrázku. Časem jsem se seznámil s tvorbou reliéfních obrázků na mikrokapslový papír. Princip spočíval v nakreslení (okopírování, vytisknutí...) graficky upraveného obrázku na zmíněný speciální papír a následném ozáření infrazářičem.

Ilustrační foto...V "papíru" tak dojde k reakci a vystoupí reliéf, který je již přístupný hmatovému vnímání. Cena takového papíru se pohybuje kolem 30 Kč za 1 ks formátu A4, což je relativně dost, proto se v současnosti rozhlížím po levnější metodě tyflografického znázornění. Také se domnívám, že je u této metody relativně podceněna citlivost lidského hmatu -- a nelze si tak příliš hrát s detaily, jak by to umožňoval např. skleněný povrch. Jak se však takový obrázek před samotným "tiskem" na fuseru (zařízení nemálo podobné tiskárně) upravuje?

Předně si řekněme, co znamená pojem tyflografika. Jak již z pojmu vyplývá, pohybujeme se kolem určité formy grafické tvorby. Grafika (franc. graphique -- liniový, řeck. graphó -- píši, kreslím) je povětšinou chápána ve vztahu s výtvarným uměním. Může však být zaměřena užitkově a tak být i prostředkem informace. Grafika je poměrně jednoduchý sdělovací prostředek a tak se zrodil zdánlivě absurdní nápad, využít grafiku pro sdělení informace nevidomým. Absurdnost spočívala ve skutečnosti, že grafika je výhradně předurčena zrakovému vnímání a nevidomí přeci mohou hmatem vnímat jen třírozměrné znázornění (slyšel jsem i o relativně úspěšných pokusech "zvukové grafiky"). Odtud se dospělo k pojmu tyflografika (Typhlos řec. -- slepý).

Tyflografika tak leží na pomezí mezi sochařstvím a grafikou, uměním a vědou -- racionálním sdělením informace z hlediska psychologie a teorie informace. Z psychologického hlediska tyflografika představuje transformaci prostorových vjemů a představ na vjemy a představy plošné. Z hlediska teorie informace představuje tyflografika kód vyjadřující informaci o prostorových objektech v reliéfně lineární a reliéfně plošné podobě.

Kompenzace informačního deficitu, který vzniká v důsledku zrakového postižení nevidomých, se může provádět mnoha haptizačními a jinými prostředky jako je např. užití plasticko-modelových forem informace, reliéfně písemné informace, zvukových prostředků apod.. V současnosti se zabývám především optimalizací tyflografické formy astronomické informace a opt. reliéfně písemné formy astronomické informace (připusťme, že s těmito dvěma body neodlučitelně souvisí optimalizace reliéfu).

K mým hotovým výtvorům patří publikace Souhvězdí pro nevidomé 1. – Obtočnová souhvězdí, proto budu určité tyflografické prvky demonstrovat na reliéfních kresbách užitých v této publikaci (přestože se k určitým užitým prvkům v publikaci dnes již stavím poněkud s "odporem").

Z hlediska kompozičního jsem vycházel ze zdrojů podle Paed. Dr. Jána Jesenského, CSc. a Mgr. Petra Červenky. Přestože se mi výsledný efekt oproti jiným, mnou navrhovaným, metodám sdělování astronomické informace nevidomým ve výsledku nezdá příliš efektivní, myslím si že je v současnosti dostačující. Můj pocit zřejmě vyplývá z užívaných prostředků, které by se daly nahradit specifickými prostředky, jež se snažím vyhotovit. Při tvorbě tyflografického díla však můžeme vycházet z následujících principů (jak v podstatě uvádí Jesenský):

  • princip lakoničnosti -- nepodstatné detaily vyloučit
  • princip zobecnění a unifikace -- dílo racionálně zobecnit
  • princip osamostatnění -- relativně samostatné části informace jasně oddělit od jiných částí informace
  • princip zvýraznění struktury -- vyčlenit uzlové elementy; zvýraznit sdělovanou informaci
  • princip fázovosti -- procesy v informaci dostatečně charakterizovat
  • princip využívání běžných asociací, stereotypů a mnemotechniky -- prostředky navozující přirozený vztah mezi podnětem a skutečností
V podstatě lze těchto principů s většími či menšími odchylkami použít při jakémkoliv sdělování informace, zejména při vzdělávání. Domnívám se že s velkými výhodami by se dalo obdobných principů užít i v astronomickém vzdělávání a popularizaci.

Při kresbě souhvězdí pro nevidomé jsem se potýkal mj. s těmito body:

  • Co všechno zakreslit?
  • Jak vyjádřit jasnost?
  • Jak jednotlivé prvky zakreslit?
  • Jak vhodně popsat obrázky a jednotlivé prvky v nich?
Již předem jsem počítal s využitím mikrokapslového papíru, který byl hrazen centrem pro zrakově postižené studenty TEREZA na FJFI ČVUT a později z naprosté většiny ze zdrojů centra TEIRESIÁS při fakultě informatiky MU (vlastně vydavatelé), čili jsem musel vycházet i z použitého materiálu.

