Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Tyfloastronomie?

(Tyflo ... slepý ... astronomie?)

Ilustrační foto...Dvacátého třetího ledna se v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně konal miniseminář, resp. pracovní setkání k tématu Astronomie nevidomým. Účast byla relativně slušná co se týče počtu posluchačů, avšak myslím, že po stránce složení posluchačů účast již ideální nebyla. Ze strany nevidomých jsem vypozoroval relativní spokojenost, alespoň v období po semináři (ten, kdo se hlouběji seznámil s problematikou nevidomých jistě ví, o čem mluvím). Myslím, že seminář co do kvality pokulhával v první části (a relativně si to kladu za vinu -- řečník ze mě zjevně nebude (-: ; sorry, snažil jsem se), po přestávce se již rozpoutala relativně slušná diskuse, leč myslím, že se místy celkem dost ztrácelo téma astronomie -- na druhou stranu, proč ne?

Z hlediska astronomie (astronomů) si myslím, že seminář byl slabý. Z pozice problematiky nevidomých byl seminář dle mého názoru slušný (ale mohl být jistě lepší). Sám sebe bych k pódiu asi již nepustil. Co se týká příspěvku Radka Seiferta, tak jeho výkon byl celkem slušný na to, že se vlastně začal připravovat 4 hodiny před seminářem. Pan Dr. Petr Peňáz s kolegou Hladíkem myslím celkem zaujal svým příspěvkem o hybridní publikaci Zlaté století astronomie, nakonec mě samotného překvapila jím uvedená cena za tyflografickou publikaci Souhvězdí pro nevidomé 1., a to cca 100 Kč (reálná cena je samozřejmě daleko vyšší a myslím, že zde pan dr. Peňáz určil jen jakousi symbolickou cenu (která by asi za 2 hodny byla trošku jiná), která pramálo pokryje objektivní náklady na materiál či práci -- takže někde nějaká korunka přeci jen ubude -- ale kde?).

Jelikož se mi ústní výstup příliš nezdařil, tak se pokusím ledasco napravit textovým příspěvkem v IAN. Začnu tím, jak se vlastně myšlenka zprostředkovat astronomii nevidícím zrodila a následně vyvíjela.

 

Tedy jak mě to napadlo? Astronomie je v podstatě mým koníčkem (kdysi málem profesí, ale teď pouhým zájmem) a o astronomické vzdělávání se zajímám od roku 1998 (1998 až 2000 jako vedoucí astrokroužku na Domě dětí a mládeže v Pohořelicích, potom jen čistě teoreticky) a k astronomii se v současnosti dostávám jen sporadicky či v souvislosti s tématem astronomie nevidomým (tyfloastronomie je asi lepší pojem).

Myslím si, že nakonec za to mohla kniha Den Trifidů o Johna Windhama, jež po čase v souvislosti s pročtením habilitační práce pana Doc. RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc. Astronomické vzdělávání ve mně evokovala myšlenku o tom, jestli lze astronomii zprostředkovat i lidem nevidícím. Tak jsem nesměle 21. srpna 2000 poslal mj. k panu Dr. Zdeňkovi Pokornému dotaz zda ... 9.) Existuje v ČR popř. v zahraničí člověk (organizace ...) věnující se vzdělávání a popularizaci astr. nevidomých (kdo, kde,...)? Odpověď mi došla 22. 8. 2000: Asi ne, nevím o nikom, ale kdybyste náhodou na nějaký takový kontakt narazil, dejte mi vědět, problém popularizace astronomie pro nevidomé považuji za obrovskou výzvu. Na Internetu jsem také nenalezl nějaké zdroje o tom, že by se někdy někdo touto problematikou zabýval. Ze zvědavosti jsem obešel některé zvukové knihovny pro zrakově postižené a tam objevil všehovšudy dvě knihy s astronomickou tématikou namluvené na kazety. Na nějaký čas jsem na myšlenku "zapomněl", jelikož jsem se začal věnovat studiu na FJFI ČVUT. Nicméně na katedře matematiky fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské jsem potkal nástěnku (nebo ona mě) centra pro zrakově postižené studenty TEREZA, na níž mě zaujala reliéfní kresba na fuserovém papíře (bublinkový, mikrokapslový apod.). A za nějakou dobu jsem si na tomto speciálním papíře nechal "vybublinkovat" M13ku (poté, co jsem provedl v Photoshopu inverzi a potlačil grafický šum černobílé fotografie) a toto jsem předložil nevidícímu Radkovi Seifertovi, jehož myšlenka relativně dost nadchla -- při té příležitosti jsem využil situace a navrhl vyhotovit atlas souhvězdí (ono z toho nakonec vzniklo trochu něco jiného). A tak se začalo vlastně rodit nové tyflografické dílo v Radkově domnění, že mě to za chvíli přestane bavit.