Co všechno zakreslit?
Z počátku jsem inklinoval k zakreslování přespříliš mnoha informací do jednoho obrázku. Chtěl jsem zakreslit hvězdy podstatné pro tvar souhvězdí, další hvězdy, linky vyjadřující tvar souhvězdí, ohraničení souhvězdí a do toho všeho bylo nutné umístit popisky včetně měřítka. Nevidomý se v obrázku absolutně neorientoval, ani při důkladném ústním popisu. Nakonec jsem vyloučil všechny pro souhvězdí a orientaci nepodstatné prvky. Zakreslil jsem jen pro souhvězdí podstatné hvězdy, linky vyjadřující tvar souhvězdí, popisky a měřítko. Celý obrázek jsem zarámoval silnější čarou, aby bylo jasné kde je hranice obrázku (ačkoliv nakonec použitá metoda vlepování obrázků orámování nevyžaduje). I při hrubém ústním výkladu byl nevidomý schopen se v obrázku orientovat.

Jak vyjádřit jasnost?
Zde jsem se zprvu pokoušel různé jasnosti zakreslovat různě velkými kotoučky a řídit se principem: čím jasnější objekt, tím větší kotouček (tak jak jsou hvězdy klasicky značeny v mapách pro vidící). Po prvních pokusech jsem od této metody přestoupil k užití různě tvarovaných značek (viz. obrázek). Problémy při použití kotoučků velikostí odpovídajících jasnosti jsou následující:

  • Příliš velké kotoučky jasných hvězd, takže by se některé hvězdy vzájemně kryly.
  • Hmat není citlivý jako zrak, proto hmatem jednoznačně rychle nerozpoznáte např. 5 mm a 7 mm kotouček. To souvisí i s užitou škálou jasností, která by musela být buď příliš malá, nebo dostačující, ale s velkými rozdíly v průměru kotoučku, čímž bychom se dostali do nesnesitelných velikostí.
  • Nevidomý hmatem výraznost značky vnímá obráceně jak vidící zrakem. (Připouštím, že tahle informace je vytvořená jen na základě pokusu s několika málo nevidícími) Malý průměr kotoučku je pro hmat výraznější, než větší kotouček při užití stejné výšky reliéfu kotoučku (nyní mám na mysli užití nízkého reliéfu).
Před výsledným uspořádáním značek jsem předložil několika nevidomým subjektům 42 dvojic značek, u nichž měly určit výraznější značku z každé dvojice značek. Dohromady se shodly přibližně v 60 % v uspořádání značek od nejvíce k nejméně výrazným. Bez zajímavosti není, že většina zkoumaných subjektů měla výrazné problémy zjistit tvar trojúhelníčku, zatímco ostatní značky nedělaly výrazné problémy.

Doporučuji vyhnout se značkám, které se podobají braillskému fontu (popisky by se se značkami pletly)

Mnou navrhované značka, vyjadřující "jasnost" světelného bodu:

Ilustrační foto...

Tak docílíme přímého haptického vyjádření hvězdné velikosti (či jasnosti) světelného bodu (Jistě, vidícím se hvězdy nejeví přímo jako body, nýbrž cípatě, zde však přistupuji k problému obecněji). Výhodou je také skutečnost, že v případě potřeby můžeme velikosti značek měnit, popř. značky navzájem překrývat -- bočně prolínat.

Jak jednotlivé prvky zakreslit?
Důležité je prvky, které nesou specifickou informaci, oddělit (až na výjimky). Vycházím-li z předpokladu, že obrázek obsahuje pět prvků: značku hvězdy, spojovací čáru, popisek, měřítko a orámování obrázku, potom každý z nich musí stát samostatně, oddělen od ostatních prvků tak, aby s nimi přímo nesplýval. Hvězdy od spojovacích čar (tvořících tvar souhvězdí), jsem odděloval 1 - 1,5 mm mezerou. Dnes bych použil daleko větší mezeru, aby hvězda vynikla, proto doporučuji nebát se užít větší mezery až 4 mm. Po ozáření se reliéf chová trošičku jinak, než očekáváte. Mezery od okraje (orámování) jsem volil zpravidla 5 mm až několik cm, podle tvaru souhvězdí. Měřítko jsem umísťoval vždy do pravého dolního rohu 2 - 4 mm od spodního rámu a 4 mm od pravého rámu.

Co se týká velikosti značek, ty jsem dělal cca 5,5 mm veliké, podle tvaru značky. Spojovací čáry jsou 1,5 mm široké. Rámovací čára je 3 mm silná.