Samozřejmě mě tahle problematika zajímala dál. To jsem již znal relativně dost zrakově postižených, publikaci jsem neustále nějak předělával a upravoval, až se zdálo, že nikdy nespatří světlo světa.

V průběhu výroby publikace Souhvězdí pro nevidomé 1. jsem komunikoval s panem Dr. Zdeňkem Pokorným, který mi byl v dané věci neobyčejně velkou oporou. To jsem již uvažoval o dalším podprojketu, totiž zvukové publikaci pro nevidící. Dr. Pokorný navrhl zkusit předělat do zvukové podoby jeho novou knížku Zlaté století astronomie. Tedy obíhal jsem všechna možná nahrávací studia a nakonec se ustálil na dvou možných producentech -- KTN (organizace pro nevidící) a u Českého rozhlasu 2 Praha. V obou případech by bylo nutné sehnat cca 10.000 až 20.000 Kč, což mi připadalo relativně neprůstřelné, ačkoliv vzdálené zdroje se již ukazovaly. Nakonec jsem se ale seznámil s centrem TEIRESIÁS v Brně a Dr. Petrem Peňázem, jenž mě stručně seznámil s hybridní (zvuk + hmat) formou publikace. A prý by se to dalo vyzkoušet právě na zmiňované knize Zlaté století astronomie od Dr. Zdeňka Pokorného. Jako forma mi hybrid připadal sice sympatický, nicméně nedával jsem mu příliš veliké šance (dnes se již na problém dívám trošičku jinak a asi se mi tahle forma líbí). Dal jsem však přednost tomu, že náklady jsou hrazeny z grantu na hybridní publikace (čili jsem nemusel dále shánět finanční zdroje), jednalo se o novou formu publikování pro nevidící a tedy pokrokové téma, TEIREISIÁS je organizace univerzitní a tedy i jaksi rozvojová, čili lze relativně spoléhat i na další spolupráci, navíc se rýsoval další možný kontakt a to na filozofickou fakultu MU, kde se vlastně pod záštitou pana Hladíka publikace tvoří, přestože se objevily drobné, nicméně podstatné problémy s autorskými právy.

A tak se začalo pracovat na dalším projektu, který již dále běžel mimo mě. Doma jsme se Zdeňkem Bartošem (tehdy 15ti letým) začali pomalu budovat umělou oblohu pro nevidící -- zatím komplet selhává na financích, takové prapodivné torzo z roztodivných materiálů je již tak nějak zvládnuto. V tomto období se však objevily nějaké potíže, já opět měl neodolatelnou touhu opustit ČR (-: a tak jsem rychle dával dohromady Souhvězdí pro nevidomé 1., které se nakonec relativně úspěšně objevilo, ačkoliv si myslím, že ledaskde je poznat ona uspěchanost. To jsem již v podstatě odjížděl, avšak mé rozhodnutí zlomil Zdenek Bartoš, kterého si za to neobyčejně vážím (SMS: NEMUZES PRECEJEN TAK ODJET CO A KOPULA V GARAZI CO TY VSECHNY PROJEKTY(- NEDOKONCE- NE) A TVUJ KAMOS STRATI NEJLEPSIHO PILOTA A VUBEC NEJSES PR- IPRAVENEJ NA ŽIVOT OD: ZIP). A tak s vědomím, že tu ještě nějakou cenu mám, pokračuji dál. Sice teď nějak strnule, ale pokračuji.