Ilustrační foto...Jak vhodně popsat obrázky a jednotlivé prvky v nich?
Braillské popisky (čísla hvězd) jsem odděloval 5 -- 7 mm od hvězdy. Hvězdy jsem čísloval, abych mohl v doprovodném textu snadno navádět podle tvaru souhvězdí (někteří nevidomí neznají braillské značení řecké abecedy -- a je pro ně mnohdy relativně složité pochopit, že např. alfa je vlastně jen jeden znak a ne složenina několika znaků "a", "l", "f", "a". Otázkou však je, je-li mnou užitý způsob označování hvězd čísly ideální nebo není, já si totiž dělám téměř co chci, zkrátka proto, že není s kým si o tom podiskutovat. Přímo v obrázku popisky šetříme, nejlépe je tam vůbec nedáváme a použijeme raději ústního či textového doprovodu.

Mikrokapslový papír má tu výhodu, že se s ním relativně dobře pracuje, obrázek je rychle "vytištěn" a pro některá grafická znázornění je kvalita obrázku dostačující. Mezi nevýhody patří především relativně vysoká cena speciálního papíru i fuseru, nemůžeme použít více vrstev, uvolňování barvy, kvalita reliéfní kresby je závislá na kvalitě papíru.

V současnosti čekám na zpětné reakce, avšak již dopředu jsem rozhodnut v další části místo nízké reliéfní plochy použít minimálně kulových vrchlíků.

O publikaci je mezi nevidomými relativně zájem. V počátku jsem uvažoval jen o třech kusech publikací, které by si nevidomí navzájem půjčovaly (jak se to s běžnou literaturou pro nevidomé dělá). Myslí, že počet výtisků se rozroste řádově do desítek kusů.

Jak jsem se smíšenými (resp. asi ne smíšenými, ale zmatenými) pocity odcházel ze semináře, tak se mě jeden nevidomý člověk zeptal, zda si myslím, že i nevidomý může vystudovat astronomii. Já si myslím, že ano. Jednak je to zcela jeho věc a k tomu, aby vystudoval, je-li přijat za studenta, existují lidé, kteří jej k cíli úspěšně dovedou (ale všichni asi víme, že opak je mnohdy pravdou (nebuďme naivní)) -- tedy přeci vyučující, profesoři ... (když se to nepodaří, potom je někde chyba -- určitě ne ve studentovi nebo jeho handicapu, jenž by měl přestat handicapem být.) Proč ne? Astronomie přeci není věda konkrétně určená pro vnímání zrakem -- myslím, že to dávno patří minulosti, především když se astronomie rozvinula do mnohdy velice roztodivných podob. Vnitřně cítím, že by mohla nabývat i podob více umělečtějších a humanističtějších -- mnohdy se těchto témat leckde nechtěně lehce dotýká, ale stále neexistují ucelené a přijaté podoby (zmiňme relativně již ucelené např. astronomické vzdělávání, kosmické právo apod.). Někdo zřejmě namítne, že astronomie a jí příbuzné obory jsou výhradně matematickofyzkální obory, avšak že matematika či fyzika jsou jen nástroji k okopávání pole astronomie a jiných oborů, podle mě pochopili již např. Camille Flamarion, František Josef Studnička nebo fantastové A.C.Clark a jiní -- myslím, že bychom nemusely chodit příliš daleko a stačilo by se porozhlédnout nedaleko od sebe -- ostatně nebylo by mou myšlenkou přirovnat astronomii (popularizaci apod. v planetáriu...) k divadlu (ale to bylo přeci řečeno i o politice). Astronomie vlastní určitý druh many, z níž vychází neobyčejná "síla" (a fyzikové ať si, prosím, neuzurpují jedinečné právo k pojmu "síla" -- ostatně, stačí se ohlédnout za vznikem tohoto pojmu), na jedné straně extrovertní, na straně druhé výjimečně introvertní, schopna v lidech vyvolávat prapodivné myšlenkové asociace mnohdy vedoucí k čemusi, co označujeme za boha (já jsem tenhle pojem ještě nepochopil)...

A co dál? Snad se podaří dokončit hybrid Zlaté století astronomie od doc.RNDr. Zdeňka Pokorného, CSC, snad již v brzké době vyjde 2. díl Souhvězdí pro nevidomé. ... snad ... pomalu dávám do reliéfu některé Messierovi objekty a snad se něco takového podaří vydat a možná již světlo světa spatří umělá obloha pro nevidící. Přestože se ledasco z uvedeného nepovede, myslím, že téma nevidomých, popř. jinak handicapovaných v astronomii již zůstane otevřeným tématem a že tohle téma umře jen se smrtí samotného handicapu. (Každopádně, projekt je na tom rozhodně lépe než donekonečna obemílaná profesionalizace České armády -- a vrtulníky také zatím nepadají.)

Petr Závodský

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
STS-122: Animovaný plán letu
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 10
Ilustrační foto...
O svícení 53
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Angolský prezident u české krávy
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 32
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691