 

Metod jak nevidícím zprostředkovat jakoukoliv informaci je mnoho. V podstatě můžeme využít funkčních smyslů, především sluch a hmat.

Myslím, že obecně lze "přijmout" následující fakt:

Člověk vnímá informace z:

90 % zrakem

8 % sluchem

1 % hmatem

1 % ostatními cestami. (viz. Jesenský či Lomov 77).

Ilustrační foto...Doposavad se mi příliš nepodařilo zjistit, jak si zastánci tohoto rozdělení definují pojmy "informace" a "vnímání". Domnívám se však, že např. při uvážení různých psychologických pojmů (vědomí, nevědomí, bytostné ... (viz. např. v Jungovi) a myslím, že nemohu připustit jen behavioristický (Stimulus (podnět) -- Respons (odpověď)) přístup k problému, tedy nemohu podceňovat vrozené dispozice člověka, ačkoliv behavioristé do popředí relativně dost stavěli roli výchovy. Či nemohu nějak přijmou metodu introspekce, kterou navrhoval John Lock (1632-1704) -- tedy co se děje v mysli je podle něj odvozeno jen od počitků a vjemů, ačkoliv jeho tradice později akcentuje vliv prostředí...) nemohu tyto údaje přejímat bez drobného povzdechu. Takže ono to tak nějak bude, ale přeci asi trošičku jinak (to je ale jiné téma). Také asi nelze jednoznačně přijímat klasicky nabízené škatulky smyslů (zrak, hmat, sluch, chuť, čich apod.). K tomu dospějeme, jestliže začneme uvažovat třebas jen o lidském sluchu, zda je náš sluch vlastně kombinací několika smyslů (smysl pro hlasitost, výšku tónu, směr, srozumitelnost hudby a řeči...). Máme snad vycházet "ze způsobu vzruchu nervové buňky a pod rubrikou 'mechanické smysly' házet do jednoho pytle hmat, sluch, vnímání tíže a bolesti nebo dokonce ještě čich a chuť"? Anebo jak vlastně k problému přistupovat?

 Při té příležitosti mě napadá: Astrovzdělavatelé a astropopularizátoři "vždy" nějak logicky začínají své dílo vznikem vesmíru, tím co běžně "vidíme" na obloze (s čím se setkáváme v "přírodě"), sluneční soustavou apod. a následně svoji přednášku, kurz, kroužek, ... rozvíjejí. Myslím si, že by nebylo marné začínat člověkem -- tedy bytostným pozorovatelem svého okolí a sebe sama). A asi by to bylo dobré např. i ve fyzice atd.).

 

Já se nyní zaměřím na využití hmatového vnímání. Sluch si nechám možná na jindy... ale to ještě uvidím.

Tedy hmat. Ono to u nevidících souvisí s potřebou rychlého a bezchybného rozlišování sdělované haptické (hmatové) informace. Největší koncentrace hmatových tělísek, která jsou umístěna v kůži, je na konečcích prstů, rtech a jazyku. Citlivost hmatu se měří na základě schopnosti rozlišit dva body dotyku (provádí se pomocí esteziometru). Nejnižší hodnoty se pohybují v rozmezí 1 -- 3 mm (cca 2 mm) (speciální dotykové body -- až 0,1 mm na konečcích prstů). U některých jiných zvířat je hmatová citlivost daleko vyšší. Uvažme např. s jakou přesností stavějí včely své plásty (viz. třeba tzv. včelí mezera).

(pokračování)

Petr Závodský

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
O svícení 42
Ilustrační foto...
Hubblův dalekohled oslavil pátnáctiny
Ilustrační foto...
Instantni pozorovatelna 62
Ilustrační foto...
Astronomický toaletní papír
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 9
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2018 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